Londýn - Je to ani ne tři měsíce, kdy mexický telekomunikační magnát Carlos Slim Helú předběhl na pozici druhého nejbohatšího muže světa legendárního investora Warrena Buffetta. A nyní podle deníku The Guardian sesadil i dlouholetou jedničku žebříčku "pracháčů" - vládce Microsoftu Billa Gatese.
K ovládnutí prvního místa Slimovi pomohl výrazný růst akcií jedné z jeho firem - América Movil.
A kolikže tedy Slim vlastní? Podle propočtů mexického on-line finančního zpravodajství Sentido Común je to 67,8 miliard dolarů, tedy částka, která představuje osm procent mexického domácího produktu. A Gates se na svého mexického rivala dívá z dálky více než osmi miliard.
Akcie Slimovy telekomunikační společnosti poskočily v druhém čtvrtletí letošního roku o 27 procent. Dařilo se i jeho bance Inbursa, jež si připsala 20 procent. Oproti tomu Microsoft posílil ani ne o šest procent.
Po desetiletí pád
Gates vedl žebříček světových boháčů po více než jedno desetiletí. On i jeho přítel Buffett se však v poslední době proslavili více než svými úspěchy v byznysu tím, že svůj pohádkový majetek postupně rozdávají na charitu.
Slim ovládá obchodní řetězce, banky, pojišťovny a vlastní i závody na výrobu autodílů. Jeho vlajkovými loďmi a hlavním zdrojem bohatství jsou ovšem telekomunikační obři. Kromě América Movil je to například Teléfonos de México (Telmex).
Když před dvěma lety zázračně vyskočil ze 17. místa žebříčku Forbes na 4. pozici, předpovídali znalci, že jeho růst rozhodně nekončí. Tehdy šedesátiletý podnikatel měl chuť na další expanzi. "Jeho jmění pravděpodobně ještě nedosáhlo svého vrcholu," prohlásila tehdy Lea Goldmanová z vydavatelství Forbes.
Čiperný Mexičan rád riskuje.
Risk je zisk
Výstižným příkladem jeho strategie je více než výhodný - byť riskantní - nákup akcií amerického podniku WorldCom. Získal je totiž poté, kdy tento telekomunikační gigant v roce 2002 vyhlásil bankrot.
Po restrukturalizaci firmy a jejím přejmenování na MCI se stal Slim jejím největším akcionářem. Tržní hodnota společnosti se odhaduje na 99 miliard dolarů. Staré akcie výhodně vyměnil za nové.
Mexický miliardář ovšem nezůstal jen u vlastnictví akcií. Z této investice těží také Slimův "zlatý poklad", Telmex, který spojuje veškeré dálkové hovory amerického operátora MCI po celém Mexiku.
Svůj mistrovský kousek při akvizicích předvedl Slim ale mnohem dříve, a to při privatizaci Telmexu. Tehdy koupil státní polochátrající podnik za necelé dvě miliardy dolarů. Okamžitě zlepšil služby, pokrátil náklady a firma mu začala vynášet.
I pro svůj čuch na dobré investice bývá srovnáván právě s Buffettem, jemuž se pro jeho neomylnost říká také Věštec z Omahy.
"Slim je v akvizicích prostě skvělý operátor, který dovede hbitě kalkulovat a je natolik opatrný, aby kupovaný podnik nepřeplatil," řekl o něm Damian Frazer, mexický analytik banky UBS.
Libanonské kořeny
Jaké je tajemství Slimova mimořádného podnikatelského talentu, který jej vynesl mezi největší světové boháče? Podle týdeníku Business Week to především jsou geny po jeho otci. Ten se jako chlapec přestěhoval v roce 1902 z Libanonu do Mexika a po skromných začátcích začal skupovat nemovitosti a zakládat malé obchody a sklady zboží. Oženil se s dcerou dalšího mexického podnikatele libanonského původu Lindou Helúovou, po níž Slim užívá i druhé příjmení.
Proč má nynější čtvrtý největší miliardář neobvyklé jméno Slim? Jeho otec, maronitský křesťan, se v arabštině psal Júsuf Sálim Haddád. V nové vlasti se však ze Sálima Haddáda stal pouhý Slim.
