Zeman se opřel do ČNB. Příští rada povede ČR k euru, řekl

Tereza Holanová Václav Dolejší, Tereza Holanová
Aktualizováno 18. 2. 2015 16:38
Prezident už nechce v čele centrální banky nikoho, kdo by oddaloval vstup Česka do eurozóny. Šanci tak má například Jiří Rusnok.
Foto: Matej Slávik

Hradec Králové - Miloš Zeman, kritik předloňské devalvace koruny, se dnes opřel do České národní banky (ČNB). Zpochybnil motivaci centrálních bankéřů, že znehodnocením měny chtěli podpořit ekonomiku - povzbudit export a nákupy domácností.

"ČNB tímto krokem oddaluje vstup Česka do eurozóny. Kdo zná Parkinsonovy zákony, ví, že každá instituce si střeží své kompetence. Česká národní banka nechce euro, protože by se pak stala jen pobočkou Evropské centrální banky ve Frankfurtu," řekl prezident během své návštěvy Královéhradeckého kraje. Podle ekonomů je taková úvaha ale nesmyslná. 

"ČNB nebude mít komentář ke slovům pana prezidenta," reagoval mluvčí centrální banky Tomáš Zimmermann s tím, že výroky politiků standardně nekomentují, ani nepřijímají jejich pokyny. To, že ČNB znehodnotila korunu kvůli riziku deflace, už banka podle něj mnohokrát veřejně komunikovala.

Konec experimentů

Zeman si dnes také veřejně utahoval z členů bankovní rady, že si nevšimli, jak ceny ropy prudce klesly o polovinu, což je daleko lepší pro povzbuzení ekonomiky. Jenže devalvaci koruny ČNB odstartovala v listopadu 2013, zatímco ropa se začala propadat až v létě 2014.

"Naštěstí je to prezident, kdo jmenuje členy bankovní rady. V roce 2016 budu vybírat a jmenovat nového guvernéra," řekl prezident. Současnému šéfovi Miroslavu Singerovi končí šestileté funkční období v červenci příštího roku. "Jako prezident chci, aby v bankovní radě seděli lidé, kteří nebudou experimentovat s ekonomikou. A budou podporovat vstup do eurozóny, jak si přeje většina podnikatelů," dodal Miloš Zeman.

Současné vedení ČNB, jmenované ještě bývalým prezidentem Václavem Klausem, je výrazně euroskeptické a opakovaně vyzdvihuje výhody samostatné české koruny - zvláště viceguvernéři Mojmír Hampl a Vladimír Tomšík.

Favorit číslo jedna? Rusnok

Mezi ekonomy, které online deník Aktuálně.cz oslovil, panuje shoda, že Singera nejspíše vystřídá současný člen bankovní rady a předseda někdejší Zemanovy úřednické vlády Jiří Rusnok. To je také zatím jediný zástupce sedmičlenné bankovní rady, kterého jmenoval až Zeman.

"Stane se guvernérem velmi pravděpodobně. Prezident Zeman se dlouhodobě netají svými sympatiemi k němu. Neznám žádného jiného možného kandidáta do čela ČNB, o němž by se prezident zmiňoval tak často, tak příznivě," říká například expert finanční skupiny Roklen Lukáš Kovanda.

"Nepřekvapilo by mě to. Myslím, že Jiří Rusnok představám Miloše Zemana odpovídá," souhlasí ekonomka společnosti Next Finance Markéta Šichtařová. Jmenovat guvernérem někoho, kdo "má rád euro“, podle ní ale není zrovna racionální. "O přijetí či nepřijetí eura bychom měli rozhodovat na základě analýzy, která řekne, v jaký okamžik je to ekonomicky výhodné," zdůrazňuje.

Rusnok se přitom netají tím, že je zastáncem přijetí eura. "Největší problém je v hlavách politiků a občanů. Musíme vidět, že je to naše perspektiva," prohlásil loni při svém nástupu do ČNB.

Přijít mohou i odboráři

K úplné změně kurzu ČNB by mohlo dojít za dva roky. Během té doby totiž skončí mandát čtyřem ze sedmi členů současné bankovní rady. Miroslava Singera a Pavla Řežábka přitom Zeman znovu jmenovat nemůže, protože už budou za sebou mít druhé funkční období.

Nad zbylými dvěma členy, Karlem Janáčem a Lubomírem Lízalem, zatím visí otazník. Podle Kovandy je totiž pravděpodobné, že si prezident bude v první řadě vybírat kritiky současné politiky ČNB. V bankovní radě se tak může objevit například i některý z odborářů, kteří proti znehodnocování koruny vystupují, míní Kovanda. Konkrétně by šlo o „ekonomy typu Jaroslava Ungermana“.

Stejně tak má podle Kovandy šanci i Janáček. "Například proto, že to byl podle všeho jeden ze tří radních, kteří nezvedli ruku pro intervenci na oslabení koruny v roce 2013," vysvětluje. "Lízal je kvalitní ekonom, jehož odchod by oslabil kvalitu bankovní rady," dodává však hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil.

Bláznivá konspirace

To, že ČNB úmyslně oslabila korunu kvůli tomu, aby oddálila přijetí eura, neprohlásil Zeman poprvé. Oslovení ekonomové ovšem s podobným názorem nesouhlasí. "Je to holý nesmysl a myslím si, že to ví i on sám. ČNB zasáhla, protože jí to poradily modely, které užívá," říká Kovanda. Podobný názor má i Šichtařová.

"Příznivcem intervence sice nejsem, ale současně podsouvat ČNB, že byla motivována snahou oddálit přijetí eura, je, jemně řečeno, bláznivá konspirační teorie," dodává s tím, že vstup do eurozóny je podmíněný úplně jinými podmínkami, než je aktuální kurz.

Konkrétně rozhodují takzvaná Maastrichtská kritéria, která vymezují povolenou míru inflace a úrokových sazeb, dále pak kolísání měny a velikost rozpočtového schodku a vládního dluhu.

Podle hlavního ekonoma UniCredit Bank Pavla Sobíška je navíc nešťastné vybírat guvernéra ČNB s předstihem roku a půl. "Někteří ekonomové s ambicemi na pozici ve vedení ČNB se začnou předhánět v komentářích, jaké škody ČNB svou intervenční politikou napáchala," varuje.

 

Právě se děje

před 16 minutami

Britský operátor EE znovu zavede roamingový poplatek za volání v Evropě

Britský mobilní operátor EE od příštího roku znovu zavede roamingový příplatek za telefonování v jiných evropských zemích. Firma vlastněná britskou telekomunikační společností BT to uvedla ve svém čtvrtečním sdělení. Dříve přitom stejně jako ostatní britští operátoři tvrdila, že se po brexitu k takovému kroku nechystá, připomněla agentura AP. Zrušení roamingu v červnu 2017 ušetřilo britským turistům a jiným cestovatelům miliony liber na poplatcích za používání chytrých telefonů v evropském zahraničí.

EE uvedla, že poplatek budou muset od ledna 2022 platit zákazníci, kteří se zaregistrují po 7. červenci. Za volání, posílání textových zpráv a využívaní dat ve 47 evropských zemích s výjimkou Irska jim firma bude denně účtovat dvě libry (necelých 60 Kč). Svůj záměr společnost odůvodnila tím, že tak chce "podpořit investice" v Británii.

Zdroj: ČTK
před 29 minutami

Biden se dohodl se senátory, investice do infrastruktury dosáhnou 600 miliard dolarů

Americký prezident Joe Biden ve čtvrtek po mnoha týdnech jednání mezi Bílým domem a Kongresem ohlásil dosažení dohody ohledně investic do infrastruktury. Podle deníku The New York Times a agentury AP se zřejmě přiklonil k plánu od skupiny složené z demokratických i republikánských senátorů, který počítá s novými výdaji ve výši skoro 600 miliard dolarů (skoro 13 bilionů Kč).

"Máme dohodu," prohlásil prezident při netradičním vystoupení na příjezdové cestě Bílého domu v doprovodu několika senátorů, s nimiž předtím jednal. Mnoho detailů zatím není k dispozici. Na twitteru Biden uvedl, že nový infrastrukturní plán "vytvoří miliony amerických pracovních míst". Ohlášený balíček je zřejmě výrazně menší oproti plánu s investicemi a daňovými úlevami v celkovém objemu 2,3 bilionu dolarů, s nímž Biden přišel na konci března.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 54 minutami

Dálnici D7 na Kladensku uzavřela nehoda dvou aut, pět lidí je zraněných

Dálnici D7 na 12. kilometru ve směru na Slaný na Kladensku vpodvečer uzavřela nehoda dvou osobních aut. Pět lidí včetně malého dítěte utrpělo zranění, řekla mluvčí krajských hasičů Dagmar Zemanová.

"Bylo tam pět zraněných, z toho jedno dítě ve věku do jednoho roku," uvedla Zemanová. Podle mluvčí středočeské záchranné služby Petry Homolové dítě z nehody vyvázlo s lehkým zraněním. Vrtulník ho přepravil do Fakultní nemocnice v Praze Motole.

Jedna žena utrpěla středně těžké zranění, skončila ve střešovické nemocnici. Ostatní cestující, dva muži a žena, měli lehká poranění. Záchranáři je odvezli do nemocnic v Kladně a Motole.

Podle policejní mluvčí Markéty Johnové byla nehoda hlášena krátce po 17:45, auta bourala mezi kilometry 12 až 12,5 ve směru na Chomutov. Dálnice je neprůjezdná mezi 9. a 18. kilometrem. Na místě přistával vrtulník záchranné služby.

Zdroj: ČTK
Další zprávy