Bolívijský prezident Evo Morales totiž dokončil a podepsal plán zestátnění energetických firem. Celý proces by se měl spustit 1.května příštího roku.

Zahraničním firmám tak dal šest měsíců na zvážení, jak se zachovají. Mají jen dvě možnosti: odevzdat státu vládu nad společností společně s většinou zisků, nebo odejít ze země.

Týká se to například španělsko-argentinské Repsol, francouzské Total nebo britské firmy Gas. Zasáhne to ale i brazilskou společnost vlastněnou státem Petrobras. Shell už prý dobrovolně uzavřel s vládou dohodu a "odevzdal" svůj podíl v bolívijské divizi Transredes.

Špička ledovce

Bolívie má po Venezuele druhé největší zásoby plynu v Jižní Americe.

"Nyní jsme dokončili první krok. Další budou následovat," řekl prezident Morales.

Jeden z nejnovějších vrtů u Uhřic. Zpočátku těžby je ropa v ložisku pod tlakem, sama vyvěrá na povrch, stačí ji jen chytat do trubek. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

"Tento proces bude pokračovat příští rok, do rukou bolívijského lidu se dostanou další energetické zdroje," dodal.

Další v pořadí budou zřejmě ostatní části těžebního a energetického průmyslu.

Levicový kontinent

Morales patří k levicovým vládcům v Jižní Americe. Jde o prvního indiánského prezidenta v zemi, kde podle jeho slov vždy evropská menšina ekonomicky i politicky utlačovala většinu původních obyvatel.

Před podpisem se vrátil z Nigérie, která je stejně jako Bolívie státem bohatým na přírodní zdroje. Přesto tyto země zůstávají chudé. Proto Morales vyzval, aby se africké státy poučily z jeho kroků.

"Pokud se chceme osvobodit, pokud chceme vyřešit naše sociální a ekonomické problémy, musíme lidu vrátit především jeho přírodní zdroje," říká Evo Morales.

Moralesova populistická gesta mu vynáší velký úspěch u voličů. Jen za poslední měsíc jeho podpora vzrostla z 50 na 67 procent.