Brusel - Na povrch vyplouvají detaily, jak bude vypadat záchrana banky Dexia, první skutečně velké oběti současné dluhové krize v Evropě mezi finančními domy. Záchranný plán už posvětila i Správní rada banky.

Belgie koupí belgickou část banky Dexia za čtyři miliardy eur (zhruba 100 miliard korun). V pondělí nad ránem to oznámil belgický premiér Yves Leterme, podle kterého je cílem operace zachránit úspory belgických domácností. Na rozdělení banky, která má v portfoliu potenciálně nebezpečné dluhopisy za zhruba 700 miliard dolarů (12,9 bilionu korun), se dohodly v neděli Francie, Belgie a Lucembursko.

"Podařilo se nám dosáhnout oddělení belgické části banky Dexia od závazků a rizik, které by mohly přijít z prostředí uvnitř holdingu Dexia," citovala Leterma agentura AFP. "Domácnosti si mohou být jisté, že jejich peníze na účtech jsou v bezpečí," dodal. Belgický ministr financí Didier Reynders označil cenu, za niž Brusel banku pořídil, za "rozumnou".

Dexia je první velkou evropskou bankou, která od finanční krize v roce 2008 potřebuje státní pomoc. Banka se dostala do problémů kvůli vysokému objemu obligací problémových zemí eurozóny, včetně Řecka, Itálie a Španělska, a obcí ve Spojených státech.

Belgie, Francie a Lucembursko se rovněž dohodly, že poskytnou bance finanční záruku 90 miliard eur na deset let. Belgie se na těchto zárukách bude podílet 60,5 procenta, Francie 36,5 procenta a Lucembursko zbývajícími třemi procenty. Záruky se budou týkat tzv. špatné banky, do které má být převeden veškerý potenciálně nebezpečný majetek Dexie.

Správní rada Dexie stále jedná s francouzskými bankami Caisse des Dépôts et Consignations a La Banque Postale. Banky se snaží najít řešení pro financování místních samospráv. Dexia je jedním z největších poskytovatelů úvěrů pro města a obce ve Francii a francouzská vláda by měla tuto část banky znárodnit.

Finanční injekce, kterou banka dostane, by mohla ohrozit rating Belgie a Francie, varují někteří analytici.