Praha - Revizorovi v metru se místo plastové kartičky Lítačka prokážete její virtuální verzí v mobilu, když pak přesednete do osobního auta, mobilní aplikace vám řekne, kde jsou zrovna volná parkovací místa ve vámi vybrané části Prahy. Takové služby má umožnit nový projekt hlavního města jménem Golemio, který městský podnik Operátor ICT (OICT) ve středu spustil.
Golemio je název datové platformy metropole, která na jedno místo sbírá veškeré dostupné informace o aktuálním stavu pražské dopravy, volných místech k parkování nebo pohybech turistů v centru města. Projekt je součástí iniciativy Smart Prague (Chytrá Praha), jejímž cílem je za pomoci počítačových technologií ulehčit pobyt ve městě jeho občanům i turistům.
"Vezměte si například projekt virtuální Lítačky. Lidé si ji už nebudou muset kupovat či vyzvedávat v kamenných prodejnách dopravního podniku, ani ji ověřovat ve validátorech. Dlouhodobý kupon i jednorázovou jízdenku na MHD si koupí na e-shopu a pak je jen nahrají do chystané mobilní aplikace Lítačky nebo na svou platební kartu či In Kartu Českých drah," uvádí Michal Fišer, šéf městského podniku OICT, který Lítačku, systém pro předplacené jízdné v pražské MHD, provozuje.
Podle Fišera bude nová virtuální Lítačka pro Pražany i turisty k dostání od půlky srpna. Nejprve si takovým způsobem bude možné kupovat jen jednorázové jízdenky. Od začátku příštího roku pak přibude i virtuální Lítačka s předplaceným jízdným.
"Aplikace bude navíc cestujícím zobrazovat informace o spojích hromadné dopravy a případných zpožděních," uvádí Fišer. Dodává, že systém nakupování klasických papírových jízdenek i plastových Lítaček zůstane zachován.
Vedle novinky v podobě digitálního jízdného Praha v příštích měsících spustí i další nové služby, které budou moci občané obsluhovat přes mobil. V půlce července by se měla v již existující městské aplikaci Moje Praha objevit nová funkce, která uživatelům na mapě v mobilu zobrazí nejbližší dostupná auta k vypůjčení. Ta poskytují carsharingové firmy jako Car4Way. Do budoucna tak bude možné také vyhledávat sdílená kola společnosti Rekola a dalších podobných poskytovatelů.
"Cílem města je, aby nebyla pražská doprava tolik zatěžována osobními auty a lidé více využívali alternativní způsoby přepravy. Tímto krokem se jejich dostupnost snažíme zvýšit," říká Fišer, podle nějž ve zmiňované aplikaci Moje Praha od podzimu také přibude funkce zobrazování pravděpodobně volných parkovacích stání.
"V aplikaci už je nyní možné rezervovat si stání v parkovacích zónách. Nově by se měla zobrazovat všechna parkovací stání v rámci města. Využijeme přitom data mobilních operátorů, která pak lidem přes mobil řeknou, s jakou pravděpodobností na konkrétním místě zaparkují," vysvětluje šéf pražského městského podniku.
Systém Golemio bude nejvíce řešit právě problémy s dopravou. Operátor ICT už má k dispozici data z tisíců čidel umístěných na semaforech ve městě, přes něž bude sledovat aktuální stav dopravního provozu. Podle toho se pak budou upravovat informace na digitálních dopravních panelech, které řidiče upozorní, aby se dopravně přetíženým částem metropole vyhnuli a neskončili v koloně.
Nová datová platforma Prahu vyšla na necelých 31 milionů korun, tři miliony stála samotná technologie datových úložišť, zbytek by měl padnout na platy IT odborníků, kteří Golemia obsluhují. "Očekáváme ovšem, že z celé sumy vyčerpáme zhruba polovinu," uvádí Fišer z OICT.
Vedle občanů Golemia využijí i politici a firmy
Systém podle Fišera neposlouží pouze občanům, ale také představitelům města. "Díky datům od operátorů třeba budeme mít přesné informace o pohybu turistů, o tom, jaké části místa nejčastěji navštěvují a v jakých obdobích roku. Díky tomu mohou městští politici třeba lépe plánovat nutné opravy památek, které jsou nejvíce navštěvované," dává příklad manažer městské firmy. "Podobná rozhodnutí se mnohdy provádějí intuitivně, díky systému ale získají představitelé města tvrdá data," dodává Fišer.
Golemio je prý také příležitostí pro nové komerční služby. "Datová platforma má k dispozici 30 datových sad, 15 z nich nyní volně zveřejňujeme na webu a různé firmy na jejich základě mohou vytvářet vlastní mobilní aplikace pro občany," uvádí šéf OICT, podle něhož se Praha inspirovala příkladem New Yorku.
"Občané tam úřadům například posílají stížnosti na nedostatečnou hygienu v restauracích, které se pak zobrazují na veřejné datové platformě města. Na základě toho tamní magistrát zhruba do měsíce do takových podniků vysílá své kontrolory. Vznikla proto už komerční aplikace, která provozovatele restaurací na taková udání upozorňuje, hned jak se na platformě objeví. Když restauratér dopředu ví, že se na něj chystá kontrola, tak problémy odstraní rychleji, než kontroloři přijdou. Pokutu pak platit nemusí a závada se odstraní rychleji," podotýká Fišer.
Za chytrou Prahu čelil magistrát kritice
Zobrazování velké části dostupných dat, která hlavní město sbírá, může zvyšovat veřejnou kontrolu jednání městských politiků a modernizovat služby poskytované občanům. Kritici ovšem namítají, že podobný systém, který se řadí do odvětví takzvaných chytrých měst, Praha spouští pozdě. V Česku už takové služby pro své občany poskytuje třeba mnohem menší Písek.
Další kritika na Prahu a její podnik OICT směřuje vůči projektům zavádění wi-fi připojení na Petřín. Zmiňují se také zakázky na instalaci chytrých laviček a košů. Lavičky díky solárním panelům dokážou nabíjet mobily nebo poskytovat internetové připojení, koše vybavené vlastními SIM kartami zase samy přivolávají popeláře.
Internet na Petřínském vrchu magistrát vyšel na 2,3 milionu korun, zakázku navíc vyhrála firma, která se do výběrového řízení přihlásila jako jediná. "Myslím, že je to správná cesta, protože zatím zdaleka ne každý má neomezené připojení v mobilu, a hlavně tím zvyšujeme komfort veřejného prostoru. Petřín navíc patří k nejnavštěvovanějším místům v Praze a chodí tam nejen spoustu Pražanů, ale i turistů," hájila projekt primátorka Adriana Krnáčová v rozhovoru pro HN.
Chytré lavičky a koše Praha nasadila v testovacím šestiměsíčním režimu. Již ukončený pronájem třiceti speciálních košů město vyšel na 1,8 milionu korun, 10 zapůjčených "internetových laviček" pak na necelé dva miliony. Podle odborníků přitom poměrně drahé projekty žádná podstatná vylepšení komfortu ve veřejném prostoru nepřinesly.
"Pro nás ale obě zakázky svůj smysl měly. Je nutné podotknout, že šlo jen o pilotní projekty, na kterých jsme si testovali, jak je lidé budou využívat. Podle nás jde o lepší řešení, než kdyby různé městské části pod tlakem dodavatelů nakupovaly chytré lavičky či koše ve velkém na vlastní pěst. Výhodnější bylo, když jsme si tyto technologie vyzkoušeli v omezené míře, abychom v budoucnu zabránili možnému plýtvání s veřejnými prostředky," hájí chytré koše a lavičky šéf Operátora ICT Fišer, jehož podnik měl oba projekty na starost.
