Praha - Stát se pokouší přilákat na Ostravsko velkého investora, který by v regionu ohroženém propouštěním zaměstnal dva tisíce lidí v továrně na pneumatiky.
Ministr průmyslu Jiří Cienciala v rozhovoru pro Aktuálně.cz řekl, že z míst, které jsou volné a investorovi byly nabídnuty, si zatím nevybral, jednání ale pokračují. Podle Ciencialy je v takových případech žádoucí hledat pro investory zcela nové pozemky, třeba i na zemědělské půdě.
"Víme o investorovi, který chce postavit ve střední Evropě - u nás, v Polsku, na Slovensku či v Maďarsku - továrnu na výrobu pneumatik. Průmyslových zón na Ostravsku a Karvinsku je několik, zatím ale jejich volné plochy tomuto investorovi zcela nevyhovují. Budeme s ním o tom ještě diskutovat," řekl Cienciala.
Aktuálně.cz požádalo ministra v demisi o rozhovor v souvislosti s ohlášeným propouštěním v OKD, které se chystají zavřít Důl Paskov. Problémy ale mají i další velcí zaměstnavatelé na Ostravsku.
Majitele či manažery těžební skupiny OKD a hutí ArcelorMittal Ostrava a Evraz Vítkovice Steel si na úterý na Hrad pozval prezident Miloš Zeman. „Jde o firmy, u nichž máme signály, že by mohly ve větším počtu propouštět," říká ministr průmyslu Jiří Cienciala, který se na jednání u prezidenta rovněž chystá. Přítomen má být také premiér Jiří Rusnok.
Prezident zve na Hrad jmenovitě Zdeňka Bakalu, největšího vlastníka OKD. A také Lakšmího Mittala, jehož rodina vlastní evropskou hutní jedničku ArcelorMittal. Třetí z firem, s jejímž vedením chce prezident mluvit, je Evraz Vítkovice Steel. Ta se momentálně prodává, už nyní je zřejmé, že ji zastoupí manažeři. Manažeři ale budou zřejmě reprezentovat i OKD a ArcelorMittal.
Zdeněk Bakala vydal v sobotu večer prostřednictvím mediálního zástupce prohlášení, ve kterém vysvětluje, že se jako třetinový akcionář NWR nemůže pracovní schůzky zúčastnit, neboť podle mezinárodně platných pravidel pro řízení a správu nemůže za veřejně obchodovanou společnost jednat ani vystupovat. Vyjadřuje však zároveň ochotu osobně jednat s prezidentem a premiérem, pokud to budou považovat za patřičné.
"Každopádně chceme mít od těchto podnikatelů rámcový přehled o jejich byznyse v Česku. Abychom věděli, jaká je u nich situace, co chystají, na co se má stát připravit," říká Cienciala.
Proč prezident a vláda chtějí podrobnou informaci o stavu OKD? Je to soukromá firma, státu do její kondice v podstatě nic není. Alespoň pokud plní své zákonné povinnosti… Stát samozřejmě nemá co mluvit akcionářům do soukromé firmy. My se ani nechceme do žádné soukromé firmy míchat. Chápu ekonomické důvody, kvůli kterým OKD oznámilo útlum Paskova. Těží tam s roční ztrátou 1,5 miliardy korun ročně. To je opravdu na pováženou, důl s takovou ztrátou by neprovozoval ani filantrop. Je tu ale otázka zbytku firmy.
Nevíme, jak dlouho bude pokles černouhelného trhu trvat. Pokud má OKD dostatečný rezervní fond, měla by firma současnou situaci překlenout. Byznys funguje v cyklech, firmy jsou obvykle schopny špatná období vykrýt z rezerv. Ale držet v chodu Paskov s tak vysokou ztrátou by bylo absurdní. Musíme se zabývat tím, co bude s propuštěnými lidmi. Na Paskově je 2,5 tisíce zaměstnanců, každé místo váže dvě další v navazujících firmách. Reálně hrozí ztráta práce 7,5 tisícům lidí, a to při velmi střízlivém odhadu.
Většina lidí z Paskova má kolektivní smlouvou zaručeno, že při útlumu dostane 12 měsíčních platů odstupného. To je velmi nadstandardní. Zdá se vám to málo? Nejde jen o horníky. Musíme řešit také dopady útlumu Paskova na energetickou strategii státu. Šachta otevírá přístup k dalším dosud netěženým uhelným ložiskům. Je pravděpodobné, že někdy v budoucnu může stát toto uhlí potřebovat. Kdyby se Paskov nenávratně zavřel, uzavře se nenávratně cesta i k němu. S tímto uhlím ale počítá státní surovinová a energetická strategie. Musíme zvážit, zda je možné nechat Paskov zavřít a o toto uhlí se jednou provždy připravit. Nebo zda bude z těchto strategických důvodů lepší Paskov jen zakonzervovat, aby se těžba v případě potřeby mohla někdy v budoucnu obnovit. Zakonzervovanou šachtu by ale bylo třeba dál udržovat, to by stálo další peníze. Proto potřebujeme vědět, jaké záměry majitelé mají.
Kdo by provoz zakonzervovaného Paskova hradil? Soukromá firma OKD, která tam má těžební licenci, nebo stát, jemuž uhlí pod zemí patří?Záleží na tom, jak se k útlumu a svým zaměstnancům majitelé OKD postaví. A zda požádají o spoluúčast na konzervačním scénáři. Podle toho pak vláda bude rozhodovat. Teoreticky se to může řešit i změnou dlouhodobé surovinové a energetické strategie a odepsáním těch zásob. Ale musíme spočítat náklady a dopady různých variant. K tomu potřebujeme především znát, jak se k tomu staví majitel firmy.
Proč na schůzku zvete pana Bakalu jako největšího akcionáře OKD? Kontroluje jen asi třetinový podíl dolů, jinak je majitelů té firmy mnoho. Třetina akcií se prodává na burze, Bakala má další partnery v investorské firmě BXR, která ovládá zbývající dvě třetiny OKD. Jsou to čistě finanční investoři, na řízení OKD mají manažery. Ti vám nestačí?Pan Bakala je tváří a mluvčím akcionářské skupiny. K tomu se vždy hlásil. Nemá smysl jednat jen s manažery, ti nemají v rozhodování volné ruce, poslední slovo o bytí nebo nebytí společnosti má majoritní akcionář. Pan Bakala musí říct, jestli tu chtějí setrvat.
Lze na konzervaci dolu a jeho udržování získat evropské dotace?Včera (čtvrtek - pozn.red.) jsem dostal informaci, že se útlum a sanace dolu za evropské peníze dělaly v Belgii, ale zatím nemáme hotové žádné právní expertizy. Budeme tu možnost zkoumat.
Mezi politiky zaznívá, že by Bakala a jeho partneři měli OKD finančně sanovat nad rámec toho, co jim ukládá zákon. Že by měl regionu zčásti vrátit, co tam v předchozích letech vydělal. Žádný podnikatel ale takovou povinnost nemá, nikdo není odpovědný za sociální dopady krachu své firmy. Je Bakalův případ jiný?Jedna věc je řešit něco podle zákona, jiná podle morálky a obvyklé slušnosti. Když akcionáři OKD na Ostravsku vydělali přes 50 miliard, měli by regionu něco vrátit.
Kde je měřítko zisku, při kterém slušný byznysmen musí hasit problém v ohrožené firmě ze svého? Na Ostravsku mají potíže í jiné firmy. Evraz Vítkovice Steel zvažuje, že zavře ocelárnu, také tam by lidé přišli o práci. Budete i po něm chtít nadstandardní finanční sanaci? To je individuální. V případě OKD jde i o to, že majitelé mají kolem dolů řadu další likvidních aktiv, jež vyvedli z původních OKD. Je tam doprava, byty. Oni mají možnost dopady útlumu OKD kompenzovat.
OKD v minulých letech odvedly českému státu na daních a zákonných odvodech přes 35 miliard korun. Není tím firma se státem vyrovnaná? Výše té sumy odpovídá vysokým ziskům. Daně platí všichni, to není nic nadstandardního.
Co může udělat vláda na pomoc ostravskému regionu? Premiér už mluvil o urychleném uvolnění peněz na velké místní státní zakázky, které by mohly zvednout zaměstnanost.Zatím takové návrhy připravujeme. Na Ostravsku jsou ekologické zátěže, které se zavázal hradit stát a je možné uvolňování těch peněz urychlit. Ale třeba na likvidaci ostravských ropných lagun, o které mluvil premiér, zrovna moc pracovních míst pro lidi propouštěné z dolů nevznikne. Navíc ty peníze se budou uvolňovat postupně, během několika let. My spíš potřebujeme, aby do regionu přišla velká soukromá investice typu automobilky Huyndai. Přezkoumáváme teď možnosti tamních průmyslových zón.
Jsou zájemci o velké investice na severní Moravě?Víme o investorovi, který chce postavit ve střední Evropě - u nás, v Polsku, na Slovensku či v Maďarsku - továrnu na výrobu pneumatik, pracovat by tam mohlo kolem 2 tisíc lidí. Průmyslová zóna pro velkou továrnu momentálně v Moravskoslezském kraji není a ty plochy, které kraj a CzechInvest mohl nabídnout, tomuto investorovi zcela nevyhovují. Budeme s ním o tom ještě diskutovat. V takových případech by podle mne i stálo za to, najít pro investory zcela nové plochy třeba na zemědělské půdě.
Vyhovují pro lákání tak velkých projektů investiční pobídky, které Česko nabízí? Za posledních vlád se úlevy a výjimky pro investory hodně omezily.Podmínky, které v krizi nastaly, nás nutí uvažovat o tom, zda pobídky opět nezatraktivnit. Ale je třeba to dobře zvažovat, pobídky by se měly poskytovat jen na projekty, u kterých je jasné, že tu řadu let zůstanou. Ne na montovny, které lze přesunout jednoduše někam jinam v momentě, kdy to investorovi vyhovuje.
Další formou pomoci Ostravsku má být úleva z cen elektřiny pro velké průmyslové spotřebitele. Je to reálné?Cena elektřiny by mohla jít dolů pro všechny, například díky nižšímu poplatku na distribuci. Jednáme o tom. Pak tu jsou další možnosti, stát by se mohl ještě větší měrou podílet na úhradě poplatků na obnovitelné zdroje energie. Ale už snížení této zátěže pro spotřebitele, které jsme připravili pro příští rok, přijde státní kasu na 16 miliard korun. Záleží na tom, jak se bude vyvíjet ekonomika a jaké budou možnosti státního rozpočtu.
Úlevu z cen elektřiny pro velké průmyslové firmy se čeští zástupci pokoušeli marně vyjednat u Evropské komise už v minulosti. Neumím si představit, že by výjimka pro průmyslové firmy najednou prošla…V posledních měsících se i u Evropské komise leccos mění. Evropa si čím dál víc uvědomuje, že její průmysl, který byl zdrojem její prosperity a pokroku, začíná být kvůli drahé energii nekonkurenceschopný. Průmysl se začíná těšit větší podpoře.
Předpokládám, že časem poleví i ekologické mesiášství Evropské unie a věci se vrátí blíž k reálu.
Kolik peněz je vláda vůbec připravena poslat do Moravskoslezského kraje na zmírnění sociálních dopadů útlumu v OKD?Jednotlivá opatření zatím připravujeme a propočítáváme. Může jít o peníze na pobídky, na pomoc místnímu byznysu, na přeškolování a rekvalifikace lidí a na veřejné zakázky. Dá se tam taková částka, kterou je region schopen smysluplně vstřebat.
Poznámka: Zdeněk Bakala je vlastníkem společnosti Economia, která v nedávné době převzala firmu Centrum Holdings, vydavatele deníků Aktuálně.cz a Insider.
