Podle sdružení předních těžařů zlata World Gold Council (WGC) vlastní Moskva již 17 procent světových rezerv zlata. Česká národní banka (ČNB) se zlata naopak postupně zbavuje, v uplynulém kvartálu jej 0,5 tuny prodala.
Podle WGC ruské nákupy zlata souvisejí se snahou Kremlu zbavit se závislosti na dolaru. Ruské vedení se ruku v ruce s budováním zlatých rezerv zbavilo většiny amerických státních dluhopisů.
Dalšími zeměmi, které pokračují v masivním zvyšování investic do zlata, jsou Turecko a Kazachstán. Ankara ve třetím čtvrtletí přikoupila 18,5 tuny a své zlaté zásoby zvýšila na 258,6 tuny, Astana koupila 13,4 tuny, nyní tak vlastní 335,1 tuny zlata.
Vyšší zájem o nákup zlata projevila podle WGC v uplynulém kvartálu i indická centrální banka. Celkově nakoupily centrální banky ve třetím čtvrtletí meziročně o 22 procent více zlata.
Více zlata kupují i evropské národní banky. V Evropské unii je lídrem Polsko. Tamní centrální banka navyšovala své nákupy zlata každý jednotlivý měsíc třetího čtvrtletí, celkově přikoupila 13,7 tuny, nyní Varšava vlastní 116,7 tuny zlata. Maďarsko navýšilo své zlaté zásoby na 31,5 tuny, což je nejvyšší hodnota za 28 let.
Opačnou politiku sleduje Německo a Česká republika. Obě země byly v uplynulém čtvrtletí jediné, které své zlaté rezervy snižovaly, Německo odprodalo 0,2 tuny zlata. ČNB nyní vlastní méně než deset tun zlata, každý rok jej z trezoru mizí stovky kilogramů. Česká republika tak nyní patří k zemím s nejmenšími zlatými rezervami na světě. Sousední Německo sice v poslední době zlato také odprodává, stále jej ale má přes 3000 tun.
Zlato se podle expertů těší poslední dobou u centrálních bank oblibě díky své příznivé ceně. Jeho nákupy by letos měly stoupnout poprvé od roku 2013, kdy centrální banky zvýšily objem zlata ve svém držení o 646 tun, nejvíce za několik desetiletí.
Drahé kovy jsou v časech hrozící nejistoty všeobecně považovány za bezpečnou investici.
