Ručíte za daň? Finanční úřad si nesmí ulehčovat práci

Tomáš Fránek
20. 12. 2014 6:57
Nejvyšší správní soud se vyjádřil k vymáhání daňových dluhů po ručitelích, konkrétně u daně z převodu nemovitostí.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Brno – Finanční úřady musí udělat vše, aby z lidí a firem vymohly alespoň část peněz, které dluží na daních. Úředníci si nesmí ulehčovat práci tím, že místo dlužníků rovnou vyzvou jejich ručitele k uhrazení celého dluhu. Rozhodl o tom Nejvyšší správní soud, který svůj rozsudek zařadil do sbírky nejdůležitějších verdiktů správních soudů v Česku.

„Správce daně nemůže rovnou požadovat uhrazení celého nedoplatku po ručiteli, ale musí se pokusit alespoň část nedoplatku vymoct primárně na dlužníkovi,“ uvedli soudci Nejvyššího správního soudu.

V konkrétním případě posuzovali spor o nedoplatek na dani z převodu nemovitostí ve výši 138 tisíc. Tuto daň obecně platí prodávající, ale pokud ji nezaplatí, ručí za ní ze zákona kupující (od letošního roku mohou tuto povinnost smluvně přenést rovnou na kupujícího, nicméně případ se týkal ještě dřívější právní úpravy).

Finanční ředitelství v Praze tehdy rozhodlo, že prodávající muž nemá dostatečný majetek na to, aby dluh uhradil. Řízení proto po třech měsících zjišťování zastavilo s tím, že vymáhání nedoplatku je „prokazatelně bezvýsledné“. Celý dluh pak berní úřad nařídil zaplatit ručiteli, kterým se podle zákona stala firma Regard jako kupující nemovitosti.

Firma však výzvu k zaplacení dluhu napadla u soudu. A uspěla jak u Městského soudu v Praze, tak později i u Nejvyššího správního soudu.

Vymohli bychom jen zlomek

Odvolací finanční ředitelství v Brně, které je nejvyšší odvolací institucí v daňových otázkách, se bránilo tím, že berní úředníci postupovali podobně jako v jiných případech. Zjišťovali tedy u dlužníka, zda má zřízené účty v bance, včetně konečného zůstatku na nich, zda je plátcem zdravotního pojištění a jaké jsou jeho příjmy a výdaje z případného podnikání.

Jediný majetek, který úřad zjistil, bylo přes 19 tisíc korun na účtu v ČSOB. Vymáhat peníze v exekuci nemělo podle berního úřadu smyslu. „Zůstatek peněžních prostředků na exekucí postiženém účtu by uhradil nedoplatek daňového dlužníka na dani z převodu nemovitostí jen v zanedbatelné výši,“ uvedli právníci Odvolacího finančního ředitelství.

Senát Nejvyššího správního soudu vedený soudkyní Lenkou Kaniovou ale takový postup berních úředníků odmítl. Zdůraznil, že zákony přiznávají větší ochranu ručitelům, kteří ručí za dluhy přímo ze zákona – vedle daně z převodu nemovitostí jde třeba o darovací daň podle dřívější úpravy. „Legitimním cílem státu sice je vyměřit, vybrat a případně vymáhat daně, musí tak však vždy činit způsobem, který bude v maximální možné míře ctít základní práva jednotlivce, v daném případě daňového ručitele,“ uvedli Nejvyšší správní soud.

Jednodušší, ale nepřípustné

Požadovat zaplacení dlužných daní po ručitelích je podle soudců možné až ve chvíli, kdy nelze alespoň menší část dluhů vymoci přímo od dlužníka. „Vymáhat rovnou celý nedoplatek po ručiteli je pro správce daně jistě jednodušší, avšak nepřiměřeně zasahující do práv ručitele,“ konstatovali soudci.

Ti zároveň popsali postup, jaký mají v těchto případech finanční úřady volit – tedy aktivně zmapovat veškerý majetek dlužníků. To kromě účtů znamená například zjistit i to, jak tito lidé bydlí.

Muž, který nezaplatil daň, bydlel v družstevním bytě v Praze. Finanční úřad sice vyzval družstvo k zaslání informací o tom, jaký podíl má muž v družstvu nebo jakou má uzavřenu smlouvu o nájemném, odpověď ale nedostal a nijak ji neurgoval.

Podle soudců přitom mohli berní úředníci v takzvané daňové exekuci nařídit například prodej věcí z bytu. „Jestliže dlužník se správcem daně nespolupracoval, pak úředníkům nic nebránilo v tom, aby si do jím obývaného bytu zjednal přístup a sepsal zde věci, které by mohly být prodány,“ uvedli soudci Nejvyššího správního soudu.

Úředníci nyní musí zopakovat celé šetření od začátku, soud zrušil všechna předchozí rozhodnutí finančního úřadu.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Ve velkém procesu v Salvadoru odsoudili 373 členů známého gangu

Salvadorský soud dnes poslal do vězení 373 členů nechvalně proslulé zločinecké organizace Mara Salvatrucha. Výše trestů se různí, některé jsou v délce až 74 let. Podle agentury AP o tom informovala tisková služba příslušného soudu v hlavním městě San Salvadoru.

Během procesu se podle soudních dokumentů mimo jiné potvrdila tajná jednání mezi kriminálními skupinami a politiky ohledně podpory ve volbách v roce 2014. Potvrdily to předložené důkazy ve formě videozáznamů, fotografií a přepisů zachycených telefonních rozhovorů.

Předsedající soudce Godofredo Salazar v této souvislosti kritizoval prokurátory, že nevznesli obžalobu vůči politikům jak z levicové Fronty národního osvobození Farabunda Martího (FMLN), tak z pravicového Nacionalistického republikánského spojenectví (ARENA).

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

Před pěti lety z bankomatu v Mělníku zmizelo šest milionů korun, policie nyní obvinila dva muže

Policie zadržela dva muže, kteří jsou podezřelí z toho, že před pěti lety vykradli bankomat v Mělníku. Podle kriminalistů z něho odnesli šest milionů korun. Hrozí jim pět až 12 let vězení.

"Pracovali v bezpečnostní agentuře, která poskytuje služby v převozu peněz a provozuje bezpečnostní systémy. Měli tak detailní znalosti o chodu společnosti, znali způsob manipulace s kazetami na bankovky a jejich doplňování do bankomatů," uvedla mluvčí.

Policisté oba, čtyřicetiletého a čtyřiačtyřicetiletého muže, zadrželi 4. prosince. Obvinili je z vloupání.

Zdroj: ČTK
Další zprávy