Svátky bez nakupování připraví Česko o miliardy, varují ekonomové. Nesmysl, říkají zastánci omezení

Tereza Holanová Tereza Holanová
17. 4. 2016 19:12
Zákon, který v pátek schválili poslanci, má zakázat prodej ve větších obchodech během tří svátků místo původně navrhovaných sedmi. Podle Svazu obchodu přijdou řetězce za každý den, kdy budou muset mít zavřeno, o 700 milionů korun, ekonom David Marek odhaduje ještě víc. Odborářský ekonom naopak tvrdí, že lidé jen přesunou své nákupy na celý den. Kritici regulace ale varují, že prodavači budou čelit o to většímu náporu den před svátkem, kdy většina lidí vyrazí nakupovat.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Kvůli povinně zavřeným obchodům během tří svátků může česká ekonomika přijít až o sedm miliard korun, upozorňují ekonomové oslovení online deníkem Aktuálně.cz. Reagují tak na zákon, který v pátek ve třetím čtení schválili poslanci a který má omezit otevírací dobu v obchodech s prodejní plochou nad 200 metrů čtverečních. Zákaz prodeje má platit 1. ledna, 25. a 26. prosince.

Podle odborářů jsou ale podobné výpočty nesmyslné. Lidé pouze přesunou nákupy na jiný den, takže se regulace na hrubém domácím produktu (HDP) nijak neprojeví, argumentují. I zastánci omezení otevírací doby připouštějí, že ekonomický dopad změn zatím spíše odhadují.

Až miliarda korun denně

Podle ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka přijdou obchody za každý "zavřený" den o 0,1 procenta svých celoročních tržeb. Ty podle něj činí zhruba bilion korun ročně, takže ztráta za jeden den by se pohybovala okolo miliardy korun.

V případě tří svátků by šlo tedy celkem o tři miliardy korun. Vzhledem k tomu, že poslanci nakonec omezili zákaz na Nový rok a Vánoce, kdy má už nyní řada obchodů zavřeno dobrovolně, mohou být ztráty nakonec menší. Pokud by nakonec zákaz platil pro sedm svátků, jak původně navrhl senátor za ČSSD František Bublan, přišly by obchody o zhruba sedm miliard korun. Podle ekonomů by šlo o ztrátu celé české ekonomiky, protože výdaje domácností na nákup zboží či služeb se započítávají i do hrubého domácího produktu.

Podle Svazu obchodu a cestovního ruchu přijdou prodejny za každý den povinného uzavření - včetně vánočních svátků či Nového roku - o 700 milionů korun. V případě tří svátků by tedy roční propad tržeb činil 2,1 miliardy korun. 

Toto číslo je reálné i podle vedoucího Centra ekonomických a tržních analýz Aleše Roda. Také on se ale pohybuje pouze v rovině odhadů, sám totiž přesný počet obchodů, kterých se regulace dotkne, nezná. Supermarkety a hypermarkety si každopádně podle Roda vezmou ušlé tržby jinde. "Nejjednodušší je zvýšit ceny nebo nabízet za stejné ceny zboží s nižší kvalitou," varuje.

Dopad bude minimální, věří zastánci

Spíše ilustrační představy mají o konkrétních ekonomických dopadech regulace i zastánci zákona. Na rozdíl od Marka nebo svazu obchodu ale s výraznými ztrátami nepočítají.

"Hospodářský propad se dá těžko vyčíslit. Lze předpokládat, že se tržby z těchto dnů přesunou buď na menší prodejce nebo do ostatních pracovních dnů. K výpadku zdanění by tedy nemuselo dojít," řekl v březnu senátor a autor původního návrhu František Bublan. Jak změna zasáhne tržby, podle něj neumí odhadnout ani samotní obchodníci.

"Nároky na státní rozpočet jsou předem neodhadnutelné, avšak minimálního rozsahu," předpokládá Bublan v důvodové zprávě k návrhu zákona. Obchodníci podle něj sice mohou přijít o část tržeb, zároveň ale ušetří na mzdách a na provozu. Malí podnikatelé si podle něj naopak dokonce přilepší, protože se "zbaví" konkurence velkých supermarketů a hypermarketů.

Výrazného dopadu na obchodníky se nebojí ani odboráři. "Že by došlo k výpadku maloobchodu nebo tržeb, skutečně nehrozí," zdůrazňuje makroekonom Českomoravské konfederace odborových svazů Jaroslav Šulc. Počítat ušlé tržby je podle něj naprosto zavádějící, protože se všechny nákupy jen přesunou v čase. "Lidé si mohou nakoupit i jindy. To, co neutratí během svátku, utratí například předchozí den," tvrdí.

Diskutabilní je i to, jestli jednotlivé dny volna navíc prospějí zaměstnancům, kteří by měli být odpočatější, a tím pádem i produktivnější. Podle ekonoma společnosti Roklen Lukáše Kovandy ano. "Dny volna příznivě, byť nepřímo ovlivňují výkon ekonomiky v tom smyslu, že utužují mezilidské vztahy. Podporují tak zdraví populace a koneckonců i pracovní výkonnost obyvatelstva během pracovních dní," říká.

Mluvčí Svazu obchodu a cestovního ruchu Irena Vlčková naopak varuje, že zaměstnanci pocítí o to větší tlak den před svátkem. "Dojde totiž k mnohem větší kumulaci zákazníků v této době, aby si mohli zajistit nákup na sváteční dny. Toto bude vyžadovat větší pracovní nasazení prodavačů," předpokládá. "Omezení se zároveň negativně dotkne těch, kteří práci by i o svátcích chtěli pracovat, třeba jako přivýdělek ke studiu," připomíná navíc ekonom Marek.

Nádraží se promění v obchodní domy

Zákaz prodeje by se neměl týkat prodejen s menší prodejní plochou než 200 metrů čtverečních, výjimku dostanou také lékárny, čerpací stanice a obchody v nemocnicích, na letištích a na nádražích.

"Domnívám se, že je to normální a v řadě států v západní Evropě běžné, že jde poznat sváteční den od toho všedního pracovního," říká o novele zákona poslanec a místopředseda KDU-ČSL Jiří Mihola. Sám neúspěšně navrhoval, aby se zákaz prodeje týkal všech státních svátků, nejen jejich poloviny. "Domnívám se, že by bylo srozumitelnější," vysvětluje.

Proti regulaci otevírací doby se důrazně staví Hospodářská komora ČR i Svaz obchodu a cestovního ruchu. "Vláda by se měla jasně rozhodnout, zda chce tuzemské podnikatele podporovat, nebo jim dále házet byrokratické klacky pod nohy," kritizuje prezident komory Vladimír Dlouhý. Připomíná, že nyní osloví vybrané poslance, aby podali stížnost u Ústavního soudu.

Podle Roda je jen otázkou času, kdy si obchody najdou způsob, jak zákaz obejít. "Například budou na parkovišti instalovat mobilní výprodejové kiosky," říká.

Podle Kovandy se také změní řešení nádražních budov, která se začnou více podobat obchodním centrům. "Dobře je to patrné například v případě budovy hlavního nádraží v Berlíně," připomíná několikapatrovou budovu, kde se kromě supermarketu nachází i lékárna, drogerie či módní butiky.

 

Právě se děje

před 51 minutami

Zpomalování růstu cen se v březnu zastavilo, inflace stoupla na 2,3 procenta

Meziroční inflace v březnu stoupla z únorových 2,1 procenta na 2,3 procenta. Zpomalování meziročního růstu spotřebitelských cen v Česku se po sedmi měsících zastavilo. Vyplývá to z údajů, které v úterý zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Inflace předtím vytrvale klesala od loňského července, kdy dosáhla 3,4 procenta. Analytici odhadovali, že březnová meziroční inflace bude činit až 2,4 procenta. Meziměsíčně ceny vzrostly v březnu o 0,2 procenta.

Největší podíl na březnovém meziročním zvýšení inflace měl podle statistiků růst cen pohonných hmot. "Průměrná cena benzinu Natural 95 byla 30,47 koruny za litr a jednalo se o nejvyšší hodnotu od loňského února. Průměrná cena motorové nafty pak byla 29,14 koruny za litr a šlo o nejvyšší cenu od loňského března," sdělila vedoucí oddělení statistiky spotřebitelských cen ČSÚ Pavla Šedivá.

Zdroj: ČTK
před 56 minutami

Sto dnů před startem OH v Tokiu mají Češi jistých jen 44 míst

Sto dnů před zahájením odložených olympijských her v Tokiu má česká výprava zajištěných 44 účastnických míst, z toho 12 na jméno. Sportovní ředitel Českého olympijského výboru Martin Doktor věří, že do konce kvalifikačních bojů by se toto číslo mohlo přehoupnout přes stovku. Na předchozích letních hrách v Riu de Janeiro v roce 2016 startovalo 104 českých sportovců, nejméně od OH 1956 v Melbourne.

"Přáli bychom si, aby ve výpravě bylo víc než sto sportovců. Hodně bude záležet na tom, zda uspějí basketbalisté," řekl Doktor. Satoranského a spol. čeká necelý měsíc před startem her náročná kvalifikace v Kanadě, ostatní kolektivní sporty už šanci na postup ztratily.

Další zprávy