Londýn - Postupné znárodňování bank. Dříve prosperující západní státy jako Island, které žádají o finanční pomoc kohokoli, i giganty z východu. Úvahy lídrů nad možným zavedením nových pravidel mezinárodních financí. To vše jsou důsledky současné finanční krize.
Na finanční šachovnici se pomalu mění poměr sil - moc západu se pomalu začíná přelévat do rukou východních zemí. I tímto tématem se zabývala Bridget Kendallová, korespondetka pro britskou stanici BBC, která na toto téma vyzpovídala řadu hostů v diskusním programu The Forum. "Moji hosté zastávají názor, že tomu tak je. Asie zažívá růst a ekonomické potíže USA a Evropy prohloubila křehkost západních bank a zranitelnost západních ekonomik."
Faktem podle Kendallové je, že Čína a Indie zatím finanční krizí zůstaly méně dotčeny. Přestože poptávka po čínském zboží klesla, mamutí ekonomika Číny může být stále výkoným motorem k růstu a potřebným zdrojem likvidity. Velmoci nazývané BRIC (Brazilíe, Rusko, India a Čína) a také ropné státy v Perském zálivu mají podle Kendallové jasno. Chtějí si být jistí, že elitní klub západních mocností už není realitou.
Na druhou stranu by se podle některých odborníků odolnost východních ekonomik tolik přeceňovat neměla. Typickou ukázkou je právě ekonomický vztah Číny s USA, kterému historik Niall Ferguson přidělil přezdívku "Chimerica".
Otázkou tedy je, zda-li nějaká vyspělejší země může zůstat krizí zcela nedotčena. Například moskevská burza zaznamenává v posledních týdnech paniku a prudce klesá, kapitál se přelévá do zahraničí. Klesající ceny ropy rovněž prohlubují krizi energetické velmoci.
G20: Nový Bretton Woods se nekonal
Představitelé devatenácti nejvyspělejších zemí světa a EU na víkendovém mezinárodním summitu zkoumali možnosti reforem světového finančního systému.
Naděje těch, kdo doufali v novou dohodu po vzoru konference v Bretton Woods z roku 1944, kde jako pojistka proti opakování hospodářské krize ze 30. let vznikl Mezinárodní měnový fond, se ale nenaplnily. Místo konkrétních reformních kroků padly jen vágní dohody o tématech, na něž je třeba se v souvislosti s řešením krize zaměřit.
Příští setkání státníků už proběhne v jiném složení, do Bílého domu mezitím vstoupí nový obyvatel. A právě postoj příštího amerického prezidenta Baracka Obamy by mohl být pro úspěch či neúspěch budoucího summitu rozhodující.
