Už žádné levné pivo z plastu. Ruský boj s alkoholismem trápí světové pivovary

Jana Kohoutová Jana Kohoutová
18. 2. 2017 8:44
Rusové omezují konzumaci piva a světoví výrobci počítají ztráty. V minulých letech výrazně klesl i český export piva do Ruska. Od ledna tam začal platit zákaz dovozu i produkce piva do plastových lahví s objemem větším než půl druhého litru. Od července Duma chystá rozšíření na veškeré pivo v plastu.
Zatočí s alkoholismem? Ilustrační foto.
Zatočí s alkoholismem? Ilustrační foto. | Foto: Reuters

Moskva - Spotřeba pivaRusku klesá. Útlum zažívají snad všichni dovozci i domácí producenti.

Množství piva, které prodala společnost Heineken v Rusku v roce 2016, kleslo o dvoucifernou částku. "Máme za sebou pár těžkých let. Ruský trh jde dolů," okomentoval situaci generální ředitel Heinekenu Jean-Francois van Boxmeer.

Společnost proto svoji činnost v Rusku omezuje a hodlá se soustředit na více perspektivní trhy, mezi něž se řadí například Brazílie, Jihoafrická republika, Mexiko nebo třeba i Velká Británie a Vietnam.

Společnost Karlsberg odhaduje, že v následujícím roce klesne spotřeba piva na ruském trhu zhruba o pět procent. Pro Karlsberg, který generuje 16 procent ze svých zisků právě v Rusku, je to zvlášť nepříjemná situace. Generální ředitel společnosti Cees't Hart však současný vývoj sleduje s určitou nadějí. "V minulých letech se jednalo o vyšší, dvouciferná čísla," říká.

Zákaz plastů

Za poklesem konzumace piva v Rusku stojí rovnou několik faktorů. Velkou měrou přispívá hospodářská krize, díky níž ztrácí na síle rubl. Vedle toho sílí snahy vlády bojovat s nadměrnou konzumací alkoholu v zemi. Ta nejen zvýšila daně z alkoholu, ale zakázala i veškeré reklamy na něj.

Od začátku ledna navíc platí zákaz dovážet a vyrábět pivo do plastových lahví s objemem větším než jeden a půl litru. Vláda rovněž chystá rozšíření na veškeré pivo v plastu. Pokud se tak stane, dostane se pravděpodobně řada producentů do svízelné situace. Podle CNN, která se odvolává na ruskou pivovarnickou asociaci, se 42 procent spotřebovaného piva prodává právě v plastu.

Kritici opatření se ovšem domnívají, že zákaz plastů pouze Rusy přinutí ke konzumaci jiného druhu alkoholu - například levné vodky. Ruský tisk rovněž zmiňuje, že zákaz nepochybně přispěje k rozšíření ilegálního obchodu s pivem.

Český export klesá

Česká část pivovaru Heineken, která patří k největším vývozcům piva z Česka do Ruska, jde ale proti proudu. Loni export do Ruska zvýšila meziročně dvojnásobně na 40 tisíc hektolitrů. Problémy s plastovými obaly se jí netýkají.

"Do Ruska dovážíme lahve, plechovky a sudové pivo, jejichž objemy jsou velmi vyrovnané," říká Jana Austová Picardová, PR manažerka společnosti Heineken. Nejúspěšnějším českým pivem této značky v Rusku jsou Krušovice, které tam firma prodává jako prémiovou značku.

Jinak ale platí, že i český export do Ruska v posledních letech cítí tamní problémy. Podle statistiky české celní správy v roce 2008 české pivovary do Ruska vyvezly na 300 tisíc hektolitrů, ale v roce 2015 to bylo už jen 120 tisíc. Za rok 2016 ještě data nejsou, ale ke zvýšení vývozu zřejmě nedošlo.

"Celkový export podle předběžných čísel loni opět vzrostl, ale nemyslím, že se to týká i Ruska. Situace je tam, zejména z pohledu vysoké ceny dovážených piv, stále složitá," řekla Lidovým novinám výkonná ředitelka svazu Martina Ferencová.

Pivo se považuje za potravinu a kulturní dědictví, ignorují se přitom rizika. Nehoruji ale za prohibici, to nefunguje, říká Jindřích Vobořil | Video: Filip Horký
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 hodinami

Evropská unie bude mít krizový zdravotní úřad HERA, má zabránit další pandemii

Evropská unie bude mít od příštího roku nový úřad, který má evropský blok v reakci na covidovou pandemii lépe připravit na další krizové situace. Evropská komise ve čtvrtek představila podrobnosti chystaného zdravotního úřadu označovaného zkratkou HERA, který bude mít za úkol uchránit unijní státy před opakováním těžkých dopadů koronavirové nákazy. Brusel chce na jeho fungování v příštích šesti letech vyčlenit miliardu eur (25,5 miliardy korun) ročně.

Unie loni čelila kritice za pomalou reakci na první vlnu pandemie. Komise proto na podzim přišla s návrhy na posílení společné zdravotní politiky. Kromě zvýšení objemu společného nákupu léků či rozšíření pravomocí Evropského střediska pro kontrolu a prevenci nemocí (ECDC) a Evropské agentury pro léčivé přípravky (EMA) iniciovala i vznik nového krizového orgánu.

"HERA je dalším stavebním kamenem silnější zdravotní unie a velkým krokem vpřed pro naši připravenost na krize," prohlásila dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy