Silná koruna může zbrzdit růst sazeb, říká Rusnok. Na euro je podle něj Česko připravené

ČTK Ekonomika ČTK, Ekonomika
21. 6. 2017 10:23
Koruna podle Jiřího Rusnoka klidně posiluje, protože spekulanti zřejmě investovali své peníze na delší dobu a čekají na ještě silnější kurz. Ten se postupně přibližuje k hranici 26 korun za euro. Pokud tento vývoj bude pokračovat, nemá centrální banka důvod k rychlému zvyšování sazeb. Guvernér ČNB se v rozhovoru s agenturou ČTK vyjádřil i k možnému vstupu Česka do eurozóny. Pokud bychom euro skutečně přijímali, bylo by podle něj dobré, kdybychom se ještě více přiblížili k průměrným cenám a mzdám v eurozóně.
Guvernér ČNB JIří Rusnok
Guvernér ČNB JIří Rusnok | Foto: Václav Vašků

Praha - Současné posilování koruny, pokud bude dále pokračovat, může být důvodem k pomalejšímu zvyšování úrokových sazeb. V rozhovoru s agenturou ČTK to uvedl guvernér České národní banky Jiří Rusnok. Aktuální prognóza ČNB počítá s prvním růstem úrokových sazeb ve třetím čtvrtletí. Budoucí zvyšování sazeb nebude podle guvernéra výrazné.

"Ano, může to být ve třetím čtvrtletí, což je spíše modelový výpočet, ale měnověpoliticky to na to nevypadá. Pokud by zvýšení sazeb přišlo, tak to budou drobné krůčky. Pokud by koruna dál systematicky posilovala, může to být ale důvod k pomalejšímu zvyšování sazeb," uvedl Rusnok.

Koruna se na počátku týdne přiblížila k nejsilnějším úrovním od konce intervencí, když krátce posílila pod 26,13 Kč/EUR.

Obdobně se v pondělí vyjádřil viceguvernér ČNB Vladimír Tomšík. Řekl, že necítí potřebu uspíšit zvyšování úrokových sazeb, pokud si kurz koruny udrží posilující trend. V úterý uvedl člen bankovní rady Marek Mora, že by ČNB mohla odsunout zvýšení úrokových sazeb až za třetí čtvrtletí, pokud koruna bude dále posilovat podobným tempem jako v posledních dnech a týdnech.

Kurz koruny se podle Rusnoka po konci intervencí 6. dubna pohybuje v rozpětí, ve kterém jej centrální banka očekávala. "To nás těší. A i ty další klíčové indikátory naší prognózy se slušně naplňují," uvedl.

Mnozí spekulanti, kteří koupili koruny těsně před koncem intervencí, se podle Rusnoka zřejmě stali investory s delším časovým horizontem. "Kalkulují na další posílení koruny a jsou ochotni čekat dál. Ten trh je klidný, docela mělký, žádný velký pohyb na něm není," uvedl guvernér.

Trh s korunou podle něj nedostává příliš podnětů, které by mohly vést k větším výkyvům. "Signály mohou hlavně přijít z vnějšího prostředí. Vnitřní signály do voleb nelze očekávat," dodal guvernér.

Odhady vývoje kurzu ČNB zatím nechce podle Rusnoka zveřejňovat. "Stále jsme v jistém přechodovém období, byť ta situace vypadá velmi klidně. Ale stále ještě není čas zveřejňovat odhady vývoje kurzu koruny," uvedl.

Rizika pro vývoj, který ČNB odhaduje, podle Rusnoka nadále zůstávají proinflační, tedy ve prospěch růstu cen. Působí tak růst mezd, spotřeba nebo rekordně nízká nezaměstnanost. Opačným směrem pak klesající ceny ropy. "Intuitivně se mi zdá, že velký výkyv v odhadu vývoje inflace proti platné prognóze nebude," uvedl.

"Myslím si, že náš exit (konec intervencí) jsme překvapivě zažili bez překvapení, což je asi největší překvapení z toho posledního roku," řekl. Devizové intervence ČNB ukončila letos 6. dubna. Rusnok se stal guvernérem ČNB loni v červnu.

Na euro jsme připravení

Druhá část rozhovoru se týkala možného vstupu do eurozóny. Česká republika je podle guvernéra v obecné rovině připravena na přijetí eura a přechod na jednotnou evropskou měnu by zvládla. Stále je ale velká propast mezi ČR a eurozónou v oblasti cen a příjmů, kterou by bylo dobré před přijetím eura snížit.

"Obecně platí, že jsme na přijetí eura připraveni a určitě bychom to jako ČR zvládli. Ale je pravdou, že lépe se adaptují do měnové unie země, které mají blíže k ekonomickému jádru unie. A tam máme stále velkou propast, i když se snižuje," uvedl.

V současné době je podle Rusnoka dohánění úrovně eurozóny, minimálně v případě mezd, poměrně slušné. "Zatímco v západní Evropě mzdy prakticky nerostou, tak v ČR rostou o pět procent. Samotný rozdíl v růstu ekonomiky přitom tak velký není. Když to takto poběží tři, čtyři, doufejme pět let, tak se přiblížíme mzdové úrovni eurozóny i my. Nyní je ideální doba toto využít, a to se i děje," řekl guvernér.

Podle makroekonomické prognózy ministerstva financí je Česko nyní zhruba na 60 procentech cenové úrovně zemí platících eurem. Před 20 lety to bylo zhruba 35 procent.

Podle údajů Českého statistického úřadu a Eurostatu z prosince loňského roku roční průměrná mzda v ČR v roce 2014 činila přibližně 345 000 korun, tedy 37 procent průměru Evropské unie. Průměrná roční mzda v EU v roce 2014 byla 930 000 korun. Obecně v ČR platí, že dvě třetiny zaměstnanců na průměrnou mzdu nedosáhnou. Kupní síla průměrné mzdy v ČR byla podle ČSÚ na 59 procentech průměru EU.

Jiří Rusnok se dále domnívá, že reformou by kvůli přijetí eura měl projít státní rozpočet. Přijetím eura se ČR zbaví vlastní měnové politiky, která mimo jiné pomáhá regulovat vliv ekonomického cyklu. "A je dobré mít v takové situaci nástroje hospodářské politiky více pružné. Bylo by dobré mít například větší prostor pro stimulaci ekonomiky přes státní rozpočet. Je to ale těžké, když 70 procent rozpočtu jde na mandatorní a kvazimandatorní výdaje," uvedl.

Dalším problémem je podle něj dohled nad finančním trhem v rámci eurozóny. "Bankovní unie je nedodělaný projekt. To říkám naprosto zodpovědně, aniž bych měl nějaký komplex z EU," uvedl guvernér. Projekt podle něj provází velká byrokracie, navíc záchranný fond nemá dost peněz na řešení případných krizí a neexistuje ani shoda na vytvoření systému evropského pojištění vkladů. "Náš domácí funkční dohled je dnes mnohem větší zárukou," dodal.

Bankovní unie je systém bankovního dohledu a řešení krizí bank na úrovni EU. Má zajišťovat bezpečnost a spolehlivost bankovního sektoru EU.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Účastníci berlínské konference se dohodli na dodržování embarga v Libyi

Účastníci konference o Libyi se v neděli dohodli na dodržování stávajícího zbrojního embarga a jeho lepší kontrole. Zavázali se také, že ukončí vojenskou podporu znesvářených stran. Na tiskové konferenci po skončení konference to uvedli generální tajemník OSN António Guterres německá kancléřka Angela Merkelová, která schůzku na nejvyšší úrovni svolala.

"Nemůžu dostatečně zdůraznit, že neexistuje žádné vojenské řešení konfliktu v Libyi, na tom se shodli všichni účastníci konference," řekl Guterres. "A dnes se také všichni účastníci této konference zavázali do tohoto ozbrojeného konfliktu nebo vnitřních záležitostí Libye nezasahovat," poznamenal.

"Můžu potvrdit, že všichni jsou zajedno, že chceme respektovat zbrojní embargo, a že bude také více kontrolováno než v minulosti," uvedla zase Merkelová, podle níž je důležité, aby závěry konference nyní potvrdila také Rada bezpečnosti OSN.

Berlínského jednání se zúčastnili mimo jiné ruský prezident Vladimir Putin, francouzský prezident Emmanuel Macron nebo americký ministr zahraničí Mike Pompeo.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Johnson mluvil s Putinem, Rusko označil za bezpečnostní hrozbu

Mezi Británií a Ruskem nedojde k normalizaci vztahů, dokud Moskva neskoncuje se svým "destabilizujícím jednáním" a dokud bude znamenat bezpečnostní hrozbu. Podle mluvčí britského premiéra to v neděli Boris Johnson řekl ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi na okraj summitu o Libyi v Berlíně.

"Dal mu jasně najevo, že britské stanovisko k Salisbury se nezmění," uvedla podle agentury Reuters mluvčí Downing Street. V anglickém Salisbury byli v březnu 2018 otráveni bývalý ruský dvojitý agent Sergej Skripal a jeho dcera Julija. Londýn z útoku na Skripalovy obvinil Rusko, Moskva vinu popírá.

Zdroj: ČTK
Další zprávy