Profil - Šok v podobě bývalého guvernéra České národní banky Josefa Tošovského v čele Mezinárodního měnového fondu se nekoná.
Předpokládalo se, že je jen do počtu a spíše upozorněním pro evropské státy a USA, že současný systém volby šéfa vlivného fondu a sesterské Světové banky musí skončit.
Přesto - zřejmě naposledy - získal potřebnou podporu při volbě Francouz Dominique Strauss-Kahn. Toho do čela měnové instituce navrhly společně členské země Evropské unie a měl tak podporu i České republiky.
Rusko: Takto už ne
Současný systém výběru mu předem zajišťoval bezmála 49 procent hlasů. Něco přes 32 jich má EU, dalších bezmála sedmnáct Spojené státy.
Ty zase tradičně vybírají vůdčí osobnost Světové banky a Evropa jim letos odsouhlasila, že 'neposlušného' Paula Wolfowitze nahradí bývalý obchodní vyjednavač USA Robert Zoellick.
Tato gentlemanská dohoda se však nezamlouvá ostatním členům obou finančních institucí. Především rozvojovým zemím, ale také například Rusku, které dalo nominací Tošovského jasný signál: Tento 'jánabráchismus' musí skončit.
- USA podpořily Francouze, Tošovský má smůlu
- Tošovský promluvil v MMF. Jeho šance jsou přesto mizivé
- Rusové chtějí Tošovského v MMF. Češi ne
A uvědomují si to i evropští politici. "V Euroskupině a mezi ministry financí EU je každému jasné, že Strauss-Kahn bude pro dohlednou budoucnost poslední evropský šéf MMF," řekl před časem pro list Financial Times Deutschland lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.
Kdo je tedy Dominique Strauss-Kahn, který nastupuje místo Rodriga Rata, jenž se rozhodl svou funkci z osobních důvodů předčasně opustit?
Francouzský Pan Euro
Bývalý francouzský ministr financí je jakýmsi "panem Euro" země galského kohouta. Připravoval zemi na přijetí jednotné měny až do roku 1999.
Podařilo se mu přebujelý francouzský schodek veřejných financí stlačit pod tři procenta. A jeden z největších úspěchů levicové vlády Lionela Jospina - tedy vytvoření rekordního počtu pracovních míst v roce 1998 - bývá přičítán právě krokům Strauss-Kahna.
Vládu mocného pána francouských financí, který například také dovedl na burzu France Télécom, ukončilo v roce 1999 podezření z korupce spojené především s francouzským koncernem Elf. Ministr sám rezignoval a v roce 2001 se mu podařilo očistit.
Z politiky nikdy neodešel a před letošní prezidentskou volbou byl jedním z možných 'koní' levice.
Prezidentskou kandidaturu ve vnitrostranickém boji nakonec pro sebe získala Ségolene Royalová, která pak podlehla současnému prezidentovi Nicolasi Sarkozymu. A byl to právě 'Sarko', kdo ekonomovi v unii vylobboval podporu pro nominaci na post prezidenta měnového fondu.
Quo vadis, MMF?
Strauss-Kahn je vystudovaným ekonomem i právníkem. Své vzdělání získal na prestižním Pařížském institutu politických věd známém jako Science Po. A právě na této proslavené škole je v současnosti také profesorem.
Část svého dětství strávil v marockém Agadiru. Uprchl odsud se svými rodiči ve svých jedenácti letech v roce 1960 poté, co zemi zasáhlo zemětřesení.
A co plánuje v čele MMF? Je podle něj instituci třeba zreformovat. Větší slovo musí dostat rozvojové země, aby jen nebyly pasivními příjemci prostředků z fondu.
"Má-li být potvrzena legitimita MMF, musí být těmto zemím dáno větší slovo a účinnější zastoupení. Reforma kvót sama o sobě asi nestačí. Myslím si, že se musí změnit dynamika rozhodování," napsal Strauss-Kahn v jednom ze svých článků, které uveřejnil před volbou.
MMF loni schválil první fázi reformy, v níž se zvýšila hlasovací práva Číně, Jižní Koreji, Mexiku a Turecku.
