Foto: Jakub Plíhal

Důchodová reforma

S tím, že český důchodový systém potřebuje zásadní reformu, souhlasily v posledních dekádách prakticky všechny parlamentní strany. Nad konkrétní podobou takové změny se už ale obecnou shodu najít nepodařilo a jediným zásadním opatřením, které vstoupilo do života, je postupné zvyšování důchodového věku.

• NERV loni kabinetu doporučila zejména růst důchodů kvůli zadlužování zpomalit a přidávat o třetinu růstu reálných mezd místo o polovinu. Vláda se v rámci důchodové reformy nakonec shodla na opatřeních, která stojí na úpravách výpočtu věku odchodu do důchodu, změně valorizací penzí a úpravách předčasných důchodů.

Nové důchody by zároveň podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky měly být o něco nižší než dnes. Část příjmu ve stáři by si člověk měl zajistit ze spoření.

• Důchodcem čím dál později. Věk pro odchod do penze se mění, spočítejte si ten svůj

Podle oslovených analytiků se ale o reformu v pravém slova smysl nejedná. "Vláda předložila takzvanou důchodovou reformu, která by ale podle mě reformou nazývána být neměla. Představeny totiž byly jen očekávané parametrické změny, které ten strukturální problém, který byl prezentován v rámci velkolepého hodinového úvodu tiskové konference, nemají potenciál v delším období vyřešit," okomentoval krok vlády partner společnosti Grant Thornton Tomáš Brabenec.

Změny podle něj neřeší dlouhodobý strukturální deficit důchodového systému. "Ten bude i nadále ztrátový - i přes představená opatření mají být nadále výdaje na důchody vyšší než příjmy důchodového systému," podotkl.

Podobně mluví i ekonom společnosti Cyrrus Vít Hradil. "Ani po těchto úpravách ovšem český důchodový systém nezvládne sám sebe ufinancovat v horké fázi demografické krize a spíše než jako její řešení jej lze chápat jako zmírnění a odložení nárazu do zdi," uvedl.

Důchodový systém se má proměnit následovně:

Úprava věku odchodu do důchodu

Věk odchodu do důchodu se bude automaticky měnit na základě doby dožití. Penzijní věk by se měl nastavit podle vývoje doby dožití každý rok lidem, kterým je 50 let. Konkrétní věk by každoročně aktualizoval Český statistický úřad. Penze by měla nadále trvat v průměru 21,5 roku.

Zvýšení garantovaného důchodu

Garantovaný důchod by měl nově dosahovat 20 procent průměrné mzdy. Z toho 10 procent je základní část a na 10 procent se zvedne zásluhový díl. Každý, kdo získal pojištěnou dobu 35 let a dosáhl důchodového věku, by měl mít nárok na minimální výši důchodu. Zvýšena bude minimální procentní výměra ze 770 Kč na 10 procent průměrné mzdy. Opatření cílí na podporu důchodců s nejnižšími penzemi, kteří většinu života pracovali nebo pečovali o někoho jiného, ale měli velmi nízké příjmy.

Úprava valorizace důchodů

Důchody se valorizují podle inflace a růstu reálných mezd. Po roce 2025 by měly růst pomaleji než poslední čtyři roky tak, aby byla zajištěna finanční udržitelnost systému. Do valorizace by se inflace započítávala nadále beze změny, ale dojde k návratu valorizačního pravidla pro zápočet růstu reálných mezd platného před rokem 2018, tedy ke snížení podílu poloviny růstu reálných mezd na třetinu růstu reálných mezd.

V případě vysoké inflace by neprobíhaly mimořádné valorizace, ale byl by dočasně do další valorizace vyplácen mimořádný příspěvek. Ten by svým nastavením nezpůsoboval rozevírání nůžek mezi bohatšími a chudšími seniory.

Předčasné důchody

Předčasné důchody by neměly být standardním nástrojem pro opuštění trhu práce. Proto se musí snížit maximální doba předčasného důchodu z nynějších pěti let na tři roky. Do předčasného důchodu tedy může odejít pouze ten, kdo dosáhne věku o tři roky nižšího, než je standardní věk odchodu do důchodu.

Podmínkou pro odchod do předčasného důchodu bude splnění 40 let pojištění. Zároveň v období od přiznání předčasného důchodu do doby standardního důchodového věku bude omezena valorizace procentní výměry důchodu.

Pojištění OSVČ

Osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) velmi často odvádí na sociální pojištění pouze minimální povinnou částku. Mají pak velmi nízký důchod, zároveň v systému chybí finance na důchody. Proto by se povinný minimální vyměřovací základ měl zvýšit z 25 procenta průměrné mzdy na úroveň 40 procent.

To bude představovat nárůst v placení pojistného během tří let o zhruba 600 korun ročně navíc nad nárůst vypočítávaný každoročně podle růstu průměrné mzdy.

Díky těmto změnám dojde k postupnému navýšení vypláceného důchodu osobám, u kterých dominantně převažuje pracovní aktivita ve formě OSVČ.

Dohled nad DPP

Dohody o provedení práce mají poskytovat zaměstnancům doplňkový příjem, jejich počet a objem mzdových prostředků z DPP však rychle roste a již jsou využívány některými skupinami obyvatel jako hlavní zdroj příjmu. Státu tak uchází vysoké objemy pojistného a někteří pracovníci na dohody pak nezískávají potřebnou pojištěnou dobu pro nárok na důchod.

Dále zůstane zachován limit na příjem bez pojištění u jednoho zaměstnavatele. Bude se ale nově na výdělek z DPP pohlížet jako na jeden celek, nehledě na to, že pochází z dohod od více zaměstnavatelů.

Bude zaveden druhý kumulativní limit příjmu zaměstnance ze všech DPP (od více zaměstnavatelů) a při jeho překročení se bude z celého příjmu platit odvod pojištění.

Bude proto zavedena povinnost zaměstnavatelů hlásit ČSSZ všechny zaměstnance pracující na DPP, aby mohla ČSSZ vyhodnocovat souběhy dohod u více zaměstnavatelů a identifikovat případy, kdy nejsou dohody využívány jen k doplňkovému příjmu. V takových případech bude pak uplatňován odvod pojistného.

Ocenění za výchovu dětí

Pro výpočet důchodu za dobu, kdy rodič pečuje o malé dítě, se dnes používá individuální průměrný výdělek za dobu jeho pracovní aktivity. Nově by se mělo vycházet z aktuální průměrné mzdy v daném roce.

Pokud by rodič nastoupil do práce dříve, než dítě dosáhne čtyř let, odvody z výdělku by se počítaly navíc, což by posilovalo motivaci pracovat i během péče o malé děti. Zůstala by ale i možnost zvolit si současný výpočet, který je výhodnější pro pečující rodiče s vysokými příjmy.

Opatření se týká rodiče pečujícího o dítě do čtyř let a také těch, kdo pečují o své nemohoucí blízké.

Sdílení důchodových nároků manželů

Jeden z rodičů, zpravidla matka, se často v důsledku péče o děti méně zaměřuje na rozvoj profesní dráhy, celoživotně méně vydělává a má tak i nižší důchod. Především rozvedené a ovdovělé seniorky se pak ve stáří nezřídka ocitají v chudobě.

Manželé by se podle tohoto opatření mohli dohodnout, že jejich odvody sociálního pojištění budou za dobu trvání manželství započítané společně. Těmto manželům by pak byl zpravidla vyměřen stejný nebo velmi podobný důchod. Opatření by bylo dobrovolné, o rozpočítání by šlo požádat i zpětně při odchodu do důchodu.