Praha – Už v příštím roce mohou být povinně zavřeny větší obchody během sedmi vybraných svátků. Vedle Velikonočního pondělí má jít také o 1. leden, 8. květen, 28. září, 28. říjen, 25. a 26. prosinec. Na Štědrý den by nebylo možné nakupovat po poledni. Návrh zákona „o prodejní době v maloobchodě a velkoobchodě“ z dílny senátorů ČSSD vedených Františkem Bublanem se totiž blíží k závěrečnému schvalování v Poslanecké sněmovně.
Poslanci sice začali návrh projednávat už v prosinci 2014, loni v lednu se na jeho podpoře dohodla vládní koalice, ale k definitivnímu rozhodnutí by se mohli dostat až letos v dubnu. Změny by pak mohly začít platit od roku 2017.
Současný návrh je podle Odborového svazu pracovníků obchodu kompromisem. "Věděli jsme, že pokud budeme chtít všech dvanáct svátků, bylo by to neprůchodné," říká předsedkyně svazu Renáta Burianová.
Rozšířit, nebo omezit?
Při závěrečném hlasování bude ve hře několik pozměňovacích návrhů. Poslanec Petr Kudela (KDU-ČSL) chce zakázat prodej i na velikonoční neděli. A jeho lidovecký kolega Jiří Mihola chce rovnou o všech svátcích. "Cílem novely je hlavně pozitivní dopad na rodinný život zaměstnanců v maloobchodě a velkoobchodě, vnímám proto jako potřebné, aby zákaz platil o všech svátcích, které jsou dny pracovního klidu," říká.
Další návrhy pak naopak směřují ke zmírnění zákazu. Podle poslance Romana Kubíčka (ANO) by stačil Nový rok a oba vánoční svátky, na Štědrý den pak mají obchody zavřít až po 14. hodině.
Podle původního návrhu by se zákaz netýkal obchodů s prodejní plochou menší než 200 metrů čtverečních, dále prodejen na nádražích, letištích, benzinových pumpách či v nemocnicích.
Poslanec Štěpán Stupčuk z ČSSD chce ale nyní prosadit i výjimku pro nákupní centra, která mají prodejní plochu větší než pět tisíc metrů čtverečních a v nichž působí i menší prodejci. Pokud by totiž byla část těchto center (největší prodejny) zavřená, zřejmě by klesla jejich návštěvnost. A na to by doplatili i drobní živnostníci. Sám Stupčuk se ale k odůvodnění svého pozměňovacího návrhu odmítl vyjádřit.
Podobnou úlevu ale řada zastánců omezení prodeje odmítá. Podle Zuzany Kailové (ČSSD) by se tím popřel princip, který původní návrh sleduje - tedy aby prodavači i další zaměstnanci obchodů mohli trávit svátky s rodinou. "Nevidím důvod, proč dělat podobné výjimky. Teď máme první krok a osobně si myslím, že spíš by to v budoucnu mělo být ještě přísnější," dodává poslanec Ladislav Šincl z ČSSD.
Protiústavní a diskriminační
Přidávání výjimek odmítají i zástupci podnikatelů. Ti jsou ovšem k zákazu kritičtí obecně. "Ne že by se mi líbilo, že se některé rodiny seberou a jdou se, když je volno, i s dětmi procházet do nákupního centra," zdůrazňuje prezident Hospodářské komory ČR Vladimír Dlouhý. Práce v nákupních řetězcích je sice tvrdá a špatně placená - podle posledních veřejných údajů činí medián jejich hrubých mezd (prostřední hodnota v řadě všech výdělků) 14 464 korun měsíčně -, byrokratické zásahy do podnikatelského prostředí ale Dlouhý odmítá.
V pondělí proto varoval, že by se komora mohla obrátit na Ústavní soud. "Jedná se o něco, co nepatří do našeho právního řádu. Máme pochybnosti, jestli to už není na hranici ústavnosti," říká o omezení, které funguje v řadě evropských zemí.
Prezidentka Svazu obchodu a cestovního ruchu Marta Nováková mluví o diskriminaci, protože omezení se má týkat jen kamenných prodejen, ale ne e-shopů. "Stejně tak se můžeme ptát, proč pouze obchody – proč se to netýká například restaurací. Tam jsou také zaměstnanci, kteří by chtěli mít volno, stejně tak v dopravě. Byl vybrán speciálně jeden sektor," tvrdí.
Nováková zdůrazňuje, že už teď funguje samoregulace. "Obchodníci vědí, kdy tam ti lidé přijdou a kdy nepřijdou. Takže je samozřejmé, že na Štědrý den se zavírá kolem poledne a není na to zapotřebí podobný zákon," říká.
Ať si rozhodují obce
Na zákaz prodejů o svátcích je Dlouhý ochoten přistoupit jen v případě, když by o regulaci mohly rozhodovat jednotlivé územní samosprávy – podobně jako třeba ve Francii. Stejné řešení prosazuje i Nováková, podle které by měla zavírací dobu ve svátek řešit obecní zastupitelstva.
Podle Novákové jde podobná regulace vždy proti trhu. "Ale v krajním případě si dokážu představit, že například ve velmi silně katolické obci budou prodejny uzavřeny, protože většina obyvatel obce si to takto přeje. Vedení obce je přece jen v přímějším kontaktu se svými voliči a tento způsob výchovy si musí před nimi zodpovědět," vysvětluje.
Pracovat chtějí jen brigádníci
Senátor Bublan se neobává, že by zavřené obchody měly negativní dopad na tuzemskou ekonomiku. Věří, že stoupnou výdaje lidí v oblasti turismu a dalších služeb. Nováková ale varuje, že na zákaz prodeje doplatí restaurace, protože přijdou o přísun čerstvých potravin. Ekonom Aleš Rod myslí, že se obchodníci budou snažit "dohnat" tržby, o které kvůli zákazu přijdou - například tím, že budou nakupovat méně kvalitní, levnější zboží nebo že zdraží. Dlouhý varuje i před růstem nezaměstnanosti. "O svátcích často pracují lidé, kteří mají problém sehnat práci," tvrdí.
Podle odborářů si ale 99 procent prodavačů volné svátky přeje. "Přijde mi, že odpůrci tohoto zákona nehovořili s pracovníky supermarketů. Když se jich zeptáte, jestli na Vánoce raději budou v práci a vydělají si pár stovek navíc, nebo chtějí být doma a připravovat si Štědrý večer, tak odpověď je jednoznačná, chtějí být se svými rodinami," dodává poslankyně Kailová.
Totéž potvrdily i zhruba dvě desítky odborářů, kteří za prosazení zákona v únoru demonstrovali před Poslaneckou sněmovnou. O práci během svátků mají podle nich zájem jen brigádníci či lidé, pro které jde o nárazový přivýdělek.
