Přiznejte i příjmy osvobozené od daně. Zpřísnění má zelenou

Petr Kučera Petr Kučera
6. 7. 2014 16:56
Novou povinnost prosazuje ministerstvo financí od roku 2015. Návrh už odsouhlasila vláda a posílá jej do Poslanecké sněmovny.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Ludvík Hradilek

Praha – Lidé budou muset oznamovat finančnímu úřadu i příjmy, které jsou osvobozeny od daně z příjmů fyzických osob. Novou povinnost prosazuje ministerstvo financí v návrhu daňových změn od roku 2015. Novelu v tomto týdnu odsouhlasila vláda a posílá ji do Poslanecké sněmovny.

Podle ministerstva financí půjde o další z nástrojů proti daňovým únikům a praní špinavých peněz, podobně jako například chystaný centrální registr účtů nebo možnost prověřit nabytí podezřelého majetku.

Drobných příjmů a běžných rodinných transakcí by se oznamovací povinnost netýkala - podle návrhu se má totiž vztahovat až na částky přesahující pět milionů korun.

Povinnost se nemá vztahovat ani na příjmy, které si může finanční úřad zjistit z rejstříků či evidencí, do nichž má přístup – tedy typicky z katastru nemovitostí. Jejich seznam finanční správa zveřejní.

Pokuta až 15 procent z ceny

Počínaje příjmy za rok 2015 mají lidé podle návrhu oznamovat finančnímu úřadu příjem převyšující pět milionů korun, přestože je osvobozen od daně. Limit se posuzuje u jednotlivého příjmu, ministerstvo ale chce trestat obcházení zákona, pokud by někdo účelově rozkládal příjem na více částí tak, aby se vešel do limitu.

Oznámení by lidé měli podávat do konce lhůty pro podání daňového přiznání, tedy standardně do začátku dubna následujícího roku.

Za nesplnění povinnosti má hrozit pokuta až do výše patnácti procent z částky neoznámeného příjmu. Tak vysoká by byla ovšem jen tehdy, pokud člověk nesplní povinnost ani v náhradní lhůtě po vyzvání finančního úřadu. Pokud tak učiní hned po výzvě úřadu, může pokuta dosáhnout deseti procent. A pokud tak učiní sice po termínu, ale ještě před vyzváním z úřadu, klesá možná sankce na jedno procento z částky neoznámeného příjmu.

Dědictví a dary, prodej domů a věcí, výhry

Nová povinnost by se - nad limit pět milionů korun - týkala například bezúplatných příjmů získaných dědictvím nebo takzvaným odkazem, stejně jako dalších nedaněných bezúplatných příjmů (darů) od příbuzného, osoby ze společné domácnosti a podobně.

Další skupinou daňově osvobozených příjmů jsou prodeje movitých věcí, typicky osobního auta (po alespoň roce vlastnictví), uměleckých sbírek nebo příjmy z prodeje cenných papírů (po alespoň třech letech).

Osvobozené od daně jsou i příjmy prodeje rodinného domu nebo bytu, pokud v něm prodávající měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem nebo použije získané peníze na uspokojení bytové potřeby. Prodeje ostatních nemovitostí jsou osvobozeny od daně, přesáhne-li doba mezi nabytím vlastnického práva a jejich prodejem dobu pět let.

Od daně jsou osvobozeny například i náhrady nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku nebo cestovního pojištění, stejně jako výhry z veřejné soutěže nebo z povolených loterií či sázek.

Mezi drobné příjmy osvobozené od daně, které ovšem na chystaný limit zdaleka nedosáhnou, patří typicky sociální dávky, stipendium, náhrada výdajů spojených s darováním a odběrem krve nebo třeba nepeněžní plnění od zaměstnavatele. Oznamovat by se nemusely ani příležitostné příjmy nepřesahující 30 tisíc korun ročně nebo příjmy z prodeje cenných papírů do úhrnu 100 tisíc korun ročně.

Získáme lepší přehled

Pětimilionovou hranici zdůvodňuje ministerstvo snahou postihnout zejména vyšší transakce a naopak minimalizovat přírůstek administrativní zátěže. Z povinnosti chce vyjmout běžné rodinné transakce jako bezúplatné převody automobilů, peněžní dary rodičů na pořízení bydlení a podobně.

„Na rozdíl od příjmů, které jsou zdaňovány, není dnes o osvobozených příjmech nutné informovat žádným způsobem daňovou správu. V praxi tak může člověk působit jako ne vysoce příjmový, ačkoliv opačná situace je pravdou,“ uvádí ministerstvo v návrhu, o němž nyní rozhodnou poslanci.

Při prověřování nabytí majetku se lidé podle finanční správy často brání právě tím, že daný příjem byl osvobozen od daně. Nová povinnost sice zcela nezabrání tomu, aby se lidé vymlouvali na „opomenutí nahlásit tento příjem v oznámení“, ale stát z takového příjmu může získat alespoň 10 procent na zmíněné pokutě.

Přehled ostatních daňových změn najdete v tomto textu.

Přidejte si nás na Facebook a dozvíte se včas další aktuality a rady! Osobní finance Aktuálně.cz.

 

Právě se děje

před 4 minutami

USA podpořily Hongkong, Peking to označil za vměšování

Americká Sněmovna reprezentantů schválila tři zákony, jimiž podpořila demonstranty v Hongkongu, kteří ve velkoměstě bojují za posílení demokracie.

Přijatá opatření se nelíbí Pekingu, který Washington vyzval, aby se nevměšoval do záležitostí Číny. Hongkongští prodemokratičtí zákonodárci zároveň přerušili výroční proslov Čínou podporované správkyně města Carrie Lamové.

Jeden z návrhů zákona přijatých v úterý dolní komorou amerického Kongresu odsuzuje kroky Číny při řešení situace v Hongkongu. Demonstranti zde už několik měsíců protestují proti plíživému omezování svobod ze strany Pekingu a dožadují se demokratických reforem.

před 14 minutami

V Katalánsku policie zadržela 25 demonstrantů, zraněných je nejméně 74

Pětadvacet osob zadržela policie při úterních demonstracích v Barceloně a dalších katalánských městech, které vypukly po pondělním rozsudku nad separatistickými politiky.

Potyčky s policií, v něž úterní demonstrace mnohdy přerostly, si vyžádaly nejméně 74 zraněných, informoval dnes list La Vanguardia. Španělská vláda násilí odsoudila a uvedla, že jejím cílem je zachovat v Katalánsku bezpečnost.

Nejvíce lidí místní policie podle listu La Vanguardia zadržela během střetů ve městě Tarragona (13), dalších osm ve městě Lleida, tři v Barceloně a jednoho ve městě Sabadell.

před 40 minutami

Írán už od léta drží francouzského vědce i jeho kolegyni

Íránské úřady zadržely a uvěznily francouzského vědce Rolanda Marchala z Pařížského institutu politických věd, informoval list Le Figaro. Teherán Marchala drží podle deníku už od léta, a to společně s jeho francouzsko-íránskou kolegyní Faribou Adelkhahovou, o jejímž zadržení psala íránská média v červenci. Vědkyně byla zatčena pro podezření ze špionáže, důvod Marchalova zadržení zatím není jasný.

Marchalovi tamní úřady povolily setkání s francouzskými diplomaty a přesunuly ho do běžné věznice. V případě Adelkhahové Teherán v říjnu oznámil, že požadavek Francie na propuštění šedesátileté vědkyně s dvojím občanstvím je vměšováním se do vnitřních záležitostí Íránu a vyřešení situace nijak nepomůže.

Další zprávy