Ruská centrální banka se v pondělí rozhodla pro prakticky dvojnásobné navýšení sazeb, ty totiž původně činily 9,5 procenta. "Vnější podmínky pro ruskou ekonomiku se drasticky změnily," uvedla centrální banka. Rusům tak výrazně zdraží veškeré hypotéky či běžné úvěry.
"Zvýšení základní sazby zajistí zvýšení depozitních sazeb na úroveň potřebnou ke kompenzaci zvýšených devalvačních a inflačních rizik. To je nutné k podpoře finanční a cenové stability a k ochraně úspor občanů před znehodnocením."
Jinak řečeno, centrální banka se snaží bránit kolabující rubl, takže výrazné navýšení sazeb spolu s prvky kapitálové kontroly jsou podle analytiků jasnou volbou. "Využití devizových rezerv totiž sankce hodně omezily," připomíná pro online deník Aktuálně.cz analytik Patria Finance Tomáš Vlk.
Ruský rubl v reakci na nové sankce klesá k americkému dolaru o 30 až 40 procent. Na začátku obchodování se propadl až na 119 rublů za dolar. V pátek kurz obchodování oficiálně končil na hodnotě kolem 83 rublů za dolar.
Vysoké sazby mají podle analytiků motivovat k držení rublů a odrazovat od konverze do cizích měn. "Kvůli sankcím to ale neubude mít velký efekt. Tlak na odliv kapitálu souvisí s omezením směnitelnosti či převoditelnosti, rizikem zestátnění a podobně. Proti tomu sazby příliš nepomohou. Pokud bude centrální banka držet sazby takto vysoko delší dobu, tento faktor významně přispěje k poškození ekonomiky," podotýká Vlk.
Kvůli vysokým sazbám se mimo jiné Rusům velmi výrazně zvýší úroky, například u hypoték.
Kreml chce zabránit výprodejům
Kromě navýšení úroků ruská centrální banka přechodně zakázala domácím obchodníkům prodávat ruské akcie držené zahraničními firmami, aby zabránila odlivu kapitálu ze země. "Jenže není uvedeno, u kterých akcií a na jak dlouho. Navíc jsou tu zahraniční obchodníci a ruské akcie se také obchodují na západních trzích, hlavně v Londýně, kde ty restrikce nejsou," upozorňuje Vlk.
Spolu s ministerstvem financí centrální banka rovněž nařídila firmám, aby prodaly 80 procent svých příjmů v cizích měnách. Oznámila také, že uvolní 733 miliard rublů z rezerv místních bank tím, že uvolní kapitálovou rezervu vytvořenou na nezajištěné spotřebitelské úvěry a hypotéky.
Odložením obchodování na trzích se tedy Rusové snaží získat čas, podle expertů si tím ale příliš nepomůžou. "Odložení začátku obchodování dává investorům čas na vstřebání informací a je určitou obranou proti panice, která může vznikat. Děje se toho přece jen hodně, začínají platit sankce i protiopatření ruské centrální banky a není vůbec jednoduché zhodnotit efekt na jednotlivé akcie," vysvětluje dále Vlk.
Ruská akciová burza v pondělí nakonec vůbec neotevře, obchodovat se nebude ani na trhu s finančními deriváty. Strmému propadu se však podle Vlka ruský akciový trh později nevyhne. Kde to i přes dočasný zákaz centrální banky půjde, tam se budou investoři cenných papírů zbavovat ve velkém. "Výprodeje budou silné. Spousta zahraničních investorů bude z Ruska stahovat peníze a někteří to říkají i otevřeně dopředu, například norský investiční fond," doplňuje analytik.
Už v neděli večer totiž oznámil největší Norský státní investiční fond, že prodá veškerá aktiva zainvestované v Rusku. Jedná se o podíly firem a vládních dluhopisů v hodnotě v přepočtu 62 miliard korun.
Rusko chystá odvetu za sankce
Kreml po oznámení, že nechá akciovou burzu zavřenou, uvedl, že chystá odvetná opatření za sankce, které ochromily v Rusku leteckou dopravu. "Hlavní zásadou bude reciprocita. V popředí budou naše vlastní zájmy," řekl na tiskové konferenci mluvčí prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.
Kreml připustil, že ekonomická realita v Rusku se změnila, nevidí ale důvod zpochybňovat efektivitu a spolehlivost centrální banky.
Peskov také řekl, že Putin se v pondělí postupně setká s několika klíčovými představiteli, aby s nimi probral další kroky. V plánu jsou i schůzky s ministrem financí a s guvernérkou centrální banky. Rusko má podle Peskova plán, jak na sankce reagovat, a teď na něm pracuje.
Evropské akciové trhy se mezitím po zahájení pondělního obchodování dostaly do ztrát - napříč Evropou, včetně pražského indexu PX, ztrácí dvě až tři procenta. Nejvíce ztrácejí banky s vazbami na Rusko, zejména rakouská Raiffeisen Bank, italská UniCredit a francouzská Société Générale.
Kvůli sankcím uvaleným na Rusko a vyhlášení jaderné pohotovosti v pondělí také zdražuje ropa. Cena ropy Brent se vrátila nad 100 dolarů za barel.
Run na banky: Západ uvaluje tvrdé sankce, stovky lidí v Petrohradě oblehly bankomaty (28. 2. 2022)
