Slevy jízdného? Ušetřené peníze z ministerstev lze investovat lépe, říkají analytici

ČTK ČTK
9. 4. 2018 13:00
Nespotřebované výdaje na slevy jízdného je nesystémové, říkají analytici. Pené se mohly použít například na větší snížení daní nebo investice.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: iStock

Praha - Využití nespotřebovaných výdajů jednotlivých ministerstev na slevy na jízdném je nesystémové, domnívají se ekonomové oslovení agenturou ČTK. Uspořené peníze totiž mohou být podle nich vynaloženy účelněji, například na větší snížení daní nebo investice.

Navíc tyto peníze by měly být využity na jednorázové úhrady, a ne na slevy, které jsou plánovány jako trvalý výdaj rozpočtu.

Na internetu v současnosti koluje tabulka shrnující snížení výdajů v rozpočtových kapitolách. Premiér v demisi Andrej Babiš se na svém facebookovém profilu ohradil proti výkladu, že slevy jízdenek budou na úkor platů učitelů nebo vzdělávání. Podle něj interpretace tabulky s přesuny peněz je "šílená dezinformace".

Vláda podle něj našla k 1. lednu letošního roku celkem 170 miliard korun, které ministerstva nebyla schopna utratit. Podle ministerstva financí opatření nebudou mít žádný dopad na financování plánovaných výdajů, nebudou omezeny investiční, platové ani jiné priority a záměry resortů.

"Skutečnost, že vláda nebyla schopna spotřebovat rozpočtované výdaje, jak uvádí premiér, není ekonomickým ospravedlněním slevy na jízdném. Uspořené prostředky totiž mohly být vynaloženy ekonomicky účelněji. A to několika způsoby. Prvním je citelnější snížení daní, než jaké vláda navrhuje. Jestliže není schopna spotřebovat rozpočtované výdaje, pak ať sníží lidem daně," uvedl hlavní ekonom Cyrrus Lukáš Kovanda.

Další možností je podle něj z nespotřebovaných prostředků udělat rezervy rozpočtu, uhradit jimi část dluhu nebo převést do rozpočtu na další rok. "Pokud by uspořené prostředky přešly do rezerv, byly použity na úhradu části dluhu nebo využity v rozpočtu pro další rok, ideálně na investiční výdaje, půjde rovněž o jejich ekonomicky smysluplnější využití, neboť investice na rozdíl od slevy na jízdném vedou k vytváření budoucího celospolečenského bohatství," uvedl Kovanda.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je využití nespotřebovaných výdajů ministerstev na slevy na jízdném nesystémové ze dvou důvodů.

"Předně, nespotřebované prostředky měly v převážné míře sloužit k jednorázovým účelům, zatímco slevy na jízdném se plánují jako trvalý výdaj. Za druhé byly nespotřebované výdaje plánovány z podstatné části jako investiční, takže jejich využitím jako dotace domácnostem dochází k přesunu investic do spotřeby," uvedl.

Dodal, že se taková kritika při současném stavu veřejných financí může zdát malicherná. "Postup se ale může vymstít v době zhoršení ekonomického výkonu," dodal.

 

Právě se děje

před 15 minutami

Summit projednal víceletý rozpočet EU, shodu nenašel

Evropští lídři ve čtvrtek na bruselském summitu projednali návrh příštího víceletého rozpočtu Evropské unie. K textu předloženému finským předsednictvím má většina unijních zemí připomínky a k jednání se chtějí vrátit počátkem příštího roku. Podle informací ČTK uvažuje předseda Evropské rady Charles Michel o svolání mimořádného summitu na únor.

Prezidenti a premiéři se k otázce rozpočtu na období 2021 až 2027 dostali po neúspěšném podvečerním vyjednávání o klimatických závazcích. Na stole měli návrh, který již po zveřejnění sklidil kritiku od Evropské komise i většiny členských států. Finský text počítá s celkovým objemem rozpočtu ve výši 1,07 procenta hrubého národního důchodu (HND) EU. Zatímco komisi, která navrhovala 1,11 procenta, se nelíbí snížení celkového objemu rozpočtu, státy střední a jižní Evropy jsou rozladěny zejména poklesem peněz pro strukturální fondy. Západoevropské země pak namítají, že by se měl rozpočet i vzhledem k odchodu Británie jako čistého plátce snížit až na jedno procento.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Lídři EU se shodli na prodloužení sankcí vůči Rusku

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie se dnes jednomyslně shodli na půlročním prodloužení hospodářských sankcí vůči Rusku. Oznámil to mluvčí předsedy Evropské rady Barend Leyts. Podle unijních lídrů Moskva stále nedodržuje mírové dohody z Minsku, které se týkají východu Ukrajiny ovládaného od roku 2014 separatisty a jejichž naplnění je podmínkou pro zrušení postihů.

Německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron informovali své kolegy o výsledcích pondělní pařížské vrcholné schůzky. Takzvaná normandská čtyřka tvořená ještě ruským prezidentem Vladimirem Putinem a jeho ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským se v Paříži nedokázala shodnout na ukončení konfliktu na východě Ukrajiny. V oblasti Donbasu za více než pět let bojů mezi vojsky prozápadní vlády v Kyjevě a separatisty podporovanými Kremlem zemřelo na 13 000 lidí.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Pražští zastupitelé schválili rozpočet, opozice ho kritizovala

Praha bude příští rok hospodařit s příjmy 60,7 miliardy a výdaji 81,6 miliardy korun. Rozdíl město dorovná například z peněz, které získá od státu. Na investice je vyčleněno 16,8 miliardy, což je o něco méně než pro letošní rok. Proti loňsku vzrostou o asi 5,5 miliardy korun běžné výdaje na 64,8 miliardy. Rozpočet dnes po mnohahodinové diskusi schválili pražští zastupitelé. Rozpočet kritizovala opozice, které vadí mimo jiné výše běžných výdajů.

Na konci loňského roku schválili zastupitelé na letošek rozpočet s příjmy 59,175 miliardy a výdaji 77,569 miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy