Foto: Kristýna Padrtová

Příspěvek na bydlení

Zpět ale k našemu příkladu seniorky. Ačkoliv jí po zaplacení nájmu měsíčně zůstává v peněžence pouhých 2600 korun na vše, má nárok jen na jedinou dávku, a to na příspěvek na bydlení. 

• Podmínkou pro udělení příspěvku na bydlení je trvalý pobyt v místě a nájemní smlouva. Domácnost má na příspěvek nárok, pokud dává více než 35 % svých příjmů (30 % mimo Prahu) na náklady na bydlení.

Třicet pět procent příjmu domácnosti (tedy to, co by měla maximálně platit za bydlení) odpovídá v našem případě částce 4550 korun.

Zároveň nesmí být náklady na bydlení (včetně všech poplatků) vyšší než takzvané normativy dané MPSV, které se určují podle velikosti obce a počtu členů domácnosti.

• V případě, že jsou náklady na bydlení vyšší, nevypočítává se příspěvek na bydlení z plné výše nákladů, ale podle normativu. Normativ v případě modelové domácnosti činí pro letošní rok 8233 korun (Praha, jedna osoba v domácnosti).

Výpočet příspěvku na bydlení je následující: 8233 - 4550 = 3683. Měsíční náklady na bydlení se tak důchodkyni sníží z 10 400 na 6717 korun měsíčně.

• Na jídlo, oblečení, telefon a ostatní věci zbývá ženě 6283 koruny. 

"Maximální výše nákladů na bydlení, podle které vzniká nárok na příspěvek bydlení, neodpovídá aktuálním cenám bydlení v Praze. Potvrzují to různé studie," říká Lucie Trlifajová z Centra pro společenské otázky - SPOT.

Jen pro příklad: Průměrný nájem za metr čtvereční v Praze činil loni podle studie Deloitte 340 korun. Pokud vezmeme byt o velikosti 50 metrů čtverečních, vychází čisté nájemné na 17 tisíc korun měsíčně. V případě, že by těchto 17 tisíc mělo odpovídat 35 % příjmů, musela by průměrná mzda činit 48 500 korun.