Minsk - Čínská vláda staví v lesích nedaleko běloruského hlavního města Minsku průmyslový park, který má být pro čínské výrobce jakýmsi odrazovým můstkem v prostoru mezi Evropskou unií a Ruskem.
Projekt za pět miliard dolarů (100 miliardy korun) má mít podle běloruských a čínských činitelů ubytovací kapacitu pro 155 000 lidí. Běloruský prezident Alexandr Lukašenko na něj vyčlenil území v okolí minského mezinárodního letiště o rozloze asi 80 kilometrů čtverečních.
Lukašenko, jehož země je v demokratické Evropě často označována za poslední diktaturu na kontinentě, se obrací k Číně, aby pomohl oživit domácí ekonomiku. Ta od roku 2009 potřebovala záchranné úvěry Ruska a Mezinárodního měnového fondu v objemu 6,5 miliard dolarů.
Nový areál podle webu umožní čínským exportérům působit asi 273 kilometrů od hranic Polska a Litvy, které jsou členy Evropské unie, s možností vstoupit do Ruska a Kazachstánu, které jsou s Běloruskem v celní unii. První fáze projektu, který vznikne nedaleko dálnice spojující Moskvu s Berlínem, by měla být dokončena do roku 2020. Druhá etapa potrvá dalších deset let.
"Nikde v Evropě už nikdo něco jako tento průmyslový park nikdy postavit nedokáže," řekl čínský velvyslanec v Bělorusku Kung Ťien-wej v polovině května poté, co projekt získal souhlas regulačních úřadů.
Čína souhlasila s financováním projektu prostřednictvím úvěrů s nízkými úroky. Podmínkou ale je, že za polovinu celkové částky se zaplatí čínský materiál nebo pracovní síla, tvrdí bývalý činitel na běloruském ministerstvu hospodářství Kirill Korotějev, kterého Lukašenko vybral, aby řídil běloruskou část projektu. Zájem o projekt podle něj projevilo již deset společností včetně firem z Hongkongu nebo Lotyšska.
Agentura Bloomberg připomněla, že čínští političtí představitelé se roky pokouší pro své vývozce získat výrobní základnu v rámci EU. O podobném, ač podstatně menším průmyslovém parku jako v Bělorusku Číňané již dříve jednali s Bulharskem. Po změnách v politickém vedení v obou těchto zemích ale jednání podle šéfa bulharské společnosti pro dozor nad průmyslovými zónami Valerije Andrejeva zamrzla.
Podívejte se, jaké automobily vyrábí v současnosti Čína:
