Plyn by měl pocházet ze tří podmořských polí, z nichž dvě - Leviathan a Tamar - vlastní Izrael a třetí - Aphrodite - náleží Kypru. Server deníku Financial Times uvedl, že by měl plynovod EastMed pokrýt deset procent evropské spotřeby zemního plynu. Tím by se snížila závislost Evropské unie na dodávkách plynu z Ruska.
Smlouvu o stavbě plynovodu stvrdila trojice ministrů v Aténách. Na místě byli přítomni také řecký a izraelský premiér Kyriakos Mitsotakis a Benjamin Netanjahu a kyperský prezident Nikos Anastasiadis.
The #Leviathan natural gas field began operating on Tuesday morning after receiving the final approval from the Ministry of Environmental Protection on Monday night. #Israel #EastMed pic.twitter.com/izCMu0RFqD
— Evan Kokkinos (@evankokkinos97) December 31, 2019
V poli Aphrodite bylo zatím prozkoumáno 200 miliard metrů krychlových zemního plynu. Leviathan obsahuje 450 miliard metrů krychlových.
Na obřím poli Leviathan zahájil Izrael těžbu teprve před několika dny. Zdroj, díky kterému se země stane z dovozce energií jejich vývozcem, se nachází asi 120 kilometrů od pobřeží. Soud v Jeruzalémě začátkem týdne poměrně nečekaně zrušil dočasný zákaz těžby. Nařízení vydal po stížnostech několika obcí a environmentalistů, kteří v souvislosti s těžbou upozorňují na znečištění životního prostředí.
Firmy, které v oblasti Leviathanu operují, už podepsaly dohody na export plynu do Jordánska a Egypta.
Napjaté vztahy s Tureckem
Plynovod EastMed, který bude čerpat nerostnou surovinu mimo jiné právě z pole Leviathan, by měl být asi 1900 kilometrů dlouhý a jeho výstavbu si vzal na starost IGI Poseidon SA - společný podnik italského dodavatele elektřiny a zemního plynu Edison a řeckého státního plynárenského podniku DEPA.
Plynovod povede z oblasti mezi Izraelem a Kyprem do Řecka, Itálie a dalších států jihovýchodní Evropy. Italský ministr průmyslu Stefano Patuanelli vyjádřil projektu plnou podporu.
Zpráva o stvrzení dohody ohledně vzniku plynovodu ale zhoršila už tak napjaté vztahy mezi Řeckem a Tureckem. Řekové se v poslední době bouří kvůli turecko-libyjské námořní dohodě, kterou Ankara podepsala s mezinárodně uznávanou vládou sídlící v Tripolisu koncem listopadu. Obě strany si v ní vymezily v moři výlučné ekonomické zóny.
Dohoda vyvolala spor s Řeckem, řeckou částí Kypru a s Egyptem, a sice kvůli zónám průzkumu a těžby ropy a zemního plynu právě ve východním Středomoří. Turecko si v dokumentu nárokuje vodní pásmo mezi libyjským a tureckým pobřežím v blízkosti Kréty. To však prochází přes oblast, na niž si dělá nárok Řecko.
Plánovaná trasa plynovodu EastMed se Turecku vyhýbá a stavba má mimo jiné zamezit právě tureckým snahám posílit svou moc ve východním Středomoří. "Je skutečně důležité, že země ukazují, že umí rychle reagovat na provokativní postoj Turecka," nechal se v prosinci slyšet mluvčí řecké vlády Stelios Petsas.
Turci v samotném Turecku i v turecké části Kypru se už v minulosti nechali slyšet, že EastMed "nepřispěje k míru a stabilitě v regionu".
