Pošta chce pronajmout tři čtvrtiny poboček, nechá si jen 700

Petr Kučera Petr Kučera
22. 4. 2015 15:35
Zatímco dosud funguje jen kolem padesáti franšízových poboček, v dalších deseti letech má jejich počet výrazně narůst až na 2526.
ilustrační foto
ilustrační foto | Foto: Jakub Plíhal

Praha – Tři čtvrtiny poboček České pošty mají do roku 2025 provozovat soukromníci nebo místní samospráva formou franšízy. Sám státní podnik si nechá necelých 700 „páteřních“ poboček z dosavadních zhruba 3200. Počítá s tím aktualizovaná verze projektu Pošta Partner, kterou dnes projednala vláda.

Zatímco dosud funguje jen kolem padesáti franšízových poboček, ke konci příštího roku jich má být přes osm set, na konci roku 2018 už téměř dva tisíce a v roce 2025 více než dva a půl tisíce. Podrobnější harmonogram oznámí pošta v pátek.

Celkový počet poboček České pošty má přitom podle rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu dosahovat alespoň 2100, zbylou více než tisícovku tedy může pošta teoreticky uzavřít. Ministr vnitra Milan Chovanec (ČSSD), pod něhož pošta spadá, ale chce zachovat dosavadní síť 3200 poboček, proti omezování je také premiér Bohuslav Sobotka.

„Česká republika má nejnižší podíl poboček provozovaných smluvními partnery v Evropě. Například v Německu je to téměř 100 procent, v Rakousku 71 procent,“ říká mluvčí České pošty Matyáš Vitík.

Projekt Pošta Partner začal už v roce 2009, kdy vznikla první franšíza na Božím Daru. Česká pošta tehdy počítala, že během roku 2010 otevře přinejmenším 60 franšízových poboček. A jen v roce 2013 mělo být převedeno na franšízy dalších až 200 poboček. Ve skutečnosti jich zatím touto formou dosud funguje zhruba padesát - téměř dvě třetiny z nich nyní spravuje obec, zbytek pak místní podnikatelé, typicky provozovatel prodejny.

Nové vedení státního podniku chce nyní systém zatraktivnit, mimo jiné lépe nastavit provizní systém. Podle neoficiálních informací státní podnik dosud platí franšízantům paušální poplatek podle typu pobočky, nově by se měl zohlednit třeba počet transakcí nebo otevírací doba. Obecně pak platí, že provozovatel zajišťuje prostory a financuje chod pobočky včetně pojištění vybavení, zajišťuje například i telekomunikační spojení. Státní pošta mu dodává výpočetní techniku, bezpečnostní vybavení, přepážky nebo venkovní loga, financuje i školení pracovníků.

Kdo zaplatí základní služby?

Česká pošta musí jako držitel poštovní licence zajistit na celém území České republiky všeobecnou dostupnost základních služeb. Jde například o dodávání listovních zásilek do dvou kilogramů, balíků do 10 kilogramů, převod peněz prostřednictvím poukázek, ale také zachování určitého počtu – byť i ztrátových – poboček.

Ztrátu z těchto „nařízených“ služeb jí měl hradit kompenzační fond, do něhož měli povinně přispívat všichni poštovní operátoři úměrně svému tržnímu podílu. Paradoxně nejvíce by tak platila sama Česká pošta, model se ale nelíbil ani jejím konkurentům. Ministerstvo vnitra proto navrhuje změnu zákona, podle níž bude poště přispívat přímo stát prostřednictvím Českého telekomunikačního úřadu. Vláda dnes toto rozhodnutí odložila na příští týden.

Zásadně proti této změně je totiž ministerstvo financí vedené Andrejem Babišem (ANO). Poukazuje na nízkou ekonomickou efektivnost státního podniku, přičemž hrazení ztrát ze státního rozpočtu by ještě snížilo tlak na efektivitu provozu. Jako příklad ministerstvo uvádí nedostatečně využitou pracovní dobu zaměstnanců. Po resortu vedeném Milanem Chovancem proto chce doplnit výpočty ohledně dalších možných úspor a restrukturalizace, aniž by to vedlo k významnému propouštění.

Za poskytování základních služeb v roce 2013 požaduje Česká pošta téměř 1,8 miliardy korun, regulátor jí ale přiznal zhruba o miliardu méně. Státní podnik se proti rozhodnutí odvolal, o částce tedy stále není definitivně rozhodnuto. I to je důvod, proč původně plánovaný kompenzační fond zatím nezačal fungovat.

Poště hrozí ztrátový výsledek

České poště klesl loni zisk před zdaněním o pětinu na 241 milionů korun. Tržby se snížily zhruba o půl miliardy na 19 miliard korun. Hlavním důvodem je pokračující pokles objemu listovních zásilek, z nichž přitom pocházela téměř třetina výnosů. Jen v letech 2009 až 2013 klesly tržby z vnitrostátních listovních zásilek o 2,2 miliardy korun. Podle údajů z roku 2013 tvořily poštovní služby jako celek dvě třetiny výnosů České pošty, finanční služby zhruba pětinu, služby v oblasti informačních a komunikačních technologií pak desetinu.

„Dosud se České poště dařilo výpadek výnosů z listovních služeb kompenzovat rozšiřováním nabídky logistických, finančních a informačních služeb a optimalizací nákladů. V dalších letech však pokračující pokles výnosů z listovních zásilek převáží nad její schopností jej dorovnávat z ostatních činností,“ uvádí důvodová zpráva ministerstva vnitra k novele. Připomíná, že jen provozní náklady v letech 2009 až 2014 klesly o 2,6 miliardy korun, mimo jiné i snižováním počtu zaměstnanců a stagnací mezd.

 

Právě se děje

před 37 minutami

Syrská armáda zasáhla proti izraelským střelám nad Damaškem

Syrská protivzdušná obrana zasáhla proti izraelskému raketovému útoku mířícímu na jižní okraj Damašku. V neděli o tom informovala syrská televize a další média, na něž se odvolala agentura Reuters. Sýrie zatím neohlásila žádné oběti. Mluvčí izraelské armády odmítl informaci o útoku komentovat.

Syrská armáda tvrdí, že protivzdušná obrana většinu izraelských střel zlikvidovala dřív, než dopadly na cíl. "Naše protivzdušná obrana nad Damaškem zneškodnila nepřátelské rakety," oznámila syrská agentura SANA.

Izrael podniká v Sýrii útoky hlavně na íránské oddíly a jejich spojence z libanonského Hizballáhu. Jeho snahou je zabránit Íránu Hizballáh vyzbrojovat.

Zdroj: ČTK
Další zprávy