Kateřina Hovorková
16. 2. 2019 13:20
Nový stát potřebuje nové peníze. A tak se hned v prvních dnech samostatného státu v roce 1918 začala připravovat československá měna. Do dvaceti let získala významné místo mezi předními světovými měnami. Cesta k úspěchu nové měny však byla složitá a jako první zádrhel se ukázalo už hledání názvu, který by vyhovoval všem.
Bankovky bez letopočtu a konec duality
Přípravy na ukončení války se opět projevily i na podobě peněz. Už v roce 1942 nechala naše exilová vláda vytisknout ve Velké Británii státovky a bankovky na dobu míru. Je na nich zajímavé to, že nemají letopočet, protože se nevědělo, kdy válka skončí.
Stejně tak byla v roce 1944 v sovětské tiskárně Goznak vytištěna jednoduchá platidla s tradiční ruskou ornamentalistikou, která měla sloužit k úhradě vojenských výdajů na osvobozeném území.
Po válce, v roce 1945, došlo k měnové reformě, při které skončila takzvaná měnová dualita. Až do konce října 1945 byla totiž na území bývalého protektorátu a vrácených pohraničních území v oběhu i jiná platidla. Další jiné peníze platily na Slovensku.
- Šlo o protektorátní korunu, slovenskou korunu, říšskou marku a maďarské pengö, polské zloté a korunové poukázky. Vše bylo nahrazeno Československou korunou (Kčs), jejíž platidla byla připravena právě ve válečných letech v Anglii a v menší míře v Tiskárně bankovek Národní banky.