Praha - Paušální spotřební daň pro minipivovary, o což usiloval Českomoravský svaz minipivovarů, nelze kvůli evropské legislativě zavést. Svaz proto bude hledat s celníky a ministerstvem financí jiné řešení, uvedl dnes na tiskové konferenci prezident svazu Jan Šuráň.
Podle Jana Boháče z Celní správy ČR by mohla vzniknout novela zákona, která by administrativu pivovarníkům i kontrolorům zjednodušila, v příštím roce.
Svaz si v minulosti na náročnost legislativy opakovaně stěžoval, a to například na povinnost vykazování ekonomické stability minipivovarů, ale také na povinnost výpočtu spotřební daně každý měsíc.
Požadoval proto paušální daň. Argumentoval i výší výběru daně a náklady na její výběr, které jsou podle Šuráně vyšší než samotná platba. Za loňský rok totiž zaplatily minipivovary v Česku s výrobou do 10 000 hektolitrů na spotřební dani podle Celní správy ČR v úhrnu pouze 58,4 milionu korun.
V současnosti platí pivovary měsíčně daň podle vykázaného množství uvařeného piva a podle stupňovitosti. Původní myšlenkou u paušální daně byla jedna platba určená celníky na základě průměru záloh v posledních letech.
Sazba daně je nejvyšší pro velké pivovary s výrobou nad 200 000 hektolitrů ročně. Ty platí 32 korun za hektolitr vyrobeného piva násobený stupňovitostí piva. Za půl litr desetistupňového piva tak zaplatí 1,6 koruny. Největší pivovary s nejvyšší sazbou loni na spotřební dani zaplatily 4,42 miliardy korun. S nižší roční výrobou klesá i sazba daně. Minipivovary s výrobou do 10 000 hektolitrů pak mají sazbu poloviční.
Celníci aktuálně řeší i domácí vaření piva, které je stále více v módě. Upozorňují, že i domácí výrobci piva se mají státní správě nahlásit. Lidé pak mohou pro vlastní spotřebu navařit do 200 litrů piva ročně, aby nemuseli platit spotřební daň.
"Domovarníků" je v ČR několik tisíc, nahlášených je jen zlomek. "Dnes je běžné, že si produkty vyměňují a pořádají soutěže - už i ta výměna a soutěže jsou na hraně, či za hranou (zákona)," upozornil Boháč.
Minipivovarů se týká ještě další změna legislativy. Vyhláškou se mělo změnit značení plných a silných piv, měla začít platit před dvěma lety. Kvůli problematickému znění jiné části vyhlášky v oblasti minerálních vod, vedl stát s Evropskou komisí rozsáhlou polemiku. Pokud by začala platit, chtějí ji minipivovary znovu novelizovat, aby se v ní více upřesnilo názvosloví speciálních piv.
Počet minipivovarů loni v ČR vzrostl zhruba o 50 na přibližně 400, většinou ve výstavu do 1000 hektolitrů. Přibližně každý týden se tak objevil nový pivovar.
Předloni spotřeba piva v Česku stagnovala na 143 litrech na hlavu a jeho export do zahraničí meziročně vzrostl o 4,5 procenta. Tehdejší výroba českých pivovarů byla rekordní, meziročně stoupla o 1,9 procenta na 20,5 milionu hektolitrů piva a nealka. Z hlediska exportu se nejvíce piva vyvezlo na Slovensko, do Německa a Polska. Ze zemí mimo Evropskou unii do Ruska, Koreje a Spojených států.
