Čtyři dny v týdnu doma za 80 procent mzdy. Sněmovna schválila nový kurzarbeit

ČTK ČTK
Aktualizováno 7. 5. 2021 13:53
Sněmovna v pátek schválila nová pravidla takzvaného kurzarbeitu. Předloha předpokládá, že zaměstnavatelé by platili pracovníkům za neodpracovanou dobu nejméně 80 procent jejich výdělku. Stát by firmám poskytl čtyři pětiny této náhrady i s odvody, a to do 1,5násobku celostátní průměrné mzdy. Zaměstnanci by mohli být doma až čtyři dny v týdnu, nejvýše rok.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová | Foto: Vláda ČR

Novelu o zaměstnanosti nyní dostane k posouzení Senát. Účinná by mohla být podle nynějších předpokladů od července.

Na nových pravidlech zkrácené práce se koaliční ANO a ČSSD dlouho neshodovaly, ve hře byly různé konkurenční úpravy. Předloha se kvůli tomu ve Sněmovně vracela z finálního kola k dalšímu projednání. Dolní komora schválila podobu kurzarbeitu v podobě, jak ji předložily ANO, ČSSD a KSČM. Pro předlohu jako celek hlasovalo 79 ze 100 přítomných poslanců, proti byl jen Pirát Mikuláš Ferjenčík.

Nynější verzi podpořili odbory i zaměstnavatelé. Podle podkladů k návrhu by se podpora vyřizovala stejně jako dosavadní příspěvky na mzdy z koronavirového programu Antivirus. Peníze od státu by ale firma nemusela dostávat až po vyplacení výdělků. Zaměstnavatel by mohl nejprve podat měsíční přehled nákladů na náhrady mezd zaměstnanců, získat příspěvek a až poté vyplatit náhradu mzdy, stojí ve zdůvodnění.

Nárok na podporu by podniky mohly dostat na zaměstnance, kteří v nich pracovali aspoň tři měsíce. Výpadek práce by se posuzoval za celou firmu, nebo za její závod. V době bez práce by lidé mohli chodit do kurzů nebo na rekvalifikace od úřadu práce. Na příspěvek by nebyl nárok u pracovníků s kontem pracovní doby. Nedostali by ho ani podnikatelé, kteří dostali pokutu za nelegální zaměstnávání, a to tři roky po jejím přiznání.

Přechod na zkrácenou práci by podnik elektronicky oznámil úřadu práce. Zavázal by se také, že tyto pracovníky nepropustí ani při kurzarbeitu, ani po určitou dobu po něm. Tento čas by měl trvat polovinu času, po který člověk dostával příspěvek při zkrácené práci. Firma by také v posledním měsíci před vyhlášením kurzarbeitu, při něm či rok po jeho skončení nesměla vyplatit dividendy, mimořádné podíly na zisku či předčasně splatit úvěr. Při nesplnění pravidel by se příspěvky vracely.

Kurzarbeit by mohla spustit vláda při ohrožení zaměstnanosti po projednání v tripartitě. Přikročit by k němu mohla po přírodní pohromě nebo kybernetickém útoku, při epidemii i v době ohrožení ekonomiky. V nařízení by kabinet stanovil, pro jaké území, odvětví či okruh zaměstnavatelů by se zkrácená práce se státním příspěvkem vztahovala. Určil by taky ukazatele pro posouzení a rozsah výpadku pracovní doby. Kurzarbeit by vyhlašoval až na půl roku, prodloužený by mohl být dvakrát vždy nejvýše o tři měsíce.

Jiné poslanecké úpravy, které by parametry zkrácené práce dále měnily, Sněmovna odmítla. Týkaly se třeba snížení podpory na 70 procent nebo 65 procent, zkrácení kurzarbeitu nejvýše na půl roku a snížení počtu dnů, kdy by mohl být zaměstnanec doma, na nejvýše tři, či dokonce dva v týdnu.

 

Právě se děje

před 12 minutami

Britský operátor EE znovu zavede roamingový poplatek za volání v Evropě

Britský mobilní operátor EE od příštího roku znovu zavede roamingový příplatek za telefonování v jiných evropských zemích. Firma vlastněná britskou telekomunikační společností BT to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Dříve přitom stejně jako ostatní britští operátoři tvrdila, že se po brexitu k takovému kroku nechystá, připomněla agentura AP. Zrušení roamingu v červnu 2017 ušetřilo britským turistům a jiným cestovatelům miliony liber na poplatcích za používání chytrých telefonů v evropském zahraničí.

EE uvedla, že poplatek budou muset od ledna 2022 platit zákazníci, kteří se zaregistrují po 7. červenci. Za volání, posílání textových zpráv a využívaní dat ve 47 evropských zemích s výjimkou Irska jim firma bude denně účtovat dvě libry (necelých 60 Kč). Svůj záměr společnost odůvodnila tím, že tak chce "podpořit investice" v Británii.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Biden se dohodl se senátory, investice do infrastruktury dosáhnou 600 miliard dolarů

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek po mnoha týdnech jednání mezi Bílým domem a Kongresem ohlásil dosažení dohody ohledně investic do infrastruktury. Podle deníku The New York Times a agentury AP se zřejmě přiklonil k plánu od skupiny složené z demokratických i republikánských senátorů, který počítá s novými výdaji ve výši skoro 600 miliard dolarů (skoro 13 bilionů Kč).

"Máme dohodu," prohlásil prezident při netradičním vystoupení na příjezdové cestě Bílého domu v doprovodu několika senátorů, s nimiž předtím jednal. Mnoho detailů zatím není k dispozici. Na twitteru Biden uvedl, že nový infrastrukturní plán "vytvoří miliony amerických pracovních míst". Ohlášený balíček je zřejmě výrazně menší oproti plánu s investicemi a daňovými úlevami v celkovém objemu 2,3 bilionu dolarů, s nímž Biden přišel na konci března.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 50 minutami

Dálnici D7 na Kladensku uzavřela nehoda dvou aut, pět lidí je zraněných

Dálnici D7 na 12. kilometru ve směru na Slaný na Kladensku vpodvečer uzavřela nehoda dvou osobních aut. Pět lidí včetně malého dítěte utrpělo zranění, řekla mluvčí krajských hasičů Dagmar Zemanová.

"Bylo tam pět zraněných, z toho jedno dítě ve věku do jednoho roku," uvedla Zemanová. Podle mluvčí středočeské záchranné služby Petry Homolové dítě z nehody vyvázlo s lehkým zraněním. Vrtulník ho přepravil do Fakultní nemocnice v Praze Motole.

Jedna žena utrpěla středně těžké zranění, skončila ve střešovické nemocnici. Ostatní cestující, dva muži a žena, měli lehká poranění. Záchranáři je odvezli do nemocnic v Kladně a Motole.

Podle policejní mluvčí Markéty Johnové byla nehoda hlášena krátce po 17:45, auta bourala mezi kilometry 12 až 12,5 ve směru na Chomutov. Dálnice je neprůjezdná mezi 9. a 18. kilometrem. Na místě přistával vrtulník záchranné služby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy