Rusko nemůže splácet dluhy, získá nálepku neplatiče. To není náš problém, říká Kreml

Pavla Adamcová ČTK Pavla Adamcová, ČTK
Aktualizováno 28. 6. 2022 9:33
Rusko se poprvé za 104 let ocitlo v platební neschopnosti. O bankrot jde jen technicky - země totiž na zaplacení dluhu má, Západ jí ale splátku blokuje v rámci sankcí za invazi na Ukrajinu. Podle oslovených analytiků je ovšem výsledek pro trhy stejný, jako kdyby Rusko peníze skutečně nemělo. K věřitelům se totiž splátka jednoduše nedostane, a země tak získá nálepku neplatiče.
Ruské rubly (ilustrační foto).
Ruské rubly (ilustrační foto). | Foto: Reuters

V neděli večer vypršela Moskvě lhůta na zaplacení zhruba 100 milionů dolarů (v přepočtu asi 2,3 miliardy korun) úroků ze zahraničních dluhopisů, napsala agentura Bloomberg.

Tyto úroky měly být zaplaceny už 27. května. Ruské ministerstvo financí je skutečně odeslalo do ruského centrálního depozitáře, odkud by za normálních okolností putovaly dál do některého z mezinárodních vypořádacích center. Ty se nacházejí třeba v Belgii nebo Lucembursku a zajišťují vypořádání finančních transakcí pro klienty. 

Do této chvíle se přitom Rusku dařilo sankce obcházet, a tedy i dál obsluhovat své závazky vůči zahraničí. To se ale změnilo na konci května, kdy Úřad pro kontrolu zahraničních aktiv (OFAC) při ministerstvu financí Spojených států uzavřel poslední mezeru, které ještě Moskva při zahraničních platbách mohla využívat.

"Od března jsme se domnívali, že platební neschopnost Ruska je zřejmě nevyhnutelná, a otázkou jen bylo, kdy se tak stane," říká pro britský list The Guardian Dennis Hranitzky z právní firmy Quinn Emanuel. "Pak se do toho ale vložil OFAC a na tu otázku nám odpověděl. A tak tady teď máme platební neschopnost," dodává.

"Je naprosto výjimečné, aby vládu, která má jinak prostředky, jiná vláda dotlačila k platební neschopnosti," podotýká podle agentury Bloomberg hlavní analytik Hassan Malik ze společnosti Loomis, Sayles & Company. "Tohle bude jeden z těch význačných případů platební neschopnosti v historii," uvádí.

Ruští činitelé, včetně ministra financí Antona Siluanova, opakovaně upozorňovali, že západní vlády se Rusko snaží k uměle vyvolané, takzvané technické platební neschopnosti dotlačit. Sám Siluanov pak situaci označil za frašku. 

"To není náš problém," řekl v pondělí mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov novinářům k sankcím, které Moskvě znemožňují posílat peníze lidem na Západě.

Narušená reputace

Fakt, že Rusko na splacení má a uhradit dluhy chce, je sice podle oslovených analytiků lepší varianta, než kdyby se země skutečně ocitla v platební neschopnosti, ale na trhy to má podobný efekt. "K věřitelům se peníze jednoduše nedostanou, a to je hlavní problém," vysvětluje analytik Citfin Tomáš Volf.

Výsledkem podle něj bude to, že v budoucnu bude ochota Rusku půjčit stále menší. "Respektive Rusko si bude půjčovat za vyšší úrok, protože věřitelé nebudou mít jistotu, že nepřijdou další sankce na základě chování Ruské federace, a tím pádem se jejich pohledávky stanou na dlouhou dobu nedobytné," říká Volf.

Analytik dodává, že na tom, že Rusko platbu učinilo, ve skutečnosti tolik nezáleží. "Že Rusko de facto dluhy splatilo, je přesně ta varianta reality, kterou potřebuje prodat věřitelům, Západu a běžným Rusům. Skutečnost je však jiná a země své závazky neuhradila, a proto je na ni pohlíženo jako na neschopnou splácet dluhy," připomíná dále Volf.

Věřitelé hledají cestu ke svým penězům

Oficiální vyhlášení platební neschopnosti je ale spíše symbolické, protože Rusko si bezprostředně žádné peníze ani půjčovat nemusí. Má totiž stále vysoké příjmy z prodeje nerostných surovin, zejména ropy a zemního plynu.

Západní státy se sice v rámci sankcí od nákupu ruských surovin odklánějí, Moskva ale nachází nová odbytiště jinde, hlavně v Asii.

Na druhou stranu se dá podle analytiků očekávat, že věřitelé Ruska teď začnou řešit, jak své peníze dostat zpět. "Věc komplikuje ještě více to, že ruská platební neschopnost, tedy ruský bankrot, nemůže být vyhlášena, jak je běžné. Běžně ji totiž vyhlašují ratingové agentury, které schopnost dané země dostávat svým dlužním závazkům dlouhodobě monitorují. Kvůli letošním sankcím Západu však s tímto monitorováním v případě Ruska musely přestat," popisuje ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Ratingová agentura Moody's přesto v úterý potvrdila, že ruská federace se v platební neschopnosti nachází. "Dne 27. června, kdy skončila ochranná lhůta třiceti kalendářních dnů, neměli držitelé ruských dluhopisů platbu kuponů ze dvou emisí eurobondů za 100 milionů dolarů. To podle naší definice považujeme za událost selhání," uvedla Moody's, z jejíhož oznámení citují zahraniční tiskové agentury. Další selhání při obsluze ruského dluhu podle agentury lze ještě očekávat.

Bankrot může být vyhlášen také na základě prohlášení věřitelů držících aspoň čtvrtinu dluhu. "Jenže věřitelé mají dilema: vědí, že dlužník je v podstatě solventní, a stále mají čas čekat na konec sankcí a odblokování plateb. Prohlášením bankrotu by riskovali problém navíc. Rusko na ně mezitím také cílí svým plánem platit v rublech," popisuje analytik Patria Finance Tomáš Vlk.

Pokud by byl bankrot i tak prohlášen, Rusko ho podle Vlka může právě kvůli sankcím napadat. "A dokážu si představit i řadu navazujících právních sporů. Prakticky by bankrot neměl mít velký dopad. Rusko má kvůli sankcím zablokovaný přístup na západní trhy i bez bankrotu. Stejně tak platí, že věřitelé mají problém dostat peníze z Ruska už teď - pokud tedy nepřistoupí na ruský plán platit v rublech," doplňuje analytik pro online deník Aktuálně.cz.

Naposledy bylo Rusko v podobné situaci v roce 1918 za bolševické revoluce, kdy nový komunistický vůdce Vladimir Iljič Lenin odmítl zaplatit dluhy carského Ruska. Platební neschopnost Moskvy z roku 1998 se pak týkala jen závazků v místní měně.

Od letošní invaze na Ukrajinu Rusko obsluhuje dluh v objemu 40 miliard dolarů (téměř 936 miliard korun) jen těžko, protože následné sankce mu prakticky znemožňují přístup ke globální finanční infrastruktuře. Mnoho zahraničních investorů se kvůli sankcím ani nemůže dostat k ruským cenným papírům, které si dříve nakoupili.

Rusko od začátku sankcí opakuje, že peníze na zaplacení má a že je ochotno své závazky vůči zahraničí i nadále plnit. I proto nepanuje shoda v tom, zda Rusko teď je, anebo není v platební neschopnosti. Do té se státy zpravidla dostanou tak, že buď nemají peníze, anebo nejsou ochotny zaplatit.

Na Rusko se ale nevztahuje ani jedna z těchto podmínek. Verdikt proto nakonec bude muset vynést některá z autorit, například Mezinárodní sdružení pro swapy a deriváty (ISDA) se sídlem v New Yorku.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 9 minutami

Lidí nově nakažených covidem v Česku dál ubývá

Letošní letní vlna covidu-19 v Česku dál slábne. Počty lidí nově nakažených covidem klesají v mezitýdenním srovnání 14. den v řadě. Ve středu do statistik na webu ministerstva zdravotnictví přibylo 2203 nových případů, o 468 méně než ve stejný den předchozího týdne. Nižší byl i počet podezření na opakovanou nákazu. Za týden klesl o 90 na 866 případů.

Za posledních sedm dní testy v Česku odhalily 121 nových případů covidu-19 v přepočtu na 100 000 obyvatel. Je to nejnižší hodnota za poslední více než tři týdny.

Nejvíce se nový typ koronaviru šíří v Praze s incidenčním číslem 153. Naopak na Vysočině připadá na 100 000 obyvatel 93 případů za posledních sedm dní. Nižší týdenní incidenci než 100 vykazuje ještě Plzeňský, Karlovarský a Jihočeský kraj.

Zdroj: ČTK
před 32 minutami

Severokorejský vůdce oznámil, že KDLR vyhrála nad covidem. Oficiální bilance je 74 mrtvých

Severokorejský vůdce Kim Čong-un ohlásil vítězství v boji proti koronaviru a nařídil, aby byla zrušena nepřísnější protiepidemická opatření, která byla zavedena v květnu. Jeho sestra uvedla, že nemoc sám prodělal. S odkazem na severokorejská státní média o tom informuje agentura Reuters.

Severokorejské úřady nesdělily, kolik případů nákazy koronavirem se v zemi potvrdilo. Od 29. července ale země nehlásila žádná podezření na nové případy. Mezinárodní humanitární organizace přitom opakovaně upozorňovaly, že země má omezené testovací kapacity.

Kim podle KCNA řekl, že oficiální bilance 74 mrtvých představuje ve srovnání se situací v jiných zemích "bezprecedentní zázrak". Severní Korea místo potvrzených případů koronaviru hlásila počet osob s příznaky horečky. Denní bilance těchto případů dosáhla vrcholu 15. května, kdy jich bylo více než 392 920. To přimělo zdravotnické odborníky varovat před nevyhnutelnou krizí.

Zdroj: ČTK
před 37 minutami

Při útoku islamistů v Mali zemřelo 42 vojáků, země vyhlásila třídenní státní smutek

Dvaačtyřicet malijských vojáků přišlo o život a dalších 22 jich bylo zraněno při nedělním útoku u města Tessit na severu Mali.Ve středu to oznámily úřady této západoafrické země, útok připsaly místní odnoži teroristické skupiny Islámský stát. V zemi od středy platí třídenní státní smutek. Informují o tom světové agentury.

Jednalo se o jeden z největších útoků na malijskou armádu za poslední roky. Vojáci podle prohlášení při několik hodin trvajících bojích zabili 37 ozbrojenců. Armáda původně informovala o 17 zabitých vojácích a devíti pohřešovaných.

V Mali panuje špatná bezpečnostní situace od roku 2012, v zemi vládne vojenská junta, která v roce 2020 svrhla demokratickou vládu, částečně kvůli frustraci z její neschopnosti zastavit násilí. Vládnoucí junta se odvrátila od tradičního spojence a bývalé koloniální mocnosti Francie a přiklání se k Rusku, podle západních informací působí v Mali ruští žoldnéři.

Zdroj: ČTK
před 39 minutami

Část pražského metra A zastavila nehoda, soupravy nejezdí mezi Náměstím Míru a Želivského

Kvůli nehodě soupravy je obousměrně zastavený provoz na lince metra A mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru. Předpoklad obnovení provozu je zhruba v 06:30, uvádí pražský dopravník podnik na webu. Ve zbylých dvou úsecích linky A jezdí metro normálně.

Kvůli blíže neupresněné dopravní nehodě vlaku metra byl provoz části linky A zastaven v 04:40. Dopravní podnik žádá cestující, aby v úseku mezi stanicemi Želivského a Náměstí Míru použili povrchovou dopravu.

Mezi stanicemi Želivského a Depo Hostivař zůstal provoz metra zachovaný bez omezení, stejně jako mezi Náměstím Míru a konečnou Nemocnice Motol.

Zdroj: ČTK
Další zprávy