"Může za to nepochybně pandemie koronaviru, která nás jednak ve větší míře uzavírá v našich domovech, kde je nám často televize přirozeným společníkem, a jednak vzbuzuje velký hlad po informacích. A těch televize, zejména v době krize, přináší obrovské množství," uvedla předsedkyně představenstva výzkumné agentury Nielsen Admosphere Tereza Šimečková.
Nárůst sledovanosti je v době pandemie patrný ve všech cílových skupinách. U žáků a studentů na jaře sledovanost stoupla o 44 procent a lidé s VŠ vzděláním se dívali na televizi o 38 procent více. Na podzim stoupla u žáků a studentů sledovanost o čtvrtinu.
Výrazný nárůst letos v obou vlnách zaznamenaly hlavně zpravodajské a publicistické pořady. Oba typy hrají důležitou roli v informování veřejnosti o vývoji pandemie koronaviru a s ní spojených vládních opatření. Dobře si podle průzkumu vedou i dramatické (seriály a filmy) a zábavné pořady. Odložená sledovanost letos stoupla v průměru o osm minut na 22 minut denně.
Data o sledovanosti vychází z Projektu crossplatformního elektronického měření sledovanosti a konzumace obsahu, kterého se účastní reprezentativní vzorek 1900 domácností vlastnících TV přijímač, což odpovídá 4450 jednotlivcům. Projekt realizuje výzkumná agentura Nielsen Admosphere pro Asociaci televizních organizací.
V současnosti přijímá TV stanice prostřednictvím pozemního digitálního vysílání 55 procent domácností, a to tak nadále zůstává převládajícím způsobem příjmu televize v Česku. Domácnosti mu dlouhodobě dávají přednost před příjmem satelitním (21 procent), kabelovým (17 procent) i IPTV (15 procent).
