Peking - Čínská ekonomika v uplynulém roce vzrostla nejpomaleji za čtrnáct let. Hrubý domácí produkt se meziročně zvýšil o 7,7 procenta, což je stejné tempo jako v předešlém roce a zároveň nejslabší roční výsledek od roku 1999. Vyplývá to z dnešních dat čínských úřadů.

Výsledek je ale lepší než předpoklady komunistické vlády v Pekingu, která počítala s expanzí 7,5 procenta.

Výraznější zpomalení růstu ekonomiky nastalo v posledních třech měsících uplynulého roku. Čínský statistický úřad dnes sdělil, že růst v tomto období činil 7,7 procenta, a zpomalil tak ze 7,8 procenta v předešlém kvartálu. Trh ale očekával ještě pomalejší růst 7,6 procenta.

"Ekonomika docela rychle zpomaluje. Zpomalování během čtvrtletí zrychlilo," poznamenal podle agentury AP ekonom Dariusz Kowalczyk ze společnosti Crédit Agricole CIB.

Čína je druhou největší ekonomikou světa. Její hospodářský růst je nadále výrazně větší, než je tomu u Spojených států, Japonska nebo Evropy. Jeho zpomalování by ale mohlo mít negativní dopad na další ekonomiky. Může totiž znamenat, že se sníží poptávka po technologiích a spotřebním zboží z USA a Evropy, po průmyslových komponentech vyráběných v dalších asijských zemích a po železné rudě, mědi, ropě a dalších komoditách z Austrálie, Brazílie a Afriky.

Během tří měsíců do konce prosince 2013 oslabil čínský vývoz, investice, i růst produkce v čínských továrnách. Ten zpomalil na 1,8 procenta z 2,2 procenta v předešlém období. Tržby obchodníků ve čtvrtletí stagnovaly, zatímco za celý rok stouply o 13,1 procenta. To však zaostává za růstem investic, které se zvýšily skoro o pětinu.

Oslabování ekonomiky by komunistickou vládu v Pekingu mohlo přinutit rozhodnout se pro stimuly v podobě státem řízených investic. To by ale zvýšilo úroveň zadlužení, která již stačila vyvolat znepokojení týkající se zdraví čínského finančního systému. To by mohlo podkopat snahu přeorientovat ekonomiku z modelu, kdy růst pohání investice, na model s větším důrazem na domácí poptávku. Z dat za čtvrté čtvrtletí podle AP vyplývá, že Čína se spoléhala na výdaje do zpracovatelského průmyslu, dálnic a dalších aktiv.

Čínské banky, především čtveřice velkých státem vlastněných ústavů, v letech po zahájení globální krize půjčily rekordní množství peněz, aby udržely vysoké tempo růstu ekonomiky. Objevily se však obavy, že část těchto peněz odešla do nevýhodných investic a banky by tyto peníze nemusely dostat zpět, poznamenal server BBC.