Brno - Lázně musejí podle nového verdiktu Nejvyššího soudu odvádět poplatky za šíření autorských děl prostřednictvím rádií a televizí na pokojích klientů.
Velký senát se tak odchýlil od dřívějšího názoru Nejvyššího soudu, podle kterého se na lázeňské pokoje vztahovala výjimka určená pro zdravotnická zařízení. Agentura ČTK to zjistila ze soudní databáze. Aplikaci výjimky na lázně zkritizoval loni Soudní dvůr EU. Spatřoval v ní rozpor s unijním právem.
Spor o výklad zákona se nejspíš přenese k Ústavnímu soudu.
Podle nového rozhodnutí velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia se výjimka z autorského zákona týká samotných rehabilitačních a léčebných úkonů v lázeňských domech, ale nikoliv ubytování pacientů. Zpřístupňování děl pacientům prostřednictvím televizí a rádii na pokojích soud nově považuje za provozování rozhlasového a televizního vysílání.
"Proto kolektivnímu správci zastupujícímu autory přísluší zejména oprávnění udělovat souhlas ke zpřístupňování děl lázeňskými zařízeními, stejně jako sjednávat a vybírat autorské odměny za jejich užití a domáhat se nároků na vydání bezdůvodného obohacení z neoprávněného užití těchto děl," stojí v rozsudku velkého senátu. Rozhodl v říjnu, dnes odůvodnění zveřejnil.
"Nejvyšší soud rozhodnutím potvrdil názor OSA, že provozovatelé lázní stejně jako provozovatelé hotelů jsou povinni vypořádat práva autorů, což již dříve uznal také Soudní dvůr EU v našem sporu s Léčebnými lázněmi Mariánské lázně," řekl ČTK Roman Strejček, předseda představenstva OSA.
Podle ředitele Léčebných lázní Jáchymov a prezidenta Svazu léčebných lázní ČR Eduarda Bláhy je nový verdikt jen další etapou dlouhé právní bitvy. Ochranný svaz autorský podle něj vyžadoval poplatky i v době, kdy judikatura NS přiznávala lázním výjimku.
"Je to pro nás důkaz toho, že právní systém je velmi nestálý, když text, který je jasný a říká, že se při poskytování zdravotní péče platit nemá - a my jsme zdravotní péče - tak že to ty soudy vykládají různě, a dokonce Nejvyšší soud to jednou rozhodne tak, že ta věta je tak, jak je, a nemáme platit, a dva roky na to rozhodne opačně," řekl dnes ČTK Bláha. I proto chtějí lázně v zájmu právní jistoty dotáhnout spor až k Ústavnímu soudu.
Soud vydal nový verdikt na podkladě konkrétního sporu, ve kterém Krajský soud v Ústí nad Labem v roce 2011 přiznal Ochrannému svazu autorskému přibližně 554 000 korun od Lázní Teplice. Krajský soud tehdy argumentoval evropským právem. Ovšem Vrchní soud v Praze jako odvolací instance rozhodl ve prospěch lázní. Dospěl k závěru, že lékařem předepsaný lázeňský pobyt lze podřadit pod termín "poskytování zdravotních služeb ve zdravotnických zařízeních," se kterým operuje výjimka z autorského zákona.
Podle vrchního soudu totiž zdravotní péče v lázeňském domě zahrnuje nejen konkrétní procedury, ale i samotný pobyt v klidném a přívětivém prostředí, včetně odpočinku na pokoji při poslechu rádia nebo sledování televize. Absencí těchto přístrojů na pokoji by pacient mohl být vytržen z navyklého životního standardu a jeho pobyt by pak na něj mohl mít i jistý negativní dopad, argumentoval vrchní soud.
Podle NS je ale nutné přijmout po loňském vyjádření Soudního dvora EU užší a "eurokonformní" výklad výjimky z autorského zákona. Vrchní soud se proto musí konkrétním sporem zabývat znovu. Nejspíš rozhodne ve prospěch Ochranného svazu autorského.
Soudní dvůr EU loni rovněž konstatoval, že Ochranný svaz autorský má na poplatky v ČR monopol. Není totiž možné odvádět poplatky kolektivnímu správci autorských práv z jiné členské země EU, ale jen českému svazu. Podle názoru Soudního dvora je však toto omezení odůvodněné s ohledem na efektivní ochranu práv duševního vlastnictví. Podle Bláhy jsou navíc poplatky v Česku trojnásobné oproti západním zemím.
