Nechceme levnou jízdu za horší vzdělání, vzkazují studenti Babišovi. Chtějí peníze využít efektivně

ČTK ČTK
9. 4. 2018 11:00
Sleva ve výši 75 procent na jízdné ve veřejné dopravě se bude od 10. června vztahovat na cestující starší 65 let a studenty do 26 let.
Andrej Babiš.
Andrej Babiš. | Foto: Jakub Plíhal

Praha - Česká středoškolská unie a studenti vysokoškolských oborů v otevřeném dopise vyzvali premiéra v demisi Andreje Babiše (ANO), aby jeho vláda revokovala usnesení o zavedení slevy ve vlacích a autobusech pro seniory a studenty. Obávají se totiž, že to bude znamenat škrty 400 milionů korun v rozpočtu ministerstva školství, které je podle nich dramaticky podfinancované.

Babiš ale tvrdí, že kabinet přesouvá jen peníze, které ministerstva nedokázala utratit. Také ministerstvo školství zdůraznilo, že hrazení zlevněného jízdného se nepromítne do peněz pro školy a učitele.

"Je pro nás nepřijatelné, že druhé největší škrty jsou právě v oblasti vzdělávání. Požadujeme, aby vláda toto usnesení revokovala, plánovaný výdaj 400 milionů korun vyhledala v jiných kapitolách státního rozpočtu a tyto peníze z rozpočtu školství reinvestovala do některé z oblastí vzdělávání," uvedli studenti pedagogických fakult z iniciativy Otevřeno a představitelé České středoškolské unie ve výzvě nazvané "Odmítáme levnou jízdu za horším vzděláním".

Sleva ve výši 75 procent na jízdné ve veřejné dopravě se bude od 10. června vztahovat na cestující starší 65 let a studenty do 26 let. Stát vyjde od příštího roku na 5,83 miliardy korun ročně, letos kvůli tomu dostane ministerstvo dopravy 3,26 miliardy z vládní rozpočtové rezervy. Babiš už dříve řekl, že vláda v letošním rozpočtu našla úspory 8,4 miliardy korun. Z těchto peněz chce kabinet dát čtyři miliardy krajům na opravy silnic 2. a 3. třídy a zbytek využije na slevy jízdného.

Argument, že 400 milionů korun z kapitoly školství jsou nevyčerpané prostředky, považují studenti za nepřijatelný. Požadují, aby vláda hledala způsob pro jejich efektivní využití opět v oblasti vzdělávání a školství.

Babiš na svém facebookovém profilu napsal, že interpretace tabulky s přesuny peněz je "šílená dezinformace". Ohradil se proti výkladu, že slevy jízdenek budou na úkor platů učitelů nebo vzdělávání. "Není to tak. Přesunem nečerpaných výdajů nedochází k žádnému omezení výdajů kapitol," uvedl premiér. Vláda podle něj našla k 1. lednu letošního roku celkem 170 miliard korun, které ministerstva nebyla schopna utratit.

Ve školství šlo o částku 400 milionů korun, z toho 300 milionů je z nevyčerpaných prostředků na mezinárodní vědeckou spolupráci a zbytek z investičního programu pro vysoké školy. "Není tedy pravda, že peníze na opravy silnic 2. a 3. tříd a finanční prostředky na slevy jízdného jdou na úkor českého školství nebo vědy a výzkumu.

Naopak naše vláda peníze na vědu a výzkum navyšuje," zdůraznil předseda vlády v demisi. V příštím roce podle něj stát přidá na vědu dvě miliardy korun, celkem téměř 37 miliard. Ministerstvo školství v tiskové zprávě uvedlo, že snížení rozpočtu ministerstva školství kvůli zlevněnému jízdnému se týkalo neutracených peněz na vědu a vysoké školy a nedotklo se platů pedagogických či nepedagogických pracovníků nebo ostatních neinvestičních výdajů regionálního školství.

 

Právě se děje

před 48 minutami

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června, oznámila šéfka Sejmu

Volby polského prezidenta se uskuteční 28. června a případné druhé kolo o dva týdny později 12. července. Očekávaný termín voleb dnes oficiálně oznámila předsedkyně Sejmu, dolní komory polského parlamentu, Elžbieta Witeková.

Oznámené datum voleb chtěla vládnoucí strana Právo a spravedlnost (PiS). Její předseda Jaroslaw Kaczyński minulý týden rezolutně prohlásil, že volby budou nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám opozice je překazit. Pohrozil přitom využitím "všech prostředků, jež má stát k dispozici".

Volby prezidenta byly původně vypsané na 10. května a PiS jejich konání chtěla prosadit za každou cenu i přes epidemii covidu-19. Umožnit to měl zákon o korespondenčním hlasování, jehož schválení ale zdržel Senát, v němž má většinu opozice. Proto se volby nekonaly ani do konce května.

Zdroj: ČTK
Další zprávy