Senát schválil pravidla kurzarbeitu, novelu dostane k podpisu prezident

ČTK ČTK
9. 6. 2021 16:37
Senát ve středu schválil nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Tuto zkrácenou práci se státním příspěvkem by mohla po dohodě v tripartitě zavést vláda. Lidé by v době výpadku dostávali za neodpracovanou dobu 80 procent výdělku.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Stát by poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by doma mohli být jeden den až čtyři dny v týdnu. Opatření upravuje novela o zaměstnanosti. K tomu, aby začala platit, ji musí podepsat prezident.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) senátorům řekla, že návrh kurzarbeitových pravidel má podporu odborů i zaměstnavatelů. Vláda ANO a ČSSD se na normě dlouho nedokázala shodnout. Poslanci ve Sněmovně pak navrhli desítky změn. Proti sobě stály i dva ucelené koaliční návrhy. Nakonec se v dolní komoře našel kompromis. Pro novelu v Senátu dnes hlasovalo 48 ze 70 přítomných senátorů.

Kurzarbeit by mohla spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě nebo kybernetickém útoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V nařízení by kabinet stanovil, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by zkrácená práce se státním příspěvkem byla možná. Určil by taky ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by vyhlašoval až na půl roku. Prodloužit by se mohl dvakrát, a to vždy nejvýš o tři měsíce. Celkem by tak mohl trvat maximálně rok.

Výpadek práce by mohl být 20 až 80 procent pracovní doby, tedy jeden až čtyři dny z pětidenního pracovního týdne. Posuzoval by se za celou firmu, nebo za její závod. Podporu by podniky mohly dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali aspoň tři měsíce. V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů nebo na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nezískali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.

Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se, že pracovníky nepropustí při kurzarbeitu, ani určitou dobu po něm. Tato lhůta by měla trvat polovinu času, po který zaměstnanec státní příspěvek na výdělek pobíral. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.

Podpora by se vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z dočasného programu Antivirus. Peníze od státu by ale firma nemusela dostávat až po vyplacení výdělků, mohla by je získat předem. Zjednodušit by se mělo i přiznávání podpory v nezaměstnanosti.

Novela s kurzarbeitem by měla začít platit od začátku dalšího měsíce po svém vyhlášení. Někteří členové vlády už dřív řekli, že by se v případné další vlně epidemie mohl ale znovu využít program Antivirus. Kurzarbeit by se spustil až v budoucnu. Podle odborů by vláda ale měla připravit vyhlášku s kurzarbeitovým nastavením, aby se nástroj mohl v případě potřeby rychle spustit.

 

Právě se děje

před 19 minutami

Slavná sopranistka tvrdí, že s ní francouzská policie jednala jako se zločincem

Jihoafrická sopranistka Pretty Yende tvrdí, že s ní francouzští policisté při kontrole na letišti Charlese de Gaulla v Paříži zacházeli jako se zločincem. "Svlékli mě a prohledali, jako bych byla zločinec, a umístili mě do cely," tvrdí zpěvačka.

Ta podle policistů přicestovala v pondělí z Milána na jihoafrický pas, v němž neměla vízum. "Nebyl tam ani v jedné chvíli žádný incident," tvrdí policejní zdroj a popírá, že by se sopranistka kvůli letištní kontrole musela svléknout. Z místnosti, kde čekala na vyřízení případu, vyšla po hodině a půl s vízem, které jí povolovalo vstup na francouzské území, a barva její kůže nehrála žádnou roli, řekl zdroj z letiště agentuře AFP. "Pro lidi, jako jsem já, je policejní násilí skutečné," tvrdí naopak pěvkyně. Do Francie přiletěla proto, že zpívá Belliniho operu Náměsíčná v Théâtre des Champs-Élysées.

Zdroj: ČTK/AFP
před 22 minutami

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce trati za 2,6 miliardy Kč

Mezi Berounem a Královým Dvorem skončila rekonstrukce železniční trati, díky níž tudy vlaky budou moci projíždět až stošedesátikilometrovou rychlostí. Zrychlí se tak cestování mezi Prahou a Plzní. Součástí akce byla i obnova berounského nádraží a stanice Králův Dvůr a modernizace zabezpečovacího zařízení. Náklady jsou přes 2,6 miliardy bez DPH, tři čtvrtiny pokryla dotace z Evropské unie.

Podle generálního ředitele Správy železnic Jiřího Svobody se zlepšil komfort pro cestující a vznikl i bezbariérový přístup na nástupiště v Berouně i Králově Dvoře. "Zvýšila se traťová rychlost na 160 kilometrů v hodině a zkrátily se jízdní doby. Myslím si, že se už skutečně jedná o koridorovou trať se vším všudy," řekl Svoboda při dnešním slavnostním ukončení prací. Poukázal na to, že nyní je hotová rekonstrukce celého třetího koridoru z Berouna až do Chebu, včetně průjezdu plzeňským uzlem.

Práce na 5,7 kilometru dlouhém úseku mezi Berounem a Královým Dvorem začaly v roce 2016. V první etapě stavbaři opravili osobní nádraží v Berouně. Součástí byla obnova kolejiště, vznikl nový podchod, nástupiště a přístřešky. Přístup na nástupiště pro handicapované zajišťují výtahy. Železniční stanice byla také vybavena informačním systémem pro slabozraké a nevidomé. Dělníci vyměnili technologická zařízení a obnovili kolejiště na seřaďovacím nádraží.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Průměrný obrat regionálních obchodních center loni klesl o 25,5 procenta

Průměrný roční obrat regionálních obchodních center (OC), vyjma Prahy, loni po šesti letech růstu podle analýzy společnosti CBRE meziročně klesl o 25,5 procenta. Nejvíce byly v centrech zasažené gastronomické provozy, u kterých propad proti roku 2019 činil 36 procent. Návštěvnost regionálních OC se v uplynulém roce meziročně snížila o 29 procent, lidé ale v centrech více utráceli. Hodnota průměrného nákupního koše vzrostla o 5,7 procenta na 233 korun za jednu návštěvu. Vyplývá to z analýzy Shopping Centre Index, kterou letos podeváté připravila společnost CBRE.

Gastronomie byla v nákupních centrech podle CBRE nejdynamičtějším odvětvím posledních tří let, jež v minulosti zaznamenávalo dvouciferný růst. Prostor pro stravovací provozy se v centrech rozšiřoval. Podle vedoucího maloobchodního sektoru a oddělení správy OC v CBRE Tomáše Míčka byla gastronomie v minulém roce v důsledku protiepidemických opatření uzavřená zhruba 130 dní.

"Vloni sehrál rozhodující roli podíl, jaký měly na celkové ploše obchodních center ty obchody a služby, které mohly být i přes vládní omezení v provozu. Právě tito nájemci nakonec ovlivňovali celkovou návštěvnost centra i jeho ekonomické výsledky," řekl Míček.

Móda, která je na nákupní ploše typického regionálního centra (bez započítání Prahy) zastoupená nejvíce, když zaujímá 37 procent plochy, loni zaznamenala propad obratu o 34 procent, hned za ní byly doplňky s poklesem zhruba 32 procent. U těchto kategorií podle CBRE sehrála roli sezonnost. Prodejci kvůli zásobám neprodaných kolekcí neměli dostatek peněz na nákup nového zboží.

Zdroj: ČTK
Další zprávy