reklama
 
 

Známe konečný účet za intervence. Na umělé oslabení měny dala ČNB přes dva biliony korun

Aktualizováno 7. 6. 2017 10:54
Centrální banka zveřejnila objem intervencí za duben - poslední měsíc, v němž uměle oslabovala korunu. Od listopadu 2013 nakoupila ČNB v rámci intervencí eura za 2050 miliard korun.

Praha - Na umělé oslabování koruny během intervencí použila Česká národní banka 2,05 bilionu korun. Celkový účet lze uzavřít díky dnešnímu zveřejnění čísel za duben - poslední měsíc, kdy ČNB držela takzvaný kurzový závazek trvající tři a půl roku.

Česká národní banka v prvních šesti dnech dubna nakoupila eura za celkem 17,6 miliardy korun, aby udržela českou měnu slabší než 27 korun za euro. Devizové intervence poté po téměř třech a půl letech skončily.

Eura, která za nově vydané koruny centrální banka nakoupila, přispěla k růstu jejích devizových rezerv na 3,3 bilionu korun. V poměru k hrubému domácímu produktu (HDP) tak rezervy ČNB dosahují zhruba 70 procent, což je jedna z největších hodnot na světě.

Před zavedením kurzového závazku držela centrální banka rezervy ve výši jen zhruba 20 procent HDP. "Vyšší objem devizových rezerv v poměru k HDP vykazují například švýcarská nebo japonská centrální banka. Ty však mají ve své gesci frank a jen, což jsou měny považované za světové bezpečné přístavy. Něco takového o koruně rozhodně říci nelze," říká Lukáš Kovanda, hlavní ekonom společnosti Cyrrus.

Podle ekonoma Komerční banky Marka Dřímala politika slabé koruny české ekonomice pomohla. "Rychleji rostly exporty, zaměstnanost a mzdy, výrazně se snížil podíl nezaměstnaných. Otázkou však je, jestli bylo nutné prodloužení intervencí až do dubna 2017," uvádí Dřímal. ČNB podle něj raději volila opatrnou strategii, než aby riskovala, že dřívější konec intervencí přinese do ekonomiky šok.

Mezi náklady intervencí podle Dřímala patřily také dražší dovozy pro spotřebitele i firmy. Umělé oslabování koruny přispělo i k utváření prostředí extrémně nízkých výnosů aktiv, které pomohlo k rychlému růstu cen nemovitostí. Kromě toho hrozí centrální bance ztráta, pokud bude koruna posilovat. Devizové rezervy držené v zahraničních měnách budou mít po přepočtu na koruny stále nižší hodnotu.

Už se stávajícím kurzem kolem 26,30 za euro dosahuje letošní ztráta ČNB podle hlavního ekonoma ING Bank Jakuba Seidlera zhruba 100 miliard korun. "Do jaké míry budou rostoucí ztráty ČNB problém, nelze v tuto chvíli přesně určit. Bude to záviset mimo jiné na tom, jak bude ČNB své rezervy investovat," říká Seidler.

Už nyní je však podle něj patrné, že následky nestandardní měnové politiky a budoucí ztráty nejsou pro ČNB komfortní. "Může totiž začít zesilovat kritika ze strany politické reprezentace, která se bude ptát, zda politika kurzového závazku, zejména od poloviny roku 2016 dál, za tyto náklady stála," vysvětluje Seidler.

Strach z deflace

Centrální banka začala uměle oslabovat korunu v listopadu 2013 v obavách z deflace. Pokles cen mohl způsobit, že lidé v očekávání dalšího zlevňování odloží část nákupů, což by mělo na ekonomiku nepříznivý dopad. ČNB potřebovala zrychlit růst cen, aby se alespoň přiblížila ke svému dvouprocentnímu inflačnímu cíli.

Na propad koruny o necelých pět procent nad 27 korun za euro stačilo v listopadu nakoupit eura za zhruba 200 miliard korun. Poté ČNB nemusela na trhu zasahovat až do července 2015, protože se koruna držela nad stanovenou hranicí jen na základě tržní poptávky a nabídky. Další zhruba rok pak nakupovala eura jen v řádu desítek miliard korun měsíčně.

Růst inflace si ale na podzim loňského roku vyžádal vyšší aktivitu centrální banky. Zahraniční spekulanti na základě dat z ekonomiky odhadovali, že se začíná blížit konec intervencí, který by mohl přinést skokové posílení české měny. Koruny proto nakupovali s vidinou rychlého zisku.

Říjen 2016, během něhož objem nakupovaných eur poprvé po téměř třech letech přesáhl 100 miliard eur, byl jen předzvěstí toho, co se odehrálo v prvních měsících letošního roku. Tehdy už bylo jasné, že inflace se drží stabilně nad cílem centrální banky a intervence skončí krátce po vypršení takzvaného tvrdého závazku. V něm se centrální banka zavázala, že bude slabou měnu udržovat nejméně do konce prvního čtvrtletí.

V prvních třech měsících letošního roku tak musela ČNB bránit korunu mnohem intenzivněji než kdykoli předtím. Rekordním měsícem byl nakonec březen, ve kterém nakoupila eura za 520 miliard korun.

Měsíční objemy intervencí ČNB
listopad 2013    202,5 mld. Kč
červenec 2015 27,9 mld. Kč
srpen 2015 100,8 mld. Kč
září 2015 62,7 mld. Kč
listopad 2015 10 mld. Kč
prosinec 2015 41,6 mld. Kč
leden 2016 58 mld. Kč
únor 2016 16,8 mld. Kč
duben 2016 10,6 mld. Kč
květen 2016 15,5 mld. Kč
červen 2016 8,5 mld. Kč
červenec 2016 8,3 mld. Kč
srpen 2016 28,6 mld. Kč
září 2016 99,5 mld. Kč
říjen 2016 106,9 mld. Kč
listopad 2016 14,1 mld. Kč
prosinec 2016 87,9 mld. Kč
leden 2017 391 mld. Kč
únor 2017 219,7 mld. Kč
březen 2017 520 mld. Kč
duben 2017 17,6 mld. Kč
(uvedeny jsou pouze měsíce, ve kterých byla centrální banka na trhu aktivní)

Koruna postupně sílí

Po ukončení intervencí koruna podle očekávání začala posilovat. Žádné výrazné výkyvy kurzu, před nimiž varovali ekonomové, ale zatím nenastaly. Po dvou měsících od "exitu" česká měna dosáhla hladiny 26,30 za euro a oproti začátku dubna je tak silnější o zhruba 2,5 procenta.

Ekonomové očekávají, že posilování koruny bude dál pokračovat. Podle průzkumu agentury Reuters mezi 35 analytiky by česká měna měla v následujících 12 měsících zpevnit na 25,80 koruny za euro. Dostala by se tak zpátky na hladinu, na které ji ČNB začala v listopadu 2013 oslabovat.

K posílení české měny by měl přispět také první růst úrokových sazeb centrální banky od konce roku 2012. Vyšší úroky by mohly do Česka přilákat zahraniční investory, kteří by svoje peníze směnili na koruny a umístili je do dluhopisů, akcií nebo dalších aktiv.

Podle guvernéra Jiřího Rusnoka zatím k růstu sazeb není naléhavý důvod. Aktuální prognóza ČNB ale počítá s tím, že se sazby zvýší už ve druhé polovině letošního roku. "Pokud bude vývoj zhruba odpovídat tomu, co prognózujeme, tak někdy v druhé polovině roku - ale může to také být až v příštím roce - dojde, doufejme, k odpoutání úrokových sazeb od nuly," řekl na konci května Rusnok.

autor: Janis Aliapulios | 7. 6. 2017 10:25

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama