Eurozónu čeká divoká podzimní jízda minovým polem dluhů

Karel Toman
8. 9. 2011 21:02
S "minami" v kalendáři přibývá ke konci září i bílých míst na mapě
Foto: Dušan Klimeš

Praha - Italský senát kývnul na úspory, německý ústavní soud posvětil pomoc Řecku.

Ve středu se v jednom dni vedle sebe mihly hned dva útesy, na kterých mohla eurozóna ztroskotat a s ní potom nejspíš i globální růst. A tak to bude celý podzim.

Už kalendář na příští týden připomíná v tomto ohledu minové pole, které ke konci měsíce pořádně zhoustne.

Světová ekonomika se nachází v nové "nebezpečné fázi," varovala minulý týden šéfka Mezinárodního měnového fondu Christine Lagardeová, podle níž se situace může zhoršit každým týdnem. Totéž zopakoval tento týden šéf Světové banky Robert Zoellick.

G7 chce"koordinovanou odpověď"

Hned ve čtvrtek 8. září se od Evropské centrální banky očekává, že otočí kurz a po dubnovém zvýšení úrokových sazeb dá signál k jejich ukotvení na několik měsíců dopředu. Podobně jako nedávno americký FED by se tím pokusila přinejmenším nebrzdit vadnoucí oživení.

Stejného dne o něco později se očekává klíčová řeč Baracka Obamy o jeho plánu vytvořit nová pracovní místa novým stimulem ekonomiky, pravděpodobně v podobě 300 miliard dolarů daňových škrtů na investice do infrastruktury.

V pátek 9. září se ve francouzském Marseille setkají politici sedmi ekonomicky nejvyspělejších zemí světa skupiny G7. Ministři financí USA, Japonska, Kanady, Německa, Francie, Británie a Itálie se tam spolu s prezidentkou MMF nebudou pokoušet o nic menšího než o nalezení "koordinované odpovědi" na dluhovou krizi v Evropě a hrozící globální recesi.

Řešit se budou i příznaky návratu protekcionismu. Kromě nové měnové války je tu totiž čerstvé obvinění hospodářské komory EU, že Čína opět staví dovozní bariéry.

Fronta čekajících se vine za Německem

Mapa událostí příštích týdnů přitom dostává stále víc bílých míst. A to hlavně kolem záchranného valu pro pomoc potápějícímu se Řecku známého pod zkratkou EFSF (European Financial Stability Facility). To je přitom momentálně vlastně jediný prostředek k odvrácení evropské krize.

Už 6. září se po prázdninách sešly parlamenty Finska, Slovenska a Nizozemí, tedy zemí, které za svůj souhlas s rozšířením pravomocí  EFSF žádají po Řecku finanční nebo hmotné záruky. Slovensko a Finsko ale zatím nestanovily datum, kdy o valu budou hlasovat.

Parlament Rakouska, další ze zemí, která naznačila, že bude chtít za EFSF záruky, se sejde 21. září, tedy stejného dne, kdy budou investoři s napětím očekávat, zda americká centrální banka FED oznámí další stimulační opatření k oživení ekonomiky známé jako QE3.

Ani v Rakousku však není známo, kdy se bude o schválení nového programu pro Řecko hlasovat.

Možná tak parlamenty eurozóny čekají na Německo, jehož zákonodárci mají o valu hlasovat 29. září.  Bez ohledu na to, jak tam hlasování dopadne, je dnes stále nejasná samotná podoba EFSF.

Centrální bankéři zemí eurozóny by chtěli, aby EFSF skupoval dluhopisy slabých zemí, hlavně Itálie a Španělska. Christine Lagardeová ale chce, aby se z valu doplnil kapitál evropských bank ve výši 200 miliard eur, aby se tak mezi nimi zabránilo šíření nákazy.

Bílá místa za záchranným valem

Například podle serveru Economist.com je na to ale EFSF příliš malý. Jeho současná kapacita je 440 miliard eur. Po odečtení přislíbených záchran a nové pomoci Řecku v něm ale zbude jistých "pouze" 200 miliard.

ECB teď ale vykupuje dluhopisy tempem šest až 22 miliard eur týdně, takže fond by na dlouho nevystačil.

Objevily se tak i dva návrhy, jak získat pro potřebné země "pákovým efektem" víc peněz, než ve valu momentálně je.

Jeden návrh počítá s tím, že by se z EFSF stala banka, která by skupovala vládní dluhopisy a výměnou za půjčky od ECB je používala jako jistiny.

Z USA přišel nápad na účelově vázané levné půjčky ECB, které by měly investory motivovat k investicím do dluhopisů, jak se to podařilo za finanční krize americkému FEDu.

"Američtí úředníci ale bojovali s dočasným kolapsem finančního systému. Evropští politici musejí vytvořit nový. Buď s více integrovanou rozpočtovou unií, nebo rozpadem stávající eurozóny" zdůrazňuje Economist velikost výzvy, které Evropa na podzim čelí.

"Bez politického vedení technokrati tento problém vyřešit nemohou," uzavírá server.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Babiš mladší se obrátil na policii, jeho otec se s ním chce prý setkat. Podle jeho advokáta by mohlo jít o ovlivňování svědka, uvedly Seznam Zprávy.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Brazilská komise doporučila obvinit prezidenta Bolsonara, vadí jí jeho přístup k pandemii

Vyšetřovací komise horní komory brazilského parlamentu doporučuje obvinit prezidenta Jaira Bolsonara a desítky dalších činitelů z několika trestných činů kvůli jejich přístupu k pandemii covidu-19. Informují o tom místní média s odkazem na zprávu, která má být zveřejněna ve středu a o níž mají senátoři hlasovat 26. října. Podle analytiků sice není pravděpodobné, že by prokuratura stíhání prezidenta zahájila, závěry komise ale mohou Bolsonarovi uškodit v prezidentských volbách, jež se mají konat příští rok. Bolsonaro už dříve vyšetřování komise označil za frašku.

Senátní komise za téměř půl roku vyslechla desítky expertů i vládních činitelů, jejichž výpovědi mohli Brazilci sledovat v televizi. Ve zprávě, která má bezmála 1200 stran, viní prezidenta zejména z toho, že odmítal koronavirová opatření zaváděná brazilskými guvernéry, doporučoval proti nemoci covid-19 vědecky neověřené medikamenty a obstrukcemi zpozdil dodávky vakcín proti covidu. Tím přispěl k jeho šíření a k úmrtí spojených s covidem, jichž dvousetmilionová Brazílie eviduje na 604 tisíc.

Zdroj: ČTK
Další zprávy