Soudce Nicholas Warren včera zamítl požadavek amerického provozovatele přístavišť Eller & Co., aby dubajské společnosti Dubai Port World bylo znemožněno převzít britskou firmu P&O.
Proti se stavěli také dva drobní akcionáři P&O.
První překážka překonána
"Námitky mě rozhodně nepřesvědčily, že bych měl transakci zastavit," uvedl Warren pro agenturu Reuters.
Transakce ohodnocená na bezmála sedm miliard dolarů umožní Arabům ovládat přístavy v Miami, New Orleans, New Yorku, Filadelfii, Baltimoru a New Jersey. Celkem přebírá dubajská firma koupí P&O 29 přístavišť.
Státní Dubai Port World tak překonala první překážku na cestě za svým cílem. Nebyla však poslední. Další žaloba byla totiž podána ve Spojených státech.
Navíc celou akci čeká 45denní zkoumání americkou administrativou. Ta má rozhodnout, zda tento krok neohrožuje národní bezpečnost.
Rozhodnutí za 45 dní
Sám prezident George Bush je prodeji nakloněn. Jeho administrativa tvrdí, že obchod byl důkladně prověřen a není potřeba dalších zkoumání. Když se však později rozpoutala bouře národních vášní, administrativa ustoupila. Uvědomila si, že 45denní zkoumání uklidní politickou bouři a obchod pak proběhne hladce.
Nejvíce se bouřili senátoři, kteří upozorňovali, že občané Spojených arabských emirátů, odkud kupec přístavů pochází, byli propojeni s útoky na New York v roce 2001.
Ministr pro vnitřní bezpečnost Michael Chertoff tvrdí: "Problém bezpečnosti se nastoluje vždy, když chce zahraniční firma převzít nějaká významná aktiva. Kongres přece ale nastavil dostatečný systém prověrek, aby národní bezpečnost nebyla ohrožena."
"A kompromisy rozhodně neděláme," dodal Chertoff. Připomněl, že Spojené arabské emiráty jsou jedním z hlavních spojenců Ameriky ve válce proti teroru.
Senátoři chystají přísný zákon
Američtí senátoři se však zastavit nenechají. Robert Menendez a Hillary Clintonová už oznámili, že podají návrh zákona, který zakáže, aby se zahraniční firmy ovládané vládami staly vlastníky či provozovateli amerických přístavů.
Američtí politici podobně bijí na poplach ve chvíli, kdy se o větší akvizici pokusí čínská firma.
V loňském roce chtěla ropná společnost CNOOC ovládnout amerického rivala Unocal. Nabízela akcionářům podstatně víc peněz než domácí Chevron. Politický tlak ze strany senátorů a kongresmanů přiměl Číňany ze soutěže odstoupit.
Poslední slovo má Bush
Ostatně jen jednou v historii se stalo, že by byla akvizice v USA explicitně zakázána z důvodů národní bezpečnosti, a to právě čínskému podniku.
Poslední slovo ale stejně nakonec bude mít George Bush.
O zahraničních akvizicích, které by mohly ohrozit bezpečnost státu, rozhoduje Komise pro zahraniční investice v USA (CFIUS). K ní bylo od jejího vzniku v roce 1988 podáno přes 1500 žádostí. Převážná většina z nich se však nikdy nestala předmětem šetření.
"Když už je zahájeno vyšetřování, přibližně polovina firem to vzdá," uvedl bývalý náměstek ministra financí James Bodner pro agenturu Bloomberg.
Po vyšetřování komise, jež může trvat až 45 dní, má konečné slovo prezident USA. Ten pak do patnácti dnů zveřejní definitivní rozhodnutí.
