Část roku pracujte odkudkoliv ve světě. Nový trend spojuje home office s nomádstvím

Adéla Očenášková Adéla Očenášková
17. 4. 2021 11:14
Britská virtuální banka Revolut, jejíž služby využívá i řada lidí v Česku, nabídne svým zaměstnancům lákavý pracovní benefit. Umožní jim pracovat každý rok až dva měsíce odkudkoliv ze zahraničí. Nabídka je známkou sílící flexibility, kterou některé firmy začínají v době koronaviru nabízet. Personalisté k tomu ale podotýkají, že lidem chybí kontakt s kolegy a o trvalý home office spíše nestojí.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Shutterstock

Londýnský technologický start-up, který však oslovil už statisíce klientů, chce novým benefitem vyjít vstříc těm pracovníkům, kteří z nejrůznějších důvodů nechtějí stále pracovat ve své zemi. Třeba proto, že mají raději teplé počasí a pláž. Takto nebudou muset plýtvat volnem, které by si jinak museli v práci vzít.

Revolut zaměstnává více než 2000 lidí. Nabídka pracovat přechodně ze zahraničí začne platit, až se uvolní cestovní omezení zavedená kvůli pandemii. Zaměstnanci, kteří se rozhodnou část roku pracovat ze zahraničí, se budou muset řídit pokyny zdravotnických úřadů v obou zemích - v té, z které odjíždějí, i v té, kde budou přechodně pobývat.

Průzkum, který tato firma provedla mezi svými pracovníky, ukázal, že více než 56 procent z nich preferuje práci z domova dva až čtyři dny v týdnu. Zcela pracovat z domova si jich přeje 36 procent a jen dvě procenta uvádějí, že chtějí docházet do kanceláře každý den. Revolut už dříve dal všem zaměstnancům možnost si vybrat, zda chtějí být na home officu, nebo v kanceláři.

Podle ředitele české pobočky personální společnosti Randstad Jaceka Kowalaka už dnes většina zaměstnavatelů do budoucna počítá s tím, že práci z domova po část pracovního týdne zavede natrvalo. Kowalak ale spíše než možnost vykonávat práci několik týdnů v roce z jiného státu vidí prostor pro "vyšperkování" home officu o příspěvky firmy na vybavení domácí pracovny, spotřebu elektřiny nebo rychlejší internet.

Jako reálnou ale vidí i možnost využívat ve větší míře veřejné sdílené coworkingové prostory či dát zaměstnancům k dispozici například firemní rekreační budovy či jiné prostory v atraktivních lokalitách, jako jsou hory nebo jiná příroda.

"Je otázka, jak se firmy ve své nabídce zvládnou vyrovnat s tím, že home office lidé přestávají vnímat jako benefit, ale je to prostě jedna z možných forem výkonu práce. Tak jako před zhruba patnácti lety býval benefitem notebook či mobilní telefon, a dnes jsou to už jen prostředky k výkonu práce," říká Kowalak pro on-line deník Aktuálně.cz.

"Práci odkudkoliv - ovšem v rámci Česka - nic nebrání a společnosti naopak mohou získat více šancí oslovit toho nejvhodnějšího uchazeče, pokud se nebudou vázat na jeden konkrétní region," doplňuje ho ředitel personální společnost Hays Sándor Bodnár.

Dlouhodobá práce ze zahraničí by pak ale podle Bodnára s sebou nesla legislativní rizika, jako třeba zodpovědnost za zdraví a bezpečnost zaměstnance při práci nebo právní předpisy v oblasti pracovního práva v dané lokalitě.

Osobní kontakt však lidem schází

Revolut není jediným podnikem, který se snaží reagovat na nynější změny na trhu práce. Přizpůsobovat se začaly i tradiční banky, v Británii například Standard Chartered zavádí hybridní pracovní model a jiné banky už plánují, že využijí méně kancelářských prostor. 

Trvalé působení na home officu pak svým zaměstnancům nabídla třeba americká společnost Twitter. Podle listu The Washington Post to firma plánovala už déle a pandemie plány pouze uspíšila.

Také Češi mají podle Bodnára zájem pracovat na dálku i po skončení koronavirové krize, o trvalý home office ale spíše nestojí. "Stoprocentní home office nebývá vyžadován až tak často. Většina zaměstnanců (i zaměstnavatelů) se shoduje v tom, že jim omezený osobní kontakt brání poznávat kolegy a budovat dobrou firemní kulturu, což je pro stabilitu týmů a firem jako takových důležité," míní Bodnár.

Kowalak k tomu dodává, že v Česku navíc přes 60 procent lidí působí v odvětvích, kde home office není z povahy práce možný. Na to upozorňuje i Jitka Součková z personální agentury Grafton.

"Nedomnívám se, že se něco takového (práce ze zahraničí několik týdnů v roce, pozn. red.) stane běžným pracovním benefitem v naší zemi. Jsme průmyslový stát, který stojí především na výrobních podnicích. Výjimkou budou možná některá centra sdílených služeb, kde by takový způsob práce asi možný byl," říká.

Práce z chalupy i opuštěného ostrova

Zejména mladé české firmy nebo ty působící v oblasti e-commerce ale podobné benefity po vzoru Revolutu vidí jako reálné. Například internetovému obchodu Alza se už loni na jaře, kdy vypukla první vlna koronaviru, práce na home office osvědčila a u zaměstnanců neřeší, odkud práci vykonávají.

"Zakládáme si na tom, že pro naše lidi vybíráme takové pozice, které je baví a jsou pro ně motivační. Proto nepotřebujeme sledovat, kolik hodin tráví u počítačů ani to, jestli pracují od stolu, z gauče, chalupy nebo třeba z opuštěného ostrova, pokud tam mají dostatečně silné připojení k internetu," říká mluvčí společnosti Daniela Chovancová.

Práci na dálku už před koronavirem využíval třeba český start-up Productboard, který se věnuje digitálnímu produktovému managementu. "Máme pobočky na obou stranách Atlantiku, takže vzdálená spolupráce pro nás nebyla nic nového. O tento styl práce je zájem a již před pandemií jsme měli desítky zaměstnanců, kteří takto pracovali (a mají v tomto směru svobodu)," domnívá se Jiří Nečas ze společnosti Productboard.

Dodává ale, že pro každou firmu je důležité, aby se její lidé potkávali i osobně. "V praxi to znamená, že zaměstnancům, kteří pracují na dálku, dáváme možnost své kolegy navštívit a strávit například týden v Praze, aby dostali prostor probrat všechno to, co na dálku nezvládnou. A pak zase mohou další dva měsíce v pohodě fungovat v režimu na dálku.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 8 hodinami

Izraelské nálety v Gaze budou pokračovat, dokud to bude nutné, uvedl Netanjahu

Izraelský premiér Benjamin Netanjahu v sobotu řekl, že Izrael bude pokračovat v náletech v Pásmu Gazy, dokud to bude nutné, a bude se přitom snažit co nejvíce chránit civilisty. Vinu za současné boje premiér připsal islamistickému hnutí Hamás, které v palestinské enklávě vládne. Informovala o tom agentura Reuters.

"Strana, která nese vinu za tuto konfrontaci, nejsme my. Jsou to ti, kdo na nás útočí," řekl Netanjahu v televizním projevu. "Jsme stále uprostřed této operace, stále ještě není u konce. Tato operace bude pokračovat tak dlouho, jak to bude nutné," dodal.

Násilnosti mezi Izraelem a Hamásem nyní eskalovaly nejvíce od poslední války v roce 2014. Hamásem vedené ministerstvo zdravotnictví hlásí zatím 145 mrtvých, Izrael na své straně registruje deset mrtvých.

Zdroj: ČTK
Další zprávy