Pracovala jste na černo, řekl úřad ženě a sebral jí podporu. Zasáhnout musela ombudsmanka

Jan Prokeš Jan Prokeš
Aktualizováno 24. 9. 2017 22:21
Žena skládala zkoušku u nového zaměstnavatele v době, kdy ještě neměla podepsanou smlouvu. Úřad práce ji kvůli tomu, že pracovala “na černo”, vyřadil z evidence, a ona tak přišla o podporu. Pomohla jí až ombudsmanka, která přiměla ministerstvo práce a sociálních věcí, aby rozhodnutí zrušilo.
Ilustrační snímek.
Ilustrační snímek. | Foto: René Volfík/Economia

Brno - Až u ombudsmanky našla zastání žena, kterou úřad práce vyřadil neoprávněně z evidence, protože si myslel, že pracovala "na černo". Žena tak přišla o podporu v nezaměstnanosti a musela si také sama platit pojistné, které by za ni jinak hradil stát.

Vyřazení nezaměstnané navíc podle ombudsmanky potvrdilo ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) přesto, že zástupci inspektorátu práce později otočili a řekli, že se o nelegální práci nejednalo. Ombudsmanka Anna Šabatová, na kterou se žena obrátila, přinutila ministerstvo vyřazení z evidence úřadu práce zrušit.

Celý problém vznikl v okamžiku, kdy se žena šla ucházet o práci do jedné firmy. S ní se ústně domluvila a v průběhu dne měla být podepsána dohoda o provedení práce. Její nový zaměstnavatel si však ještě chtěl vyzkoušet, jak žena požadovanou práci zvládne.

Během necelých tří hodin, kdy žena "na zkoušku" pracovala, se ale ve firmě objevili kontroloři z inspektorátu práce. Když zjistili, že zde žena pracuje bez jakékoliv smlouvy, informovali o tom úřad práce. Ten jí poté vyřadil z evidence uchazečů o zaměstnání. Ženě nepomohlo ani to, že ještě ten stejný den s firmou dohodu podepsala a poslala ji úřadu práce.

I když se později odvolala, MPSV se stejně postavilo na stranu úřadu. Podle Šabatové ministerstvo ženu potrestalo, aniž by prokázalo, že skutečně pracovala nelegálně. "Sankční vyřazení z evidence může mít pro uchazeče o zaměstnání vážné důsledky. Úřad proto musí vždy zjistit stav věci," říká Šabatová.

Pracovníci inspektorátu práce navíc měli začít vyšetřovat i firmu kvůli nezákonnému zaměstnávání. To ale zastavili. Na dotaz Šabatové inspektoři uvedli, že neměli dostatek důkazů o tom, že zde žena skutečně pracovala "na černo".

"Je to absurdní. Žena byla vyřazením z evidence úřadu práce jako jediná potrestána za něco, co ani nelze prokázat. Kvůli vyřazení z evidence přišla o pojištění a podporu v nezaměstnanosti," tvrdí Šabatová.

Ministerstvo nakonec podle ombudsmanky její argumentaci přijalo a vyřazení zrušilo. Ženě tak úřad práce vrátí podporu v nezaměstnanosti a doplatí jí i pojistné, které musela odvádět sama. Na reakci se redakce ptala i na MPSV, tam ale věc "přehodili" na úřad práce, z něho zatím odpověď nepřišla.

 

Právě se děje

před 3 minutami

Sněmovna přes výhrady podpořila vznik stálých senátních obvodů

Sněmovna přes výhrady opozice podpořila v prvním kole vládní návrh na zavedení stálých obvodů pro volby do Senátu. Zamítnutí novely ve středu Piráti neprosadili. Návrh před dalším schvalováním projedná ústavně-právní výbor a také ústavní komise.

Předseda výboru Marek Benda (ODS) označil za mimořádně nešťastné a nerozumné řešení, kdy ústavní zákon vyjmenovává skoro všechny obce. Podle Pirátů návrh nabourává z dlouhodobého hlediska rovnost hlasovacího práva, když se bude výrazně lišit počet obyvatel v navrhovaných obvodech.

"Jsou konstruované často nepochopitelným způsobem," uvedl pirátský místopředseda Sněmovny Vojtěch Pikal. Nadhodil možnost přepočítávat obyvatele obvodů třeba jednou za 12 let a podle toho je měnit. Vládě vytkl, že navržené vymezení nerespektuje správní příslušnost ani spádovost obcí, na což poukázal i komunista Stanislav Grospič.

Zdroj: ČTK
před 23 minutami

Britská Dolní sněmovna odmítla změny v brexitovém zákoně

Britská Dolní sněmovna ve středu odmítla všechny změny, které v prováděcím zákonu k brexitové dohodě učinila horní komora. Sněmovna lordů chtěla mimo jiné lépe chránit občany EU či dětské uprchlíky. Návrh brexitového zákona nyní znovu poputuje do horní komory, která se může opět pokusit přijmout dodatky. Podle agentury Reuters ale termín brexitu v ohrožení není. Británie by měla EU opustit 31. ledna, tedy za devět dní.

Poslanci Dolní sněmovny, ve které mají konzervativci premiéra Borise Johnsona výraznou většinu, schválili návrh zákona o brexitu již 9. ledna. Sněmovna lordů, v níž mají více zástupců opoziční labouristé a liberální demokraté, ale tento týden k vládnímu textu připojila pět dodatků.

Zdroj: ČTK / Reuters
Další zprávy