Bulharský premiér Borisov se distancoval od transakce ČEZ. Mám důvěrné dokumenty od Babiše, řekl

ČTK ČTK
27. 2. 2018 21:33
Bulharsko podle svého premiéra nemá mechanismus, kterým by zabránilo dohodě dvou soukromých podniků. Borisov naznačil, že by nemusel přijmout demisi ministryně energetiky.
Bojko Borisov.
Bojko Borisov. | Foto: Reuters

Sofia/Praha - Bulharský premiér Bojko Borisov vyzval centrální banku a zpravodajskou službu, aby se zaměřily na prodej klíčových energetických aktiv české společnosti ČEZ málo známé bulharské firmě. Borisov podle agentury Reuters zároveň odmítl jakoukoli účast své vlády na této dohodě či její podporu.

Skupina ČEZ v pátek podepsala smlouvu o prodeji svých bulharských aktiv, včetně distributora elektřiny pro více než tři miliony osob, se společností Inercom, malým výrobcem solární energie. Transakce vyvolala napříč bulharským politickým spektrem obavy, že strategická energetická aktiva v členské zemi EU přecházejí do rukou vlastníků, o nichž se moc neví.

V emotivním vystoupení v parlamentu Borisov podle Reuters prohlásil, že ani on, ani jeho vláda se "nepodílejí na temné zákulisní dohodě". "Nejenže se nepodílíme, nemáme na to žádný vliv," řekl.

Borisov podle Reuters také řekl, že dostal od svého českého protějšku Andreje Babiše důvěrné dokumenty ukazující, že v transakci se angažují rusko-gruzínské společnosti se sídlem v daňových rájích, jakož i ruské a bulharské banky.

Společnost Inercom s aktivy ve výši zhruba 100 milionů leva (asi 1,3 miliardy Kč) se chystá převzít podnikání s ročním obratem 1,8 miliardy leva (23,4 miliardy Kč). Transakce v odhadované výši zhruba 320 milionů eur (přes osm miliard Kč) čeká na souhlas bulharského antimonopolního úřadu. Inercom tvrdí, že obchod bude financovat z bankovních úvěrů, avšak odmítl další upřesnění.

Ceny energií jsou v nejchudší členské zemi EU politicky citlivé. Zdražení elektřiny v roce 2013 vedlo k pádu první Borisovovy vlády.

Bulharsko podle svého premiéra nemá mechanismus, kterým by zabránilo dohodě dvou soukromých podniků. Borisov ale přislíbil, že využije veškeré prostředky k zajištění transparentnosti transakce. Naznačil také, že by nemusel přijmout demisi ministryně energetiky, která se rozhodla odstoupit po zprávách o svém napojení na vlastníky Intercom, aby se pokusila rozptýlit pochyby o vlivu vlády na dohodu.

V pátek opoziční socialisté požadovali zarazit celý prodej. Borisov, který dříve odmítl opoziční výzvy, aby zprivatizované firmy znovu odkoupil stát, uvedl, že jeho kabinet zvažuje právní změny, které státu umožní do podobných obchodů zasáhnout.

Bulharská tisková agentura FOCUS s odvoláním na úřad bulharské vlády napsala, že Borisov telefonicky požádal Babiše o informace české vlády o prodeji bulharských aktiv ČEZ. Bulharský premiér přitom vyjádřil znepokojení nad tím, že tato aktiva nekupuje firma se zkušenostmi na trhu, a upozornil, že bulharská aktiva ČEZ jsou součástí bulharské národní bezpečnosti.

Lidové noviny (LN) citovaly Babišova slova, že od počátku manažery ČEZ za jejich počínání na Balkáně kritizoval a že jejich transakce považuje za nevýhodné, netransparentní a podivné.

"Jsem v šoku z toho, co se děje v Bulharsku. Premiér Bojko Borisov navíc uvedl, že celou věc vyšetřují různé orgány. Vůbec té současné situaci nerozumím. Pan generální ředitel ČEZ (Daniel Beneš) by měl vysvětlit dozorčí radě, co se děje," řekl LN Babiš. Beneš ho prý od začátku ubezpečoval, že jde o transparentní proces s jasnou a známou protistranou. Vývoj ale podle Babiše vrhá na transakci negativní světlo.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Erdogan navštívil strategické město, které získal Ázerbájdžán v bojích s Arménií

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan dnes navštívil strategické město Šuša, které obsadil Ázerbájdžán v loňských bojích o Náhorní Karabach s Arménií. Erdogana přijal s vojenskými poctami ázerbájdžánský prezident Ilham Alijev. Turecko a Ázerbájdžán jsou blízkými spojenci, a to také ve vojenské oblasti. Arménie označila návštěvu za provokaci, uvedla agentura AP.

Oba prezidenti podepsali ve městě společnou deklaraci, ve které se jejich země zavazují k širší spolupráci. "V tomto dokumentu je mimořádně významná naše spolupráce v oblasti obranného průmyslu a vojenské podpory," uvedl Alijev.

Erdogan je prvním zahraničním prezidentem, který navštívil město Šuša poté, co se dostalo pod kontrolou Ázerbájdžánu. Uvedl, že zde chce otevřít turecký konzulát. "Tím zajistíme, že naše aktivity budou rychlejší a efektivnější," prohlásil. Zároveň vyzval Arménii, aby se zapojila do spolupráce a budování společné budoucnosti v regionu, uvedl turecký tisk.

Arménie však návštěvu odsoudila. Její ministerstvo zahraničí ji označilo za provokaci, jež "výrazně poškozuje mezinárodní snahy o stabilitu v regionu".

před 2 hodinami

Macron: Evropa by měla mít 10 obřích technologických firem, aby konkurovala USA

Francouzský prezident Emmanuel Macron by v Evropě do roku 2030 rád viděl deset technologických gigantů s tržní hodnotou každého z nich přesahující sto miliard eur (přes 2,5 bilionu Kč). Macron dnes v Elysejském paláci hostil stovku evropských investorů a podnikatelů v oblasti nových technologií. Iniciativa Scale Up Europe, po níž akce převzala jméno, si klade za cíl narušit dominanci Spojených států v odvětví.

Podnikatelé musí vlády dotlačit k větší efektivitě, myslí si Macron, který přitom zdůraznil zejména americkou a čínskou konkurenci. Cílem zmíněné evropské iniciativy, kterou se Francie pokouší vést, je zlepšení financování start-upů, hlavně v pozdější fázi růstu, aby se dostaly do vyšší ligy, přitáhly další investice a špičkové zaměstnance.

Macron s ohledem na francouzské předsednictví Evropské unie od počátku roku 2022 apeloval na zavedení takzvaného evropského technologické ho víza, aby bylo možné do EU přilákat zahraniční talenty, a na zaměření velkých investorů na inovaci.

Francouzský prezident připomněl, že cílem Francie je mít 25 jednorožců, tedy firem s hodnotou přes jednu miliardu dolarů (zhruba 25 miliard Kč). Dnes jich má patnáct.

Další zprávy