Paříž - Absint, legendární "mysl otevírající" bylinkový likér přezdívaný pro svou barvu Zelená víla se vrací na scénu.
Francouzští zákonodárci se totiž v květnu chystají zrušit zákaz prodeje nápoje, který inspiroval avantgardu od Van Gogha a Lotreca, po Wilda a Rimbauda, a který jejich předchůdci zakázali bezmála před sto lety roku 1915.
S neskrývaným gustem o tom informovaly sobotní Financial Times.
Panenky se však z té zprávy neprotočily jen fanouškům slavného nápoje, ale i jeho potenciálním výrobcům. Obchodní ředitel britské likérky La Feé Georgie Rowley například odhaduje, že trh s absintem do pěti let dosáhne hodnoty až jedné miliardy dolarů.
Roku 1905 se prodalo 220 milionů litrů
"V dobách vrcholných prodejů dodávali výrobci 220 milionů litrů ročně, aby uspokojili globální trhy, a to mluvíme o letech 1905 až 1912, kdy globální populace byla mnohem menší než dnes," řekl Rowley listu Financial Times.
"Celý tento trh teď jen čeká na to, až bude znovu otevřen," dodal.
Dnes podle Rowleyho dosahuje obrat trhu s absintem slabých třiceti až čtyřiceti milionů dolarů ročně. Rapidně ale roste, protože země na celém světě postupně uvolňují zákazy, které částečně kvůli nutnosti obnovy válkou zničených zemí postihly nejen skoro celou Evropu, ale i USA. Jednou z mála výjimek, která zákaz nepřijala, bylo tehdejší Rakousko-Uhersko.
Francouzský krok je považován za reakci na snahu Švýcarska, které se od roku 2009 snaží přihlásit absint jako regionální značku chráněnou Evropskou unií. Francouzi se ale začali bránit, že historickým domovem absintu je francouzské město Pontarlier ležící poblíž švýcarských hranic.
Kouzlo magického tujonu
Pravý absint se vyrábí z takzvané Svaté trojice bylin - z pelyňku, anýzu a fenyklu. Legendy nápoj opředly „mysl otevírajícími" halucinogenními zážitky, které mají údajně na svědomí některá nejlepší díla evropské kultury, mimo jiné slavné Van Goghovo hvězdné nebe nad jeho oblíbenou kavárnou.
O tom, jestli látka tujon obsažená v pelyňku má skutečně halucinogenní účinky, se dodnes vedou spory. V západním světě, který ve svých zákonech odmítá jiné chemické změny stavu mysli, než státem daněným alkoholem či tabákem, to budí kontroverze. Tujon je tak stále látkou podléhající kontrole předpisů EU.
Podle Rowleyho je ale tujonu v absintu ve skutečnosti míň, než třeba v "šalvějové nádivce."
Změny v evropské legislativě nakonec pomohly návratu absintu tím, že nastavily limit podílu tujonu i obsahu alkoholu (na 72 %). Výrobci však stále nesměli pro nápoj používat název absint.
Barmane, jeden Spiritueux aux plantes d'Absinthe, prosím
Právě společnost La Feé se roku 2000 stala prvním výrobcem absintu ve Francii od dob zákazu. Využila při tom výjimky, která produkci Zelené víly umožňovala pro "exportní účely".
Likér sice společnost prodává i ve Francii, avšak pouze pod legálně povoleným krkolomným názvoslovím jako Spiritueux aux plantes d'Absinthe.
Svou verzi s názvem Pernod aux extraits de plantes d'Absinthe rozjel roku 2001 také francouzský výrobce Pernod Richard, podle kterého trh s absintem roste o 20 procent ročně. Jeho největší trh je přitom v USA, kde se podle Pernodu prodá polovina světové produkce.
Výzvou je to i pro východoevropské likérky včetně těch českých a moravských, na jejichž modré verze drinku hledí zarytí fanoušci Zelené víly s neskrývaným despektem.
