Generální ředitelka Asociace malých a středních podniků a živnostníků Eva Svobodová pro online deník Aktuálně.cz uvedla, že návrh na amnestii původně vzešel od tohoto sdružení. Právě drobní podnikatelé totiž patří k těm, které odliv Ukrajinců zasáhl nejvíce.
Opatření by spočívalo v tom, že Ukrajinci, kteří v Česku působí ilegálně a neplatí odvody na sociálním a zdravotním pojištění, by zpětně uhradili pouze částečnou, symbolickou sumu. Svůj pobyt a práci by tak mohli zlegalizovat bez postihu. Současně by se ale museli k placení sociálního a zdravotního pojištění okamžitě registrovat.
"Mluvíme o šedé zóně, do které spadli občané Ukrajiny v Česku, kterým buď chybějí nebo propadla povolení k pobytu (a museli by odcestovat na Ukrajinu do válečného stavu), nebo zde pracují na základě povolení, z nichž některá jsou ale v rozporu s českou legislativou, příkladem jsou takzvaná polská víza," upřesnil mluvčí Hospodářské komory (HK) Miroslav Diro, na jakou skupinu by opatření mířilo.
Do Česka každoročně přichází řada Ukrajinců s polskými vízy, ta ale v tuzemsku neplatí.
Viceprezident komory Tomáš Prouza označuje amnestii za dobrý nápad, který by podle něj spoustě lidí pomohl. Prezident HK Vladimír Dlouhý na začátku března adresoval dopis ministrovi práce a sociálních věcí Marianu Jurečkovi (KDU-ČSL), v němž mu návrh představil.
"Narovnání nelegálního postavení pracovníků by v mnoha případech pomohlo sloučit rodiny, které by se jinak do Česka nemohly před válkou uchýlit. Většina takových nelegálních pracovníků v tuzemsku práci má a byla by schopna se o své rodinné příslušníky postarat. Pro Česko ale není přijatelné, aby se tak dělo v šedé zóně nelegálního zaměstnávání," vysvětluje Dlouhý v dopise.
Ministerstvo práce a sociálních věcí se podle komory k návrhu zatím nevyjádřilo. Svobodová navíc upozornila, že by se současně musela ukotvit i amnestie pro podniky, pro které Ukrajinci nelegálně pracovali.
"Je to velmi tenký led. Nevím, zda by se ministerstvo práce zavázalo k tomu nepostihovat firmy," řekla Svobodová, podle níž podnikatelské svazy zatím resortu návrh oficiálně nepředložily.
Skepsi Svobodové potvrzují slova mluvčího ministerstva práce a sociálních věcí Jakuba Augusty. Ten pro online deník Aktuálně.cz uvedl, že stát by opatření podpořil pouze tehdy, pokud by firmy za nelegální pomocnou sílu doplatily veškeré odvody. "Jednoznačně podporujeme, aby zaměstnavatelé, kteří nelegální práci umožnili, dodatečně svoji zákonnou povinnost splnili a odvody doplatili v plné výši, nikoliv pouze v symbolické," sdělil Augusta.
Více Kazachů i Moldavanů
Podle Prouzy by v současné situaci pomohlo také navýšení kvót pro migranty z jiných zemí. Šlo by ale o dočasné řešení, protože všem Ukrajincům, kteří se budou chtít do Česka vrátit, chce komora garantovat práci.
Navýšení kvót, které by stát provedl skrze vládní Program kvalifikovaný zaměstnanec, označuje za urgentní také Svobodová. "Jde o země jako Kazachstán, Mongolsko, Filipíny, Indie, Moldavsko a Srbsko. České firmy by ale rovněž uvítaly, aby se do programu zapojily další státy, například Bulharsko nebo Rumunsko," popsala.
Podobně to vidí i viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Radek Špicar, který navrhuje navýšit kvóty aspoň dvakrát až třikrát. Podle Dira firmy stojí nejvíce o lidi z Mongolska, Moldavska nebo Kazachstánu.
Mluvčí resortu práce Augusta k tomu uvedl, že o výpadku pracovníků v českých firmách chce stát jednat až v momentě, kdy se zklidní kritická situace kolem ukrajinských uprchlíků.
"V současné chvíli řešíme především to, abychom lidem, kteří prchají před válkou, zajistili aspoň základní životní potřeby. Podle našich informací zaměstnavatelé v současné chvíli nehlásí extrémní odliv mužů zpět na Ukrajinu. Platí, že se zástupci zaměstnavatelských svazů a komor průběžně komunikujeme a společně se k tomuto tématu vrátíme co nejdříve, pravděpodobně v horizontu nejbližších měsíců," řekl Augusta.
Podobně se vyjádřil i mluvčí ministerstva průmyslu a obchodu David Hluštík. "Diskuse mezi ministerstvy a zástupci podnikatelů nad návrhy, které by měly zefektivnit zaměstnávání kvalifikovaných zahraničních pracovníků, jako třeba navýšení kvót, bude pokračovat, jakmile se stabilizuje aktuální situace," sdělil.
Paralyzované stavebnictví
Podle Svobodové je ale pro firmy problém i to, že mezi ukrajinskými uprchlíky, kteří přicházejí do Česka, převládají ženy. Ti podle ní nezastoupí mužské profese v průmyslu či stavebnictví.
Také data ministerstva vnitra potvrzují, že mezi běženci jsou hlavně ženy. Vicepremiér a šéf resortu vnitra Vít Rakušan (STAN) minulý čtvrtek sdělil, že počet ukrajinských migrantů v tuzemsku se blíží 200 tisícům s tím, že čtyři pětiny dospělých tvoří právě ženy. "Ty nenahradí zaměstnance, kteří odsud odcházejí na Ukrajinu," přikyvuje Diro.
Komora odhaduje, že od začátku konfliktu odešlo z tuzemských společností až 30 tisíc Ukrajinců. Odliv postihl hlavně drobné podnikatele a z konkrétních odvětví především stavebnictví.
To potvrzuje Jiří Nouza, prezident Svazu podnikatelů a stavebnictví. "Odhadujeme, že ve stavebnictví pracuje přibližně 20 tisíc pracovníků z Ukrajiny. Někteří z nich už odešli nebo se chystají odejít bojovat o svou vlast, ale konkrétní čísla je těžké získat," uvedl.
Také mluvčí stavební firmy Metrostav Vojtěch Kostiha míní, že Ukrajinci jsou pro tuzemské stavebnictví důležitý pilíř a jejich odliv může pro trh práce znamenat problém. I podle něj tu v tomto oboru působí kolem 20 tisíc Ukrajinců. "A nevíme, kolik dalších pracovalo na drobných stavbách nelegálně. Z Ukrajiny nepřijíždějí žádní noví pracovníci, kterými by bylo možné doplnit stavy," řekl.
Přímo Metrostavu se odchod Ukrajinců zatím nedotkl, subdodavatelů ale ano, což posléze pocítí i firma. "Subdodavatelé, kteří mají většinu zaměstnanců z Ukrajiny, nám nejsou schopni dávat a garantovat nabídky, a tím pádem my nemůžeme podávat nabídky, které zahrnují tyto dodavatele," popsal Kostiha.
Od mluvčí stavební firmy Strabag Edity Novotné ale tak černé scénáře nezaznívají. "Pracovníky z Ukrajiny zaměstnávají i naši subdodavatelé. Pokud by ve velkém odjeli zpátky do vlasti, nepochybně by nás to ovlivnilo. Aktuálně ale takové zprávy nemáme," sdělila.
Dodala, že někteří ale pobývali v době zahájení konfliktu na Ukrajině a kvůli všeobecné mobilizaci, kterou vyhlásil tamní prezident Volodymyr Zelenskyj, se do Česka nemohou vrátit.
