Na přehradě Fláje se šetřilo materiálem, obří duté útroby hráze teď lákají turisty

Jedna z největších hrázních "dutin".
Výstavba krušnohorské přehrady Fláje probíhala v letech 1951 až 1963. Nedostatek pracovních sil a strojů i složitý terén způsobily, že jen ražba potřebné pětikilometrové štoly do úpravny vody trvala sedm let. Rozhodl o ní tehdejší krajský národní výbor bez řádné projektové dokumentace. Povolení ke stavbě československá vláda schválila až zpětně - půl dekády po zahájení prací. Díky unikátní konstrukci je dnes přehrada památkově chráněná.
Hráz je takzvaného krytého pilířového typu, vzor Noetzli. V Česku je jediná, pro Fláje ji konstruktéři zvolili především kvůli tehdejšímu nedostatku cementu. Díky "dutosti" hráze se ušetřila až třetina betonu, který by byl jinak potřeba. Druhá evropská přehrada podobného typu se nachází ve Švýcarsku u jezera Lucendro.
Hráz je od základů 55,5 metru vysoká a 459 metrů dlouhá. Zaplavená plocha pokrývá asi 150 hektarů a zadržuje více než 20 milionů krychlových metrů vody. Úřady o vybudování přehrady rozhodly kvůli kritickému nedostatku vody v Severočeské uhelné pánvi. Například v Litvínově si tamní obyvatelé před vznikem přehrady museli vystačit jen asi s 10 litry vody na osobu na den.
Stavitelé použili materiál z blízkého okolí. K dopravě písku a cementu sem vedla osmikilometrová lanovka.
Foto: Tomáš Hejzlar
Helena Truchlá Helena Truchlá
Aktualizováno 11. 8. 2021 19:01
Je to jediná krytá pilířová hráz v Česku, jedna ze dvou v Evropě a úplně jediná, která je přístupná veřejnosti. Vodní nádrž Fláje vznikla přehrazením stejnojmenného potoka v 60. letech minulého století a její unikátní technické řešení do odlehlé části Krušných hor přiláká každý den stovky návštěvníků. Podívejte se do útrob přehrady, které jsou od června roku 2019 volně přístupné.
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 6 hodinami

Policie pátrá na Nymbursku po seniorovi, který odjel do Kerska na houby. Může být v ohrožení života

Středočeská policie pátrá po osmdesátiletém muži, který dnes po poledni odjel na motokole ze Sadské na Nymbursku na houby směrem na Kersko a nevrátil se. Muž je po několika operacích srdce, trpí výpadky paměti, proto může být v ohrožení života. Policie to uvedla dnes večer na Twitteru, zveřejnila také fotografii hledaného. Lidé se s informacemi k pátrání mají obracet na linku 158.

Zdroj: ČTK
před 7 hodinami

V Namibii objevili nový kmen kulhavky a slintavky. Vyvezené maso může být zasažené, varoval ministr

V Namibii odhalili nový kmen slintavky a kulhavky. S odvoláním na namibijské ministerstvo zemědělství to dnes uvedla agentura Reuters. Virové onemocnění, které se obvykle nepřenáší na člověka, se v zemi poprvé potvrdilo v květnu. Od té doby se nakazily tisíce kusů dobytka.

„Je důležité zdůraznit, že nový sérotyp FMD O také způsobuje klinické případy u koz a ovcí, které mohou onemocnění rozšířit na další citlivá zvířata,“ uvedl v prohlášení ministr zemědělství Carl Schlettwein.

První případy onemocnění se prokázaly v květnu v oblasti Zambezi, která sousedí ze Zambií. Nemoc se mezi dobytkem šíří navzdory vysoké proočkovanosti zasažených stád, což vedlo úředníky k hlubšímu prozkoumání problému.

Schlettwein uvedl, že nová mutace byla poprvé objevena v srpnu na jihu země. Vyšetřování podle něj ukázalo, že kmen se do země dostal ze Zambie kvůli nelegálnímu převozu zvířat přes hranice. Maso vyvezené z Namibie, která ho exportuje do Číny, Evropské unie a Spojených států, může být zasažené, varoval ministr. Nákaza podle něj také negativně ovlivní nedávné dohody o vývozu, které země podepsala například s Ghanou.

Slintavka a kulhavka je vysoce infekční virové onemocnění sudokopytníků, které se na člověka většinou nepřenáší. Nákaza se může přenášet větrem nebo na automobilech či šatech lidí, kteří přijdou do styku s nakaženými zvířaty. Na území České republiky se nemoc vyskytla naposledy v roce 1975.

Zdroj: ČTK
Další zprávy