Athény - Evropští politici vyjednávají s Athénami dohodu, která by vedla k bezprecedentnímu vnějšímu zásahu do řecké ekonomiky. Ten by zahrnoval i výběr daní a privatizaci státního majetku. Výměnou za to by Řekové dostali novou finanční pomoc.
V pondělí ráno o tom informoval list Financial Times.
Lidé obeznámení s jednáním deníku sdělili, že kromě dalších úsporných opatření zahrnují podmínky záchranného balíčku i pobídky držitelům řeckého dluhu, aby Athénám dobrovolně prodloužili splátkový kalendář.
Pomoci má prodloužení splátek a privatizace
Vyjednávači věří, že až polovinu z 60 až 70 miliard eur, které Athény budou do roku 2013 potřebovat k už dohodnuté pomoci ve výši 110 miliard eur, bude moci být dosaženo bez nových úvěrů. Postarat se o to má právě prodloužení splátek a prodej státního majetku.
Země eurozóny a Mezinárodní měnový fond pak doplatí zbytek, tedy asi 30 až 35 miliard eur.
Skoro každá část dohody ale bude čelit výraznému odporu nejméně jedné ze zemí nebo institucí, které na ní budou mít podíl, a její osud tak není jistý. Proti jsou zejména země jako Německo či Nizozemí.
Například už v pátek se řecké vládě kvůli odporu opozičních konzervativců nepodařilo schválit mezistranickou dohodu o nových úsporných opatřeních, na nichž představitelé eurozóny trvali jako na podmínce další platby ze schváleného 110miliardového balíku.
Centrální banka navíc nadále odmítá restrukturalizaci dluhu, která by podle ní znamenala "úvěrovou událost" (credit event, což je technický výraz pro řízený bankrot). Nová dohoda naopak restrukturalizaci dluhu ve formě prodloužení splátek připouští.
ECB: Restrukturalizace je pro Řecko "trest smrti"
Jeden z vyjednávačů ECB však listu Financial Times prozradil, že námitky ECB by mohly být překonány, pokud bude splátkový kalendář správně přebudován.
Člen bankovní rady Evropské centrální banky Lorenzo Bini Smaghi ale pro stejný deník prohlásil, že restrukturalizace nebo vystoupení z eurozóny nejde provést spořádaně vzhledem k tendenci trhů panikařit. Pro Řecko by to proto podle něj znamenalo trest smrti.
Tlak na uzavření dohody mezitím roste. MMF totiž pohrozilo, že v červnu nevyplatí svůj podíl z další tranše z už schválené pomoci, dokud Řecko spolehlivě neprokáže, že bude v březnu 2012, kdy má schválená finanční pomoc vypršet, schopno dostát všem svým finančním závazkům.
Vše ale zatím svědčí o tom, že Řecko si tou dobou peníze na finančních trzích nebude moci půjčit, a svým závazkům tak nedostojí. Pravidla proto MMF zakazují Řecku dál půjčovat, aby tak chránil peníze, které do něj vložily centrální banky zemí z celého světa.
Bez zdrojů z MMF bude muset červnovou dávku pomoci sehnat eurozóna, nebo Řecko spadne do bankrotu.
Řecku už zbývají jen špatná řešení
Aby se MMF vrátilo do hry, musí být nová dohoda o dalších úsporných opatřeních v Řecku hotová k jednání ministrů financí EU (tzv. skupina Ecofin), které je plánované na 20. června.
Provozovatel serveru Euroekonom.cz Josef Zemánek vidí budoucnost Řecka za těchto okolností dost chmurně.
Pokud totiž věřitelé Řecku dobrovolně odpustí pětinu dluhů nebo o pětinu prodlouží dobu splatnosti, příliš to podle něj zemi nepomůže. Její zadlužení je na to prostě příliš vysoké.
Pokud dojde k nedobrovolnému neboli jednostrannému odpuštění více než pětiny dluhů nebo splatnosti, může naopak propuknout panika.
"Řecku to možná pomůže, jenže investoři se kvůli tomu začnou zbavovat portugalských, irských, belgických, italských i španělských dluhopisů.Třetina zemí eurozóny by se pak stala závislá na přímém financování z ECB," napsal Zemánek Aktuálně.cz.
Osekat, devalvovat
Navrhovaná privatizace pomůže podle něj Řecku jen nakrátko, další radikální úspory spolu se silným eurem uvrhnou Řecko do hluboké ekonomické recese, prohloubí výpadek daňových příjmů. To vše povede k radikalizaci řecké politické scény. Rizikem je podle Zemánka také tlak obyvatel na řecké banky.
"Tahle země nemá šanci v eurozóně dlouhodobě přežít. Zachránit ji může jedině klasický bankrot, při kterém dojde k osekání dluhů o 50 % a zároveň k devalvaci měny (drachmy) minimálně o 30 až 40 %," je přesvědčen provozovatel ekonomického serveru.
