Praha - Stav finančního sektoru, z něhož více než tři čtvrtiny tvoří banky, je stabilní, a odolnost bank proti možným otřesům se dokonce zvýšila. Hlavním rizikem pro český finanční sektor je opětovný pád domácí ekonomiky do recese. Vyplývá to z nové Zprávy o finanční stabilitě, kterou v úterý představil guvernér České národní banky Miroslav Singer.
Centrální banka se obává, že ekonomické oživení, které Evropa v současné době zažívá, dosud nemá pevné základy. "Zůstává proto hlavním rizikem pro domácí finanční sektor, což by vedlo k prudkému zhoršení jeho ziskovosti," píše se ve zprávě. ČNB také vidí možná rizika u úvěrů na bydlení, které jsou díky rekordně nízkým sazbám dostupné i rizikovějším dlužníkům. Připravila tak pro banky nová pravidla.
Současné ekonomické podmínky podle guvernéra Singera vyžadují aktivní a obezřetný přístup centrální banky k možným rizikům, která by mohla v budoucnu nastat.
Nová pravidla u hypoték
Oživování poptávky po úvěrech, pokles úrokových sazeb z úvěrů a větší ochota bank půjčovat může podle ČNB v budoucnu znamenat riziko pro finanční stabilitu bank a dalších finančních institucí.
Centrální banka varuje, že u nově poskytovaných bankovních úvěrů na bydlení se zvýšila jejich rizikovost. Tyto úvěry jsou totiž dostupnější i pro skupinu dlužníků s nižší úrovní a stabilitou příjmů. Proto ČNB připravila pro banky sadu doporučení, která mají tato rizika do budoucna snížit.
ČNB například bankám a stavebním spořitelnám doporučuje, aby hypotéky, které pokrývají více jak 90 procent hodnoty nemovitosti (jde o takzvaný ukazatel LTV), činily maximálně desetinu celkových nových úvěrů na bydlení, které banka prodá v daném čtvrtletí. Zároveň ČNB bankám říká, že LTV by nikdy nemělo překročit 100 procent a že by banky neměly obcházet výše uvedená omezení souběžným poskytováním nezajištěných spotřebitelských úvěrů.
Maximální délka splatnosti úvěru by podle dalšího doporučení ČNB měla reflektovat životnost nemovitosti a předpokládanou zbývající dobu ekonomické aktivity klienta a zpravidla by neměla přesahovat 30 let. Banky by také například měly samostatně evidovat statistiky k hypotékám, které jsou určeny pro financování nemovitosti pro další pronájem.
"Zvyšuje se podíl úvěrů, které jsou poměrně vysoké vůči hodnotě nemovitosti," řekl Singer. Týká se to podle něj hodně velkých bank, které jsou k tomu tlačeny vzájemnou konkurencí. "Chceme zabránit vzniku smyčky mezi růstem cen nemovitostí a růstem úvěrů na bydlení, která by vytvořila hrozbu pro stabilitu bankovního sektoru," uvedl Singer.
ČNB zároveň bankám říká, že doporučení bude hlídat, a pokud je banky nebudou dodržovat, může z nich centrální banka udělat závazná pravidla. Za porušení doporučení banky může "potrestat" například požadavkem na zvýšení rezerv.
"Toto doporučení je bankám známé a ČNB o něm vedla s trhem diskusi. Hypoteční trh v ČR funguje dlouhodobě stabilně. Banky samozřejmě i v případě hypoték pečlivě váží riziko a mají nastaveny vnitřní limity. O tom svědčí jak velmi nízké procento nesplácených hypotečních úvěrů, tak nově i to, že nastal obrat ve vývoji úrokových sazeb, které začínají růst," reagoval náměstek výkonného ředitele České bankovní asociace Jan Matoušek.
Krach státu podle ČNB nehrozí
Centrální banku rovněž trápí, že obchodní banky drží v porovnání s evropským průměrem velké množství státních dluhopisů - jejich podíl na aktivech přesahuje 14 procent a oproti průměru eurozóny je více než dvojnásobný.
Nově proto bude každý rok hodnotit pravděpodobnost, s jakou hrozí "krach" vydavatele státních dluhopisů. Protože české banky drží převážně české státní dluhopisy, počítá ČNB pravděpodobnost, s jakou hrozí českému státu neschopnost splácet své závazky.
Výsledky poprvé představila ČNB v úterý - pro letošní rok vypočetla pravděpodobnost "krachu" státu na necelé tři desetiny procenta. Příští rok odhaduje, že se tato hodnota zvýší na 2,4 procenta. I tak je to ale stále hluboko pod hraniční hodnotou osmi procent, kterou si centrální banka stanovila jako nebezpečnou.
V případě jejího překročení by totiž dostaly banky tři roky na to, aby doplnily kapitál, který by potřebovaly ke krytí možných ztrát. Pro nejbližší tři roky nicméně ČNB nepočítá s tím, že by něco takového po bankách chtěla.
