Zkracování pracovní doby přestává být pro zaměstnance snem. Otázkou je, za jakou cenu

Kateřina Hovorková Kateřina Hovorková
14. 5. 2019 6:32
Řada firem zkracuje zaměstnancům pracovní dobu. Klasický osmihodinový pracovní den, který u nás byl zaveden před sto lety, je už přežitý. Chtějí dát lidem více času na osobní volno, po kterém tak volají. Vrací se jim to v jejich loajalitě, která je v době minimální nezaměstnanosti cenná.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: Isifa/Thinkstock

Někdo nabízí sedmihodinovou pracovní dobu, někdo volné pátky každý druhý týden. Některé firmy zavádějí čtyřdenní pracovní týden, jiné si dokonce pohrávají s myšlenkou šestihodinového dne, jaký je znám ze skandinávských zemí. A to za stejnou mzdu jako při klasických 40 hodinách týdně.

"Jde o projev důvěry. A firmám, které se zkracování nebály, se to vrací ve větší spokojenosti a loajalitě zaměstnanců. Zkrácená doba nutí pracovníky lépe organizovat práci a vyhovět kolegům v kratší době. Nemyslím si, že by za kratší dobu udělali méně práce," říká Tomáš Ervín Dombrovský ze společnost LMC. Doplňuje, že trh k modelu kratší pracovní doby spěje, jde o budoucnost.

"Řada firem o tom už delší dobu přemýšlela nebo přemýšlí a připravují se na to. Nejde tedy o nějaká náhlá rozhodnutí, ale o promyšlený krok, kdy firmy vědí, co dávají a co za to získají," doplňuje Dombrovský.

Zavádění zkrácené pracovní doby pomohla i situace na trhu práce. Firmy se snaží zaměstnance všemi možnými způsoby udržet a tohle je jeden z benefitů, který řada lidí oceňuje. Hledání nových kolegů a jejich zaučení jsou totiž velmi nákladné.

To potvrzuje i ředitel společnosti VašeČočky.cz Martin Bláha. Firma zavedla od února zkušební sedmihodinový pracovní den, od dubna už funguje oficiálně.

"Nezaznamenali jsme žádné komplikace nebo snížení výkonu spojené se zkrácenou pracovní dobou. Naopak. Efektivita práce zaměstnanců stoupla. Zjednodušeně řečeno, zaměstnanci své obvyklé pracovní činnosti stihli ve zkrácené pracovní době, stačilo změnit organizaci práce. Výjimkou je IT, kde klesl objem odvedené práce o cca tři procenta, což je zanedbatelné v porovnání s tím, že jsou v práci o 12,5 procenta méně času," říká Martin Bláha, podle něhož je osmihodinová pracovní doba neefektivní přežitek.

"Je příliš dlouhá především pro profese, které jsou náročné na kontinuální koncentraci, ale při lepší organizaci práce je jednoduše zbytečná pro velkou většinu," doplňuje.

Firma si před zavedením zkrácené doby udělala průzkum mezi zaměstnanci. Pro zkrácenou dobu hlasovaly dvě třetiny ze všech sedmdesáti zaměstnanců, a tak tento benefit zvítězil nad nabídkou 13. platu, delší dovolené a Multisport karty a stravenek.

"Zavedení zkrácené pracovní doby napříč celou firmou se nijak nedotkne stávajících mezd a v některých odděleních bude mírně navýšený celkový počet úvazků tak, aby pokryl dosavadní pracovní dobu oddělení. Náklady na zkrácenou pracovní dobu odhadujeme na 85 tisíc korun měsíčně," dodává Bláha.

Jednodušší to mají firmy, které koukají na výsledek

Většinou se změna pracovní doby týká firem, kterým jde o výsledek, ne úplně o výkon. U výrobních firem je zkracování pracovní doby komplikovanější. Nicméně i u nich se odbory snaží prosadit alespoň drobné změny. A tak víc než tři čtvrtiny z 5500 společností a firem v Česku, kde o podmínkách vyjednávali odboráři a zaměstnavatelé, mají pracovní dobu už dnes kratší o půl hodiny denně bez krácení mzdy. Ale zase - ne vždy jde o plošné zavedení zkrácené doby napříč firmou, ale jen na určitých pracovištích. 

Země s nejdelší pracovní dobou v EU. Údaje zohledňují průměrný počet opracovaných hodin na plný i částečný úvazek.
Země s nejdelší pracovní dobou v EU. Údaje zohledňují průměrný počet opracovaných hodin na plný i částečný úvazek. | Foto: Eurostat

"Nikoho to nepoškodilo, nesnížilo to výrobu, naopak to zlepšilo kondici," uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula. Odboráři by rádi dosáhli zkrácení pracovní doby nejen ve zbývajících podnicích s kolektivním vyjednáváním, ale změnu prosazují do zákona pro všechny. Osmihodinová pracovní doba je v Česku už sto let, uzákonilo ji krátce po svém vzniku v prosinci 1918 tehdejší Československo. Je prý čas na změnu. 

Podle Tomáše E. Dombrovského však není nutné zkrácenou dobu zapisovat do zákona. Svoboda firem je podle něj v této otázce důležitá, podstatný je tedy tržní tlak, a ne nařízení. 

S tím souhlasí i Eva Veličková ze Svazu průmyslu a dopravy ČR. "Plošné snížení stanovené týdenní pracovní doby ze 40 na 37,5 hodiny týdně je líbivé téma stejně jako například zavedení povinného pátého týdne dovolené, ale určitě by nemělo být na pořadu dne. Zákon umožňuje již dnes firmám zkrátit stanovenou týdenní pracovní dobu bez snížení mzdy vnitřním předpisem nebo kolektivní smlouvou. A v praxi to funguje," říká Eva Veličková.  

Podle ní by povinné zkrácení stanovené týdenní pracovní doby na 37 hodin pro všechna odvětví, obory, profese mělo negativní dopad na konkurenceschopnost firem a to by neprospělo ani zaměstnancům.

"Předpokladem pro takové snížení je vysoká produktivita práce a dostatek volné kapacity na pracovním trhu. Ani jedna z těchto podmínek u nás není splněna," doplňuje Veličková, podle níž chybí navíc k odpovědnému posouzení možnosti zkrátit pracovní dobu analýzy ekonomických a sociálních dopadů.

"Data ukazují, že země, které mají vyšší počet odpracovaných hodin na jednoho pracovníka, mají též nižší produktivitu práce. Zkracování pracovní doby si mohou dovolit státy, které mají tak vysokou produktivitu, aby pomohla vykrýt výpadek, který vznikne ve fondu pracovní doby. Mezi takové země Česká republika zatím nepatří. Naše ekonomika není na plošné zkrácení připravena, odvětví s nižší produktivitou práce potřebují pro splnění zakázek dostatek odpracovaných hodin," dodává Veličková.

Čeští pracovníci za rok odpracují v průměru přibližně o 400 hodin víc než jejich němečtí kolegové. Zatímco německý zaměstnanec měl na svém kontě 1363 hodin, jeho český kolega podle aktuálních údajů OECD odpracuje v průměru 1770 hodin ročně. 

Zkrácení pracovní doby na odbory navrhovaných 37,5 hodiny týdně se naopak líbí čtvrtině českých zaměstnanců. Vyplývá to z lednového průzkumu agentury Ipsos pro Asociaci malých a středních podniků a živnostníků mezi 525 zaměstnanci. Desetina zaměstnanců jednoznačně požaduje snížení pracovní doby na 37,5 hodiny týdně, dalších 13 procent se ke snížení pracovní doby kloní, 34 procent neví a 43 procent je proti jejímu zkracování.

Průměrná týdenní pracovní doba v ČR mírně klesá, předloni se snížila na 41,1 hodiny proti 42 hodinám v roce 2003. Zatímco zaměstnanci odpracovali v průměru 39,3 hodiny týdně, podnikatelé 44,1 hodiny.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Závěť britského prince Philipa bude tajná dalších 90 let, rozhodl soud

Závěť zesnulého prince Philipa, manžela britské panovnice Alžběty II., bude zapečetěná a tajná ještě nejméně 90 let, rozhodl dnes nejvyšší soud. Důvodem je ochrana "důstojnosti a postavení" královny, píše BBC News. Již více než století je v Británii zvykem, že po smrti vysoce postaveného člena královské rodiny jsou soudy požádány, aby zapečetily jejich závěti.

Philip, známý též jako vévoda z Edinburghu, byl s královnou ženatý více než 70 let. Brali se ještě předtím, než usedla na trůn. Vévoda zemřel ve věku 99 let letos v dubnu.

"Míra publicity, kterou by zveřejnění pravděpodobně přilákalo, by byla velmi rozsáhlá a zcela v rozporu s cílem zachovat důstojnost panovníka," uvedl v dnes zveřejněném verdiktu soudce Andrew McFarlane.

Stejným způsobem zapečetěných posledních vůlí členů britské monarchie existuje zhruba 30. Ve správě je má nejdéle sloužící soudce nejvyššího soudu se specializací na rodinné právo, jímž je právě teď Andrew McFarlane, vysvětluje BBC. Nejstarší ze závětí pochází od prince Františka z Tecku, mladšího bratra královny Mary, rozené Marie z Tecku. Nejnovější je závěť královny matky z roku 2002.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Futsalisté na MS podlehli Brazílii 0:4, s favoritem drželi krok jen poločas

Čeští futsaloví reprezentanti ve druhém utkání na mistrovství světa v Litvě podlehli favorizované Brazílii 0:4. Rekordní pětinásobní šampioni vstřelili všechny branky ve druhém poločase.

Svěřenci trenéra Tomáše Neumanna nenavázali na úvodní vítězství 5:1 nad Panamou, třetí utkání ve skupině D sehrají v neděli proti Vietnamu, který má na kontě také tři body. "Kanárci" jsou po dvou kolech stoprocentní a mají jistý postup.

Čeští hráči v Klajpedě první půli drželi s Brazilci krok, i když gólmana Gerčáka dvakrát zachránila branková konstrukce. Šance si ale vytvořil i Neumannův tým, ty největší zahodili Seidler se Slováčkem.

Jihoameričané už po přestávce potvrdili roli jasného favorita. Mezi 23. a 24. minutou se dvakrát trefil Ferrao, nejlepší futsalista světa za poslední dva roky. Gerčáka poté překonali ještě kapitán Rodrigo a těsně před koncem Marlon. Češi tak s Brazílií prohráli i poosmé v historii.

Do osmifinále turnaje projdou dvě nejlepší mužstva z šesti skupin a čtyři nejlepší celky na třetích místech. Čeští futsalisté na světovém šampionátu startují počtvrté, nejlepším výsledkem Neumannova výběru je osmé místo z roku 2004.

Mistrovství světa ve futsalu v Litvě:

Skupina D:

Brazílie - Česko 4:0 (0:0)

Branky: 23. a 34. Ferrao, 26. Rodrigo, 20. Marlon.

Sestava Česka: Gerčák (Němec) - Záruba, Slováček, Koudelka, D. Drozd - Homola, Vokoun, P. Drozd, Křivánek, Rešetár, Seidler, Holý, Vnuk. Trenér: Neumann.

Panama - Vietnam 2:3 (2:2)

1. Brazílie 2 2 0 0 13:1 6
2. Česko 2 1 0 1 5:5 3
3. Vietnam 2 1 0 1 4:11 3
4. Panama 2 0 0 2 3:8 0

Skupina C:

Šalamounovy ostrovy - Portugalsko 0:7 (0:3), Thajsko - Maroko 1:1 (0:1).

1. Portugalsko 2 2 0 0 11:1 6
2. Maroko 2 1 1 0 7:1 4
3. Thajsko 2 0 1 1 2:5 1
4. Šalamounovy ostrovy 2 0 0 2 0:13 0

 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Ozonová díra je letos větší než Antarktida, výrazně se zvětšila v posledním týdnu

Ozonová díra nad jižní polokoulí je letos větší než obvykle a rozměry už přesahuje velikost Antarktidy. Uvedla to dnes evropská agentura pro sledování atmosféry Copernicus, podle níž se díra v ochranné vrstvě atmosféry výrazně zvětšila v posledním týdnu.

"Sledujeme poměrně velkou a potenciálně i hlubokou ozonovou díru," sdělil ředitel agentury Vincent-Henri Peuch. Zvětšování ozonové díry podle něj letos začalo běžně, podobně jako loni, kdy se však změnila v jednu z nejdéle trvajících za dobu měření.

Ozonová vrstva chrání Zemi před rakovinotvorným ultrafialovým zářením ze Slunce. Nad Antarktidou se vytváří každoročně. Vědci nicméně doufají, že by mohla díky omezení škodlivých látek v nadcházejících desetiletích zcela zmizet. Situace se zlepšila díky Montrealskému protokolu z roku 1987, jenž prakticky zastavil výrobu látek, které ozonu škodí.

Odborníci tvrdí, že se ozonová vrstva začíná obnovovat, ale zároveň dodávají, že bude zřejmě trvat do 60. let tohoto století, než z atmosféry zmizí škodlivé látky, podotkla agentura AP.

Zdroj: ČTK
Další zprávy