Před čtyřmi lety plnilo jeho jméno denně stránky novin. Bývalý ředitel pražské zoo Petr Fejk se z miláčka davů stal téměř nepřítelem číslo jedna. Plat 250 tisíc měsíčně, který bral jako ombudsman státních Českých drah, naštval obyvatele, odboráře i politiky. Po čtyřech měsících z drah kvůli skandálu kolem platu odešel i s milionovým odstupným a stáhl se z veřejného života.
Co dnes Petr Fejk dělá? „Od roku 2012 se věnuji projektu Orbis Park, velkému zábavnímu parku, který chceme v Česku vybudovat,“ říká v rozhovoru pro týdeník Ekonom.
Ekonom: To je už docela dlouhá doba. Žádný reálný výstup ale z toho stále není...
Petr Fejk: V téhle chvíli máme vybrané místo, hotovou předprojektovou dokumentaci, ale celé to stojí a padá na získání investora. Projekt je kompletně připravený na to, abychom se do toho mohli pustit, ale bez finančního zajištění to nejde. Chceme soukromý projekt, který bude samostatně finančně udržitelný. Zábavní park, který si na sebe sám vydělá a bude financován z privátních peněz, investory nebo dluhovou cestou přes banky.
Kdo financoval ty dva a půl roku, které jste tomu dosud věnovali?
Výhradně akcionáři. Jiří Rain (podnikatel - pozn. red.), Jan Holásek (spoluzakladatel AK Havel & Holásek - pozn. red.) a já. Mám tam 20 procent.
To platíte z peněz, které jste vydělal na drahách?
Částečně ano.
Co vás teď živí, když vydělané a uspořené peníze investujete do projektu parku?
Motivační přednášky, poradenské služby, služby výkonného manažera. Také píšu knihu o zoo, připravuji pořad pro televizi. Na žádné velké investice to ale není. Moji partneři dali do projektu více než já.
Kolik peněz musí přinést investor, abyste park rozjeli, začali reálně budovat?
Jdeme po etapách. Sami jsme investovali 15 milionů korun. Nyní potřebujeme jeden milion eur na další stupeň projektové a inženýringové přípravy. Vlastní park máme spočítaný na 85 milionů eur. Je to velmi drahý projekt, proto jsme také velmi opatrní. V posledních letech jsme projeli nejlepší parky všude možně po světě, navázali klíčové kontakty, získali know-how. Jsem si jist, že v této chvíli neví nikdo v Česku o byznysu zábavních parků více než my. Nemusí se to povést, ale je to krásná, kreativní a finančně zajímavá výzva pro někoho, kdo má rád entuziastické projekty. Nic takového zatím ve střední a východní Evropě není. Kdo bude první, obsadí trh a dá tvář celému tomuto žánru v Česku.
Už máte nějaké peníze reálně vyjednány?
Ano i ne. Dokud nemáme celé investorské portfolio kompletní, nemáme nic. Můžeme to podepsat za měsíc, nebo také za pět let. Mnoho podobných projektů v západní Evropě uspělo jen díky trpělivosti. Jejich autoři obcházeli banky a fondy roky a nikdo jim nechtěl půjčit. Dnes se o financování jejich investic perou. V Čechách nic takového není. Trh není ověřený a zejména banky vyčkávají, co dokážeme. Odhaduji, že jakmile získáme nějakého prvoligového investorského hráče v Česku, bude to mít dominový efekt a zbytek se rychle přidá.
Kdy by se vám všechny peníze mohly vrátit?
Návratnost máme nastavenu na 10 až 15 let, podle parametrů parku. Počítáme s návštěvností přes jeden milion lidí ročně. Máme studii proveditelnosti, která nás chrání před riziky a chybami, které na podobné projekty číhají. Třeba před špatným umístěním parku, přepálením investice, špatným odhadem návštěvnosti. Park je proto nastaven tak, aby byl s to plnit závazky už při 800 tisících návštěvníků. A dám ruku do ohně za to, že je to v naší moci. I s rizikem sezonního provozu, podobným, jako mají například lyžařská centra.
Ta ale často dosahují na evropské dotace. Vy tvrdíte, že chcete být zajištěni striktně ze soukromých peněz. Tak jak to je?
Ten projekt nebude založen na veřejných zdrojích. Pokud se nám podaří zajistit mu hlavní financování, určitě se ale pokusíme o dílčí podporu i odjinud.
Kam ten park vlastně chcete umístit? Mluvilo se o Milovicích, kde už ale stojí zábavní park Mirakulum.
Potřebujeme okolo 30 hektarů, ale je možné mít méně i více. Milovice jsou dávno ze hry. Máme vybranou optimální lokalitu 20 kilometrů od Prahy, plus dvě záložní. Přesná místa vám ale zatím neřeknu, protože by nám to mohlo zkomplikovat probíhající jednání.
Setkal se Petr Fejk s tím, že by bylo překážkou jméno, které si pokazil angažmá v Českých drahách a aférou kvůli vysokému platu? Jak se mu žije s nálepkou trafikanta? Proč předčasně odešel z New Yorku? Čtěte v plné verzi rozhovoru, kterou najdete v aktuálním vydání týdeníku Ekonom.
Týdeník Ekonom je k dostání na obvyklých místech. Lze si jej přečíst také na internetu, na iPadu a iPhonu, tabletu Samsung a dalších zařízeních se systémem Android.
