Malta se tak řadí po bok Kypru. Ten vstoupil, stejně jako Česko a Malta, do EU v roce 2004 a také plánuje zavést společnou měnu. Jedinou zemí s eurem je mezi nováčky Slovinsko.
Nyní by se k němu podle premiéra Lawrence Gonziho měla připojit i Malta.
Leden se blíží
Vládní činitelé na Maltě začátkem února řekli, že oficiální žádost podají velmi brzy. Země už dříve deklarovala záměr připojit se k projektu jednotné evropské měny od roku 2008.
Žádost ale musí schválit Evropská komise spolu s Evropskou centrální bankou. Teprve potom se k žádosti mohou vyjádřit také ministři financí jednotlivých zemí.
Gonzi očekává, že ministři se k požadavku jeho země vyjádří do července. V cestě by Maltě nemělo nic stát, protože země prý splňuje všechna takzvaná maastrichtská kritéria. Důležitá je hlavně nízká míra inflace, zdravý stav veřejných financí a stabilní měna.
Pevný kurs
Maltská libra je od roku 2005 v režimu směnných kurzů ERM-2, v němž měny kandidátských zemí musejí zpravidla strávit dva roky. Teprve pak je možné se měny vzdát a přijmout euro. Smyslem ERM-2 je snížit kolísavost měny a ujistit se, že přechod na jinou měnu zemi nezpůsobí šok.
Maltě pomohl ke snížení inflace mimo jiné pokles cen ropy. Země, kde žije asi 400 tisíc lidí, je totiž na dovozu suroviny závislá. Malta ropu využívá mimo jiné k odsolování vody. Průměrná inflace na Maltě byla loni 2,6 procenta, zatímco v eurozóně činila 2,2 procenta.
Další adepti
Eurem by chtěla brzy platit i Litva, Brusel však její požadavek zamítl, protože země o vlásek nesplnila inflační kritérium.
Kypr poslal do Bruselu žádost o přijetí eura 13. února. Pokud bude spolu s Maltou úspěšný, eurozóna bude mít od příštího roku 15 členů.
Od roku 2009 chce mít euro Slovensko. Tři největší ekonomiky střední Evropy, tedy Polsko, Česká republika a Maďarsko, zatím konkrétní datum přijetí eura nemají. Praha předpokládala, že reálný bude rok 2010, dnes už ale hovoří spíše o letech 2012 až 2013.
