Karlsruhe - Pomoc Německa zadluženým zemím eurozóny je v souladu s ústavou Spolkové republiky. Větší vliv v procesu rozhodování o tom, zda a za jakých podmínek bude napříště udílena, ale má mít parlament, přesněji jeho rozpočtový výbor.
Rozhodl o tom Ústavní soud v Karlsruhe, když ve středu dopoledne zveřejnil svůj nález k několika žalobám skupiny německých euroskeptiků.
Ti naopak tvrdí, že finanční injekce zemím, které nedokáží bez cizí pomoci zvládat své dluhy, je v rozporu nejen s německým, ale i evropským právem.
Jablkem sváru se stal první záchranný balík pro Řecko. Ten počítal s tím, že Atény dostanou od zemí eurozóny a Mezinárodního měnového fondu celkem 110 miliard eur (asi 2,7 bilionu Kč). Podstatnou část této sumy mělo zajistit právě Německo.
Soudci v Karlsruhe trvají na tom, že jakýkoli další pomoc zemím eurozóny musí být jasně definována. Konečné slovo při jejím udílení bude mít rozpočtový výbor Bundestagu.
"Naše rozhodnutí nemá být chápáno jako bianco šek dalším záchranným balíčkům," zdůraznil předseda Ústavního soudu Andreas Vosskuhle.
Frankfurtská burza posílila
Až doposud o finanční pomoci Řecku a dalším zemím eurozóny rozhodovala spolková vláda, která následně pouze informovala rozpočtový výbor, že příslušný balík schválila.
Loni vytvořený Evropský fond finanční stability (EFFS) má hodnotu 440 miliard eur, počítá se ale s tím, že bude navýšen až na 780 miliard. Německo do něj přispělo 123 miliardami eur, v budoucnosti to má ale být až 253 miliard.
Finanční pomoc zadluženým zemím eurozóny v těchto dnech názorově rozštěpila německou vládní koalici.
Bundestag dnes začíná debatovat o návrhu státního rozpočtu na příští rok a celkem čtrnáct poslanců vládní Křesťanskodemokratické unie (CDU) a Svobodné demokratické strany (FDP) podmínilo svůj souhlas s rozpočtem právě vytvořením dalších kontrolních mechanismů při převodu peněz do evropského stabilizačního fondu.
Místopředseda Spolkového sněmu Hermann Otto Solms, finanční expert FDP, se dokonce obrátil na nejvíce zadluženou zemi eurozóny Řecko s tím, že by mělo zvážit případný návrat k národní měně, aby tak nezatěžovalo rozpočty těch států, které nesou hlavní tíhu stabilizačního fondu.
Stížnost k soudu v Karlsruhe podali dlouhodobí a dobře známí kritici Evropské unie i celého projektu eura, jako je poslanec bavorské Křesťansko-sociální unie (CSU) Peter Gauweiler či profesor hospodářského práva z univerzity v Erlangenu Karl Albrecht Schachtschneider.
Na rozhodnutí soudců v Karlsruhe zareagoval index DAX, zahrnující třicet hlavních emisí frankfurtské burzy, posílením o tři procenta.
