ANALÝZA - Je to otázka principu, nebo prostě komerční kalkul, jak chytře zvrátit zatím ne zcela úspěšný pokus ovládnout čínský trh?

Tuhle otázku si klade po posledním kroku firmy Google každý: Jaký je skutečný důvod hrozby, že největší světový internetový vyhledávač zavře v Číně dlouho a pracně budovaný krám?

Světové komentáře přitom poměrně jednoznačně sázejí na to, že na misce vah Googlu tentokrát skutečně převážily principy. Například podle Bena McLannahana z Financial Times právě přišel čas rozhodující zkoušky Kdo s koho. Střet mezi čínskou cenzurou a Googlem podle něj může ovlivnit budoucí podobu celého internetu.

O důvodech, proč hrozí Google odchodem z Číny si přečtěte víc zde:

Jak googlí Čína

Google podle všeho zatím nemá obchodní důvody z Číny odejít. Od prvního kvartálu 2006 do třetího kvartálu 2009 v Číně posílil z 15 na 35 %. Největší tamní "domácí" vyhledávač Baidu přitom za stejnou dobu zvětšil svůj podíl z 50 na 58 %. Google tedy přes všechny nevýhody nováčka na cizím trhu rostl mnohem rychleji.

Pokud by měl být skutečným důvodem jeho odchodu fakt, že Google nevidí šanci stát se v Číně jedničkou, měl by odejít zítra i z Ruska, upozorňují pozorovatelé. I tam totiž dlouhodobě zaostává za tamním "národním" vyhledávačem Yandex.

Květiny v Pekingu

Co je nezpochybnitelné: Google potřebuje Čínu, avšak Čína taky potřebuje Google.

Čína je největší a podle očekávání nejdynamičtější trh s internetovými uživateli na světě.

Rostoucí kyberkomunita v Číně je přitom poměrně svobodomyslná. Když vloni tamní totalitní vláda nařídila instalovat do každého nového počítače zařízení Green-Dam, které filtruje web od "nevhodných" témat, vyvolalo to masové protesty, na které byla nucena reagovat i loajální státní média.

"Veřejnost si to nenechala líbit a je tu nebezpečí, že pokud čínská vláda zareaguje na prohlášení Googlu nesprávně, stane se to samé i tentokrát," míní Ben McLannahan.

A připomíná, že firma, zaštiťující se neformálním heslem "Don't be evil" (nebuď zlý) má svobodu slova hned na vrcholu svých deseti firemních principů.

Mladí Číňané také bezprostředně poté, co Google pohrozil odchodem kvůli cenzuře, začali spontánně přicházet k sídlu firmy v Pekingu, klanět se před logem a klást k němu květiny.

Čas divokých spekulací

"Rozhodli jsme se, že už nadále nejsme ochotni pokračovat v cenzurování vyhledávání na Google.cn, a během několika příštích týdnů budeme s čínskou vládou diskutovat základy, na nichž bychom mohli legálně, pokud vůbec, provozovat nefiltrovaný vyhledávač," píše ve svém prohlášení Google.

Přišel tedy nyní čas, který Google sliboval, když na čínský trh roku 2006 vstupoval?

Tehdy uzavřel s tamní vládou kontroverzní kompromis. Přistoupil na její požadavek blokovat některá hesla, takže po zadání řetězců jako "masakr na námětí Nebeského klidu", "Tibet" nebo "Dalajlama" nenajde Google.cn nic.

Tento komerční tah, ignorující utrpení čínské opozice, vyvolal rozepře i uvnitř samotného Googlu. Proti byl spoluzakladatel Sergej Brin, jehož rodiče původem ze Sovětského svazu měli s cenzurou své zkušenosti.

Google se tehdy v oficiálním zdůvodnění zaštiťoval, že jeho vyhledávač prý rozšíří svobodnou veřejnou diskusi i přes hráze, které jí staví tamní vláda.

Teď - alespoň ve veřejných deklaracích - firma usoudila, že je čas hráze definitivně probořit. Když vyjednávání s vládou zvládne, udrží si podíl na největším světovém trhu. V opačném případě ukončí jednu kapitolu svobodné globální počítačové sítě.

Podle většiny komentátorů se Čína své cenzury jen tak nevzdá.

"Sbohem světová síti, tohle je opravdu vážné," otevírá proto svůj komentář McLannahan. "Pokud Google dodrží své hrozby, Čína je na nejlepší cestě vytvořit první státní internet na světě."

Co geniální hlavy kolem Google vymyslí, aby se tak nestalo?