Hříšníky se v tomto případě stali čtyři výrobci výtahů. Největší část pokuty - 480 milionů eur, tedy asi 13,5 miliardy korun - dostala společnost ThyssenKrupp.
Dalšími firmami, které se kartelu účastnily, jsou Schindler, Kone a Otis.
Mnohem menší pokutu pak dostala ještě Mitsubishi Elevator. Ta se kartelu účastnila pouze v Nizozemsku, zaplatí proto jen 1,8 milionu eur.
Desítky let po kartelu
"Tyto společnosti si domlouvaly ceny u státních zakázek, fixovaly ceny výrobků a přehrávaly si navzájem klienty, předávaly si významné obchodní a tajné informace," uvádí Evropská komise.
"Efekt kartelové dohody pocítíme v příštích 20 až 50 letech, protože velká část těchto firem vydělává peníze i na údržbě výtahů a eskalátorů, které instalovala," říká mluvčí komise Jonathan Todd.
Vyzval také společnosti, kterých se kartel dotkl, aby se obrátily na soud s požadavkem odškodnění a snažily se zrušit či znovu vyjednat dlouhodobé údržbářské kontrakty.
Kartel "zasáhl" i samotné sídlo Evropské komise, které je vybaveno výtahy zmíněných firem.
Kdo nahlásí, neplatí
Belgická a lucemburská divize společnosti Kone se ale pokutě vyhne. Své "nesprávné" chování totiž nahlásily, a využijí tak odpuštění, které komise nabízí těm, kdo první s informací o kartelu přijde.
Stejně tak i nizozemská pobočka firmy Otis se svého dílu viny zbavila tím, že kartel nahlásila.
Kartel přitom trval deset let až do roku 2004. Firmy se domlouvaly na cenách a dohadovaly se na vítězství v tendrech v Belgii, Německu, Lucembursku a Nizozemsku.
Co měsíc, to rekord
Je to teprve měsíc, co se Evropská komise rozhodla tvrdě trestat a udělit tehdy nejvyšší pokutu 750 milionů eur. V lednu si na mušku vzala strojařské společnosti se Siemensem v čele.
Podle Neelie Kroesové, komisařky EU, se Siemens s ostatními dohadoval po šestnáct let a způsobil energetickým společnostem významné ztráty.
Šlo totiž o deset výrobců zařízení, která mají kontrolovat tok energie v elektrické síti a je důležitou součástí elektráren.
