Praha - Nový guvernér České národní banky by měl v první řadě "umět hrát šachy", tedy rozumět ekonomii, říká bývalý prezident Václav Klaus. Podle tohoto kritéria by měla vedení centrální banky vybírat i současná hlava státu, kterou tato volba čeká v půlce příštího roku, kdy skončí mandát Miroslavu Singerovi.
Najít v tuzemsku vhodného kandidáta podle Klause nebude jednoduché. "Tato množina může být velmi řídce zaplněna, ne-li úplně prázdná," uvádí v rozhovoru pro Aktuálně.cz.
Do začátku roku 2018, kdy trvá funkční období stávajícího prezidenta Miloše Zemana, končí mandát čtyřem ze sedmi členů současné bankovní rady ČNB. Dva z nich, včetně guvernéra Miroslava Singera, už znovu jmenováni být nemohou a o jejich nástupcích rozhodne právě Zeman. Ten přitom minulý týden prohlásil, že vybere takové vedení, které povede Česko do eurozóny.
Klaus je stále přesvědčen, že vstup Česka do eurozóny je ekonomický nesmysl. Názor, že by se přechod na euro snažila oddálit i ČNB svým oslabením koruny v listopadu 2013, ale odmítá.
Aktuálně.cz: Považujete za šťastné, že se prezident Zeman vymezuje s více než ročním předstihem, jaké ekonomické a politické preference má mít budoucí guvernér centrální banky?
Václav Klaus: Deset let jsem v roli prezidenta republiky jmenoval guvernéra a další členy bankovní rady ČNB. Nikdy jsem dopředu žádná kritéria neformuloval. Jejich formulování, tak jak to prezident Zeman nedávno udělal, je vyjádřením představ prezidenta o konkrétním prvku měnové politiky ČNB.
Mohu-li použít příměr, pak bych řekl, že má prezident sledovat, zda případný kandidát umí hrát šachy. Neměl by vědět a chtít vědět, jak bude tento kandidát táhnout bílým střelcem po dvanáctém tahu černého. Vždy jsem hledal, zda umí adept bankovní rady hrát šachy - v přeneseném slova smyslu, samozřejmě mám na mysli, zda umí ekonomii. A musím se přiznat, že mne i znalec šachů leckdy svým hlasováním v ČNB překvapil. Spíše nepříjemně.
A.cz: Kdo ze zástupců českého bankovního či finančního sektoru by mohl v současné době plnit podmínku, že "povede Česko do eurozóny"?
Určitě nemám v úmyslu vyslovit žádné konkrétní jméno, to by mohlo případného kandidáta v očích prezidenta republiky spíše poškodit. Ale v každém případě to musí být někdo teoreticky fundovaný, prakticky zkušený, lidsky vyzrálý. Připouštím, že tato množina může být velmi řídce zaplněna, ne-li úplně prázdná.
Do eurozóny dnes už nepatří nikdo
A.cz: Souhlasíte s myšlenkou prezidenta Zemana, že jedním z důvodů znehodnocení koruny v roce 2013 byla snaha České národní banky o oddálení vstupu do eurozóny?
S tímto výrokem nesouhlasím. Myslím, že o nic takového vedení ČNB v listopadu 2013 nešlo. Mimochodem, kouzlem nechtěného, někteří komentátoři říkají pravý opak. Říkají, že devalvace koruny byla zamýšlena jako příspěvek k urychlení vstupu do Evropské měnové unie.
A.cz: Může platit alespoň samotný argument, že případným odsouváním termínu vstupu do eurozóny může centrální banka hájit vlastní moc?
Ani to nevím. Logické by bylo, že si každá centrální banka musí přát, aby mohla řídit svou vlastní měnu. Když centrální banka nemá měnu, je více méně výzkumným ústavem, kterému pouze zbyl název centrální banka. Ale ani to tak bez výjimky neplatí. Mnoho evropských centrálních bank bylo pro vytvoření společné evropské měny, ač tím ztratily vlastní raison d'etre (hlavní důvod, pozn. red.) své existence. Do hlav centrálních bankéřů nevidím, respektive nevidím do hlav moderních centrálních bankéřů, kteří žijí v iluzi doktríny o inflačním cílování.
A.cz: Rozhodnutí o vstupu do Evropské měnové unie je politické, může na něj vůbec centrální banka mít reálný vliv?
Tážete se ekonoma, který je přesvědčen o tom, že by vstup naší země do eurozóny byl ekonomickým nesmyslem. Proto ode mne nemůžete očekávat, že bych doporučoval, jak k tomu přispět. Do eurozóny vstoupila před jedním a půl desetiletím řada zemí, které tam nepatřily a nepatří. Do současné eurozóny ale vlastně nepatří nikdo, pro každou zemi je členství nevýhodou.
Maastrichtská kritéria
Pokud chce člen EU zavést euro, musí splňovat pět ekonomických podmínek. Ty se týkají rozpočtového deficitu, zadlužení, dlouhodobých úrokových sazeb, stability měny vůči euru a inflace.
A.cz: Může se přesto datum vstupu do eurozóny posunout například díky tomu, že měla devalvace vliv na plnění požadovaných Maastrichtských kritérií?
Souvislost devalvace koruny s datem vstupu do eurozóny samozřejmě existuje, protože jedním z předpokladů vstupu je dvouletá zafixovanost kurzu měny k euru. Ale myslím, že vstup do eurozóny pro nás v dohledné době není aktuální. V listopadu 2013 provedená devalvace koruny naši ekonomiku v každém případě rozkolísala, a kdybych byl strážcem Maastrichtských kritérií - to bych samozřejmě musel sedět v Bruselu, což nehrozí -, tak bych rozkolísání ekonomiky musel považovat za jejich narušení.
