Irská nákaza se šíří, investoři přestávají věřit Itálii

Veronika Skálová Veronika Skálová
30. 11. 2010 14:03
Dluhy Itálie jsou stále dražší, dluhopisy jsou nejvýš od zavedení eura.

Madrid - Navzdory ujišťování čelných představitelů eurozóny se nákaza nedůvěry, která přinutila Irsko požádat o finanční pomoc v nouzi, šíří dál. Investoři na černou listinu připsali po Portugalsku, Španělsku a Belgii, která na seznam přibyla minulý týden, také Itálii.

Výnosy desetiletých dluhopisů podle světových agentur dál rostou do astronomických výšin, ty italské jsou podle agentury AP nejvýš od zavedení eura.

Zároveň zesilují také obavy ze situace Španělska, jehož bankovní sektor bude příští rok potřebovat refinancovat 85 miliard eur dluhů.

Španělsko i Portugalsko sice opakovaně odmítají, že by musely vyhledat pomoc Mezinárodního měnového fondu a Evropské unie, ale investoři jsou stále méně nakloněni věřit, že série záchranných operací v zadlužených zemích eurozóny skončí Irskem.

Španělsko i Itálie by byly "drahé"

Zatímco ale záchrana Portugalska by evropský záchranný fond přišla na sumu blížící se těm, které mají pomoci Řecku a Irsku, tedy 110 a 85 miliardám eur, spasit pátou největší evropskou ekonomiku by bylo mnohem nákladnější. A v případě pádu Portugalska mají investoři největší strach, že dluhová krize překročí hranice právě do Španělska.

V pondělí to v Praze prohlásil i ekonom Nouriel Roubini, podle něhož na záchranu Španělska nemá Evropská unie peníze. "Španělské banky mají horší problémy, než si vláda připouští," uvedl na konferenci pořádané společností ING.

Na obranu španělské ekonomiky o víkendu razantně vystoupil předseda vlády Jose Luis Rodrigues Zapatero. Prohlásil, že jeho vláda bude žádat po zadlužených bankách a regionálních správách, aby zveřejnily informace o úsporách a restrukturalizačních opatřeních, aby tak obnovily důvěru.

Dodal, že španělský dluh je navzdory krizi 20 procentních bodů pod evropským průměrem. Na konci loňského roku dlužila země 560 miliard eur, tedy asi 60 procent svého hrubého domácího produktu.

Nejistota na trzích se však projevila i na síle eura, které se poprvé za dva měsíce propadlo pod úroveň 1,3 dolaru.


 

Právě se děje

Aktualizováno před 3 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásil Islámský stát

K pátečnímu útoku na mešitu v Kábulu se přihlásila teroristická organizace Islámský stát (IS). Informovala o tom agentura Reuters. Exploze v mešitě ve čtvrti Šakar Dara si vyžádala nejméně 12 obětí na životech. Stala se při pátečních modlitbách u příležitosti muslimského svátku íd al-fitr, kterým končí postní měsíc ramadán.

Islamistické hnutí Tálibán a afghánská vláda, které spolu vedou boje, vyhlásily od čtvrtka u příležitosti svátku třídenní příměří. Útok na mešitu Tálibán odsoudil již v pátek, jeho mluvčí ho ale podle agentury AP tehdy připsal afghánské tajné službě.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení Jana Nepomuckého

Stovky lidí v Praze oslavily 300. výročí od blahořečení nejznámějšího českého světce a patrona lidí od vody Jana Nepomuckého. Třináctý ročník Svatojánských slavností Navalis se kvůli epidemii i nesouhlasu pražského magistrátu s některými částmi programu konal v zúžené podobě. Byla mše, průvod a koncert, neuskutečnil se například plánovaný přelet letounů nad Karlovým mostem. 

Slavnost začala v podvečer v katedrále svatého Víta na Pražském hradě mší, kterou sloužil kardinál Dominik Duka. Zdůraznil statečnost Jana Nepomuckého, tato vlastnost je podle Duky potřeba i na cestě ze současné koronavirové krize. Po mši se vydal průvod na Karlův most směrem ke kostelu křižovníků na Starém Městě. Cestou mu přihlížely stovky lidí a turistů, kteří byli často bez roušek.

Ve stejné době se na půl hodiny rozezněly zvony z kostelů zasvěcených svatému Janu Nepomuckému. K akci se podle pořadatelů připojily zvony po celém světě. Mělo jich být nejméně 300, tedy počet připomínající letošní výročí světce.

Program zakončil tradičně koncert na hladině Vltavy, který ještě jednou připomenul roli zvonů při letošních slavnostech symfonií s názvem Svatojánské zvony. Pro letošní ročník ji složil skladatel, dirigent a držitel Českého lva Kryštof Marek. Koncert nebyl ozvučen, a to podle pořadatelů i kvůli zvýšené hladině Vltavy, kvůli které magistrát vyhlásil první stupeň povodňové aktivity.

Další zprávy